Všude dobře, tak co doma…
Tímto heslem se poslední dobou řídíme čím dál častěji.
Většina kačerů má zajisté jen velmi málo volných víkendů, které tráví v pohodlí svého domova, přesto mi jistě dáte za pravdu, že DOMA je prostě DOMA 
Já už třetím rokem říkám své „DOMA“ městské části Troja. Většina Pražanů si k tomuto názvu automaticky přiřadí zoologickou a/nebo botanickou zahradu. A právě zadní vchod (VCHOD SEVER s placeným parkovištěm) Botanické zahrady Praha je pár metrů od mé nejoblíbenější zastávky MHD – „Na Pazderce“.
Ulice „K Pazderkám“,
kde se má domovská zastávka MHD nachází, měří cca 1 500 m a spojuje ulice „K Bohnicím“ a „Čimická“. Současný název nese ulice od roku 1976 a je odvozen od bývalé usedlosti, kde se mimo jiné zpracovával len (pazderna).
Pazdeří je dřevitá dužina obsažená ve stoncích rostlin, ze kterých se získávají lýková textilní vlákna. Pazdeří se odděluje od vláken v procesu rozvolňování lněných a konopných stonků při průmyslovém zpracování (máčením nebo rosením, lámáním, potěráním).
Pěstování lnu a konopí má na území dnešní České republiky poměrně dlouhou tradici. Například len byl již od konce 18. století pěstován i ve vysokých polohách Krkonoš. Dříve se tento materiál používal jako topivo (pro svou vysokou hořlavost) nebo jako podestýlka pro dobytek.
Z důvodu vysokého rizika vzniku požáru v průběhu sušení a zpracování stávaly pazderny v zahradě mimo ostatní stavby usedlosti nebo dokonce až za vesnicí. Pazderny mohly být v majetku obce nebo bohatších rolníků.
Ve světě se vyprodukuje ročně přibližně kolem 200 000 tun pazdeří. V Evropě se používá většina pazdeří na izolační materiál. V České republice byla např. v roce 2007 sklizeň stonků asi 1 900 tun, čemuž odpovídá přibližně 1 000 tun pazdeří.