Trocha historie
Portáši byli po dvě staletí součástí valašského kraje. Obyvatelé této části Moravy, která kdysi tvořila zemskou hranici s Uhrami, znali hory, byli fyzicky zdatní, urostlí a odvážní.
Portáši, známí nejprve jako sbor Valachů, či sbor věrných Valachů, byli ustaveni reskriptem Ferdinanda III. z 31. března 1638. Hraběti Salmovi bylo povoleno najmout sto mužů z Valašska pro uklidnění zoufalé situace na východní Moravě.
Roku 1663 byl sbor povolán k obraně zemských průsmyků při vpádu Tureckých a Tatarských hord. Při obraně Vlárského průsmyku padlo na 200 portášů. V roce 1677 - 1678 byli znovu povoláni moravskými stavy do služby, naštěstí se vpády Moravě vyhnuly. O dva roky později chránili znovu hranice, tentokrát k zabránění rozšíření moru šířícího se z Turecka. V té době docházelo i k vpádům odbojných uherských skupin, které bez ohledu na nebezpečí moru napadaly a drancovaly moravské pohraničí. Pak přišly další vpády Tureckých oddílů, které loupily, vraždily a odváděly obyvatele do otroctví. Rok 1704 a 1708 a útoky další povstalecké armády tzv. „Kuruců“, kteří si počínali krutěji než Turci a Tataři. Tato armáda pustošila široký kraj.
Sbor byl takto svoláván a rozpouštěn až do roku 1717, kdy na návrh moravských stavů císař potvrdil Portášský sbor s pevnou službou. Pro velitele sboru byla potvrzena hodnost lajtnant-poručík. K potřebě měl tento velitel jednoho feldvebla-šikovatele, jednoho mladšího šikovatele, pět desátníků a 54 prostých portášů. Toto rozdělení platilo pro sbor s malými výjimkami až do jeho konečného rozpuštění v roce 1830.
V roce 2005, v rámci obnovy kulturních tradic regionu byl „portášský sbor“ obnoven. Cílem občanského sdružení portášů v dnešní době je připomenutí slavné portášské historie na Moravě. Členové sdružení provádějí pochůzky po horách v dobových krojích a výstrojích. Na nich se potkávají s místními obyvateli a turisty, poskytují informace o historii „Portášů“. V dnešní době již nestráží hranice, ale jako strážci přírody ve spolupráci se Správou chráněné krajinné oblasti Beskydy, ochraňují přírodu a krajinu, působí jako informátoři. Portáši požívají ochrany veřejného činitele. Protože nosí zbraň, musí absolvovat potřebný výcvik.
Více informací o historii i současnosti Valašského sboru portášského najdete ZDE.
A teď ke keši... Úvodní souřadnice vás dovedou do centra Valašské Bystřice, ke kostelu, kde najdete dva hroby posledních portášských lajtnantů – Jiřího a Jana Křenkových. Pořádně si hroby prohlédněte, protože k získání hodnoty písmene A musíte zjistit celkový počet křížů na hrobech. Poté se zaměřte na tabuli, která je umístěna u plotu, vpravo od hrobů. Na ní zjistěte číslo popisné chalupy, v níž bydlel lajtnant Jiří Křenek. Toto číslo je hodnotou písmen BC. Na stejné tabuli taky najdete odpověď na otázku, ve kterém století byl Jiří Křenek lajtnantem a tím také získáte hodnotu písmen DE. Z těchto indicií už lehce spočítáte souřadnice 2.stage:
N 49° 2A.(B-A)E(E-A)
E 018° 0E.C(C-D)(B-D)
Přesuňte se na vypočtené souřadnice, zde zaparkujte auto a rozhlédněte se. Ve svahu nad místem kde stojíte se vypíná dřevěnice, ve které Jiří Křenek bydlel. Zde zjistěte, kolik dveří má chalupa na severní straně, tedy směrem k vám. To je hodnota písmene F. Pak se podívejte na střechu, jaká je na ní krytina. Pokud jsou na ní:
šindele, pak G=9
došky, pak G=7
a jestli je plechová, pak G=5
Teď už máte všechny potřebné údaje k výpočtu finálky...
Keš najdete na souřadnicích:
N 49° 2(G-D).FG(A+C)
E 018° 0(E-D).(G+A)(B-A)E
Pokud máte spočteno, můžete se vydat k finálce. Ale BEZ AUTA – dále jsou již soukromé pozemky a není kde zaparkovat!