CHŘÁSTAL POLNÍ
Jde o menšího, štíhlého ptáčka. Celkové zbarvení je šedavě žlutohnědé, svrchu černě skvrnité, s kaštanově hnědými křídly a boky, které jsou navíc světle příčně proužkované, modrošedým očním proužkem a šedou stranou hrudi (u samice méně nápadnou). Zobák je hnědý s tmavou špičkou, nohy světle masové. Hlasem je zvláště za soumraku a v noci slyšitelné, vytrvale opakované réprép réprép.
Hnízdí v rozmezí od západní Evropy po střední Asii. Tažný, evropští ptáci zimují hlavně v subsaharské Africe. Přílet na naše území probíhá hlavně v květnu, odlet od září do října. V České republice hnízdí roztroušeně na celém území, hlavně ve vyšších polohách. Hnízdí na vlhkých loukách, ale také na loukách s vysokým porostem a pastvinách.
V potravě převládá živočišná složka, tvořená hlavně hmyzem, ale i červy, měkkýši a pavoukovci. Rostlinou složku, zastoupenou zvláště na podzim, tvoří semena a zelené části rostlin.
Jde o sukcesivně polygamní druh hnízdící 1x až 2x ročně. Samci zůstávají se samicemi pouze krátce (obvykle 7-10 dnů), poté je opouští a začínají hledat další samice, někdy i značně daleko od místa prvního hnízdění (jsou známy přesuny i na stovky kilometrů, např. ze Šumavy do západního Švýcarska). Veškerou hnízdní péči obstarává samice. Hnízdo je na zemi, snůška čítá 9-11 (7-13) zelenavých, nažloutle zelených až světle hnědožlutých, tmavě skvrnitých vajec o velikosti 36,7 x 26,4 mm. Inkubační doba trvá 16-19 dnů. Mláďata opouští hnízdo krátce po vylíhnutí a již po 3-4 dnech se krmí sama. V případě prvního hnízdění samici opouští už ve věku 12 dnů, vzletná jsou však po 5 týdnech a plné vyspělosti dosahují až ve stáří 7-8 týdnů.
CHŘÁSTAL VODNÍ
Dorůstá 25-28 cm a váží 75-200 g. Od ostatních chřástalů se liší výrazně delším, mírně zahnutým zobákem. Svrchu je hnědý s černými tečkami, po stranách hlavy a na hrudi tmavě modrošedý, boky a břicho jsou černobíle proužkované. Nápadné jsou také bílé podocasní krovky. Ozývá se různými krátkými, občas v řadě opakovanými zvuky, z nichž je nejčastější kvičivé „kruíf“.
Vyskytuje se na rozsáhlém území Evropy a Asie a v severní Africe. Je částečně tažný. V České republice hnízdí po celém území v nižších polohách (max. po 740 m n. m.), celková populace se odhaduje na 600-1200 párů.Hnízdí v mělčinách zarostlých rákosím a v ostřicových bažinách.
Žije velmi skrytě, dokáže dobře šplhat a živí se převážně různými bezobratlými živočichy, obojživelníky a malými rybami. Hnízdí 1x až 2x ročně od dubna do září. Hnízdo staví dobře ukryté v hustém porostu. V jedné snůšce je 7-10 světlých, hnědě nebo šedě skvrnitých, 34,3 x 25,5 mm velkých vajec, na jejichž 19-21 denní inkubaci se střídavě podílí oba rodiče. Mláďata jsou zpočátku celá černá se světlým zobákem a červeným zbarvením na temeni. Plně opeřena jsou pak ve věku 7-8 týdnů.
CHŘÁSTAL KROPENATÝ
Zbarvení tohoto druhu je tmavě hnědé s bílým skvrněním. Žije velmi skrytě v bažinách zarostlých ostřicí, zblochanem či řídkým rákosem. Vzhledem ke skrytému způsobu života je jeho přítomnost nejlépe zjistitelná podle hlasu. Samec se ozývá, především v noci, monotónním "huit, huit, huit" připomínající švihání prutem.
V ČR jde o vzácný druh s odhadem početnosti 40 až 80 párů. Většina prokázaných hnízdění pochází z pravidelně obsazovaných lokalit v Polabí, jižních Čechách, Českomoravské vysočině a na jižní a severní Moravě. Dříve (do 60.let 20.stol.) byl u nás výrazně hojnější. Je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh. Hnízdí v zarostlých bažinách s převažující nižší vegetací, a to v květnu až červenci, většinou jednou ročně. Hnízdo je miskovitá stavba ze stébel ostřice a rákosí skrytá v nejhustší vegetaci u vodní hladiny. Samice snáší 6-13 nahnědlých vajec s tmavými skvrnami, na kterých sedí oba rodiče asi 18-19 dní. Mláďata opouštějí hnízdo již po 8 - 12 hodinách od vylíhnutí a v doprovodu rodičů se pohybují v okolních porostech. Vzletnosti pak dosahují ve stáří 30 - 40 dnů.
Chřástal kropenatý je tažný pták, na hnízdiště přilétá na konci března a v dubnu, odlétá během srpna a září. Zimuje v mokřadech tropické Afriky.
zdroj: www.wikipedie.cz