Lípa Svobody 1919
Jedná se o znovu obnovení kešky, která se ztratila před dvěma léty a nyní se dostala do rukou mně. Jde o klasickou filmovku.
Sušice
Město Sušice, často též nazývané „Brána Šumavy“, leží v nadmořské výšce 465 m ve Svatoborské vrchovině. Bývalé královské město se rozprostírá po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy na ploše 16,6 km2 a žije zde okolo 11 500 obyvatel.
Kámen neštěstí
Kámen neštěstí je umístěn v dlažbě v blízkosti empírové kašny, vztahují se k němu nejrůznější pověsti: V roce 1672 jistý rytíř rodem z Rumerskirchenu pobýval na návštěvě na volšovské tvrzi u urozeného a statečného rytíře pana Ferdinanda Boryně ze Lhoty. Jednoho dne se opil a v podnapilém stavu nasedl na koně a projížděl se po tvrzi. Vytáhl pistoli a vědouc či nevědouc střelil oknem do kapličky, která se tu nacházela. Dvěma kulkami tak prostřelil obraz svaté Anny, který se v kapli nacházel. Na to pobídl koně a jel do královského města Sušice, aby zde navštívil dvě slečny sestry Hrozlaurky z Hozenlauru, které žily v domě, který později slul Šifnerovským ( č.p. 39). V prostředku rynku pod rytířem však upadl kůň, rytíř si srazil hlavu a zůstal ležet na místě mrtvý. Tím způsobem jako svatý obraz prostřelil, prostřelil i sebe. Vnesli jej do radnice a odtud zase do špitálu jej položili a poněvadž se při něm nenašlo žádné znamení, že je katolického vyznání, byl pohřben ne na posvátném místě, ale poblíž hřbitova při cestě. Jeho kůň pak vstal a vrátil se do Volšov. Místo, kde se rytíř zabil, bylo označeno kamenem. Kameni se každý stranil a varoval se přes něj přejít, aby jej nepotkalo neštěstí. Prý alespoň rýma nebo bolest hlavy se do druhého dne dostavila. Na tuto pověst, navazuje další : Po městě často běhal duch rytíře z Rumelskirchenu a děsil měšťany výkřiky: „Hoří!“ Jednou mu statečný zvoník sebral pohřební rubáš a utekl před ním na kostelní věž. Rytíř ho pronásledoval, protože se bez pláště nemohl vrátit do hrobu. Když už zvoníka téměř dostihl, ten ze zoufalství zazvonil na poplach. Rytíř Hoří se při tomto zvuku rozpadl v prach. Zvoník pak dostal od městské rady bohatou odměnu.
