-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Pernolec leží asi pět kilometrů jihozápadně od Tachova. První zpráva o vsi pochází z roku 1251, kdy ji – snad již se sídlem – držel Přibyslav a jeho dva synové Záviš a Radslav, píšící se tehdy „de Pernolcze“. Z dalších zmínek vyplývá, že ves byla rozdělena na dvě části, z nichž jednu drželi výše zmiňovaní majitelé a jejich potomci, zatímco druhá náležela městu Tachovu.
Od města ji posléze získali do zástavy také soukromí majitelé, jako jeden z nich je připomínán např. jakýsi Kykerus, kterému ve vsi patřil poddanský dvůr s platem.
Potomci Přibyslavovi, páni z Pernolce, drželi majetek ve vsi zřejmě po celé 13. a 14. století. Poslední známý člen tohoto rodu, Otík z Pernolce, prodal roku 1414 svou část vsi se dvorem a tvrzí Hanuši Pehmovi z Osova.
O novém majiteli statku máme dochováno několik soudobých písemných zpráv, tak např. roku 1419 zastavil chotěšovský klášter jemu a několika dalším pánům (Jan z Hrádku, Sezema z Kočova) část svého majetku. Připomínán je ještě roku 1420, kdy společně s dalšími pány ze západních Čech opověděli nepřátelství Pražanům.
Pernolecké zboží po něm připadlo jeho synu Petrovi, který je pak držel až do své smrti roku 1439. Protože po sobě nezanechal žádné potomky, celé pernolecké zboží včetně vsi, tvrze, poplužního dvora, poddanských dvorů a mlýna s platem („municio, curia arature, curie rusticales et molendium cum censu“) bylo provoláno, prohlášeno za odúmrť a připojeno k majetku královské komory. Teprve roku 1454 získali pernolecký majetek Levhart z Vidžína a jeho syn Zikmund, kteří byli uvedeni do jeho držení roku 1457.
Menší část pernoleckého zboží, která původně patřila k Tachovu a posléze ji vlastnil Kykerus, získal roku 1454 od Anny, dcery Weiglina z Tachova, její syn Pertolt Filiber z Tachova. Je možné, že tuto část vsi držel roku 1475 Martinek Plzeňský, připomínaný jako majitel dílu Pernolce. Protože však zprávy o pernoleckém zboží z této doby jsou velmi chudé, nemůžeme přesně určit, kterou část Martinek vlastně držel.
Doposud také nevíme, kdy získali pernolecké zboží s tvrzí příslušníci známého rodu rytířů z Trautenbergu. Někdy po roce 1500 je držel Hainc. Plyne to z pozdějších zpráv, které dokumentují spor mezi Erhartem a Ondřejem z téhož rodu. Roku 1528 byl totiž ukončen smírem jejich spor, který vznikl na základě Erhartovy žaloby. Zřejmě se jednalo o dělení pozůstalosti po Haincovi, neboť výrok zemského sudího tachovského panství zněl tak, že obě strany se mely podělit o peníze, kterými se vyplácejí poddaní sedláci v Dlouhém Újezdě, Erhart měl vydat Ondřeji zápis Haince na pernolecké zboží (zde Perratsgreit“) a ostatní Haincovy pohledávky na různých majetcích po Čechách se měly rozdělit mezi obě strany.
Další vývoj v držbě Pernolce ovšem také není příliš jasný. Roku 1533 se již připomíná „Wylym Trautmbergyrz ze Trzydworuow a w Pernowczy“, zmiňovaný jako majitel tvrze a vsi i později. Další zpráva však už není vůbec jasná, podle jinak nedoložené poznámky A. Sedláčka totiž roku 1537 Jan Jiří z Reitzensteinu pronajal Kryštofovi tvrz a příslušenství v Pernolci. Protože pak roku 1539 již zmiňovaný Vilém z Trautenbergu pohnal před komorní soud Viléma Kfelíře ze Zakšova a Volfa Trautenbergéře „o narzek cti y o statek Pernowecz“, prozatím se zdá, že někdo – zřejmě Jan Jiří – uzurpoval Vilémův majetek v Pernolci, na čemž měli určitý podíl také další majitelé okolních statků. Z písemných pramenů také bohužel nevyplývá, jak celá záležitost byla ukončena. Jasné je jen to, že Pernolec získal Jan Siebenhar. Po něm vše držela vdova Kateřina, která však roku 1563 prodala pernolecké zboží svému synovi, Janu Siebenharovi z Almerschwinden. Protože Jan držel jako dědictví po otci také nedaleký statek Trnovou, již roku 1568 prodal pernoleckou tvrz se dvorem a příslušenstvím Kateřině Kaplířové, rozené z Hartenberka, za sumu 975 kop grošů.
Roku 1584 koupil statek s tvrzí tachovský měšťan a pozdější městský písař Ondřej Tušner, který ho pak držel ještě roku 1600. Po něm vše zdědil jeho syn Jiří Adam, který však již roku 1612 prodal celý statek Adamu Lochnárovi z Palic.
Někdy před rokem 1620 získal Pernolec Jan Vilém Kfelíř ze Zakšova a připojil ho ke svému dosti velkému majetku na Tachovsku, tvořenému panstvím Staré Sedliště a od roku 1591 také statkem Částkov. Jan Vilém se však zúčastnil protihabsburského povstání stavů, takže po jeho porážce byl odsouzen roku 1623 k propadnutí třetiny všeho majetku. Panství Staré Sedliště se statky Částkov, Pernolec, Třídvory a Lukavice byly zabaveny královskou komorou, od níž vše koupil Jan Kryštof starší Říčanský Kavka z Říčan. Od té doby mělo pernolecké zboží s tvrzí společné osudy s částkovským statkem, společně s ním bylo také roku 1718 odprodáno k tachovskému panství.
Výraznou a zdaleka viditelnou dominantu obce dnes tvoří objekt bývalé sýpky. Dvoupatrová, archaicky vyhlížející budova osvětlená malými okénky a opatřená vysokou a strmou střechou je situována na východním okraji zástavby obce. Stavba je veřejností i odborníky považována za starou pernoleckou tvrz. Dokazuje to - mimo jiné – také zařazení objektu do Státního seznamu nemovitých památek, kde je stavba uvedena pod tímto označením.
V roce 1997 koupila tvrz rodina Turnerova z Obory. Budova byla v dezolátním stavu, vodní příkop a most zasypán sutí. Dnes je tvrz bezvadně opravená, vodní příkop plný vody, kamenný most nádherný, přilehlý velký pozemek krásně upravený. Tvrz je dnes trvale obydlena a nese č.p.44.
Kudy ke krabičce:
Skrýš najdete snadno, ale jak do ní ? Nic k tomu nepotřebujete, žádné násilí, jen trochu přemýšlet. Nápovědu použijte, jen když fakt nebudete vědět. Po zalogování, prosím, vše důsledně vraťte do původního stavu.
Additional Hints
(Decrypt)
Cbxhq gr gb wrfgr argexyb, gnx ilgbp xebhmrx f xyvprz n ilgnuav glpxh m yrir fgenal.