"Puvabna kotlina pri upati Zaltmanu, ve ktere se rozklada katastr obce Rtyne v Podkrkonosi, chova v lune svem jeden z nejvetsich daru, ktere priroda cloveku poskytuje, "cerne demanty"…cerne cili kamenne uhli."
"Z Odolova na Jestrebich horach je to na rtynska Zada jenom par minut. Od krizovatky na Panske ceste se muzeme pokochat kouzelnym panoramatem Krkonos s majestatnou Cernou horou a Snezkou i pohledem do kraje bratri Capku, abychom si pripomneli jejich Krakonosovu zahradu, ale po několika krocich nas pohlti zadumcivost davnych hald a zapomenutych stol. Dolu kolem myslivny, kde kdysi byval „Jägerhaus Schacht“, je cesta sypana cernou haldovinou, aby pripomnela pocestnemu ctyri stoleti uhelneho hornictvi. Knizeci erb s letopoctem 1871 ve stitu zdene budovy strojovny byvale jamy „Benigne Maschinen Schacht“ zase pripomina rozmach zdejsiho hornictvi ve druhe polovine 19. stoleti, kdy Svatonovicko se Rtyni patrilo k nachodskemu panstvi a kdy se zde dobyvalo cerne uhli na vychozech svatonovickych sloji. S odstupem vic nez jednoho stoleti zde zacali hornici dobyvat i hluboko ulozene sloje zdarecke."
Kratka multicache, ktera Vam ukaze mista trech byvalych dulnich del. Na uvodnich souradnicich najdete kovovou cedulku s poslednim trojcislim souradnic finalky. Neni treba nic pocitat, pouze dosadit chybejici trojcisli!
Vychozi souradnice Vas zavedou k haldicce dolu Ambroz, kde zjistite souradnice finalky.
Stage 1 - Dul Ambroz
N50°31,427` E016°05,283`
Melka nalezna sachtice byla zalozena pocatkem 40. let 19. stoleti na stejnojmenne dolove mire z roku 1841 jizne od Odolova ve vysce 575m.
Sachtice byla zalozena k overeni vychozu svatonovickych sloji a jeji hloubku lze odhadnout na 30 az 50m. Jejim ucelem bylo overit moznost dolovani ze sousedni jamy Myslivna, ale vysledek byl negativni kvuli tektonickym porucham a vyhluchlemu slojovemu pasmu.
V mistech sachtice na okraji lesa se dochovala plocha hlusinova halda o delce 25m a sirce 20m, s vyskou max. 3m nad terenem.
Dul Myslivna
N50°31,360` E016°05,300`
Na tomto miste prochazite pred haldou byvale jamy "Myslivna". Upadni jama (puvodne Jägerhaus Schacht) byla zalozena pocatkem 19. stoleti v nadmorske vysce 565m jako melka upadni jama na vychozu Hlavni svatonovicke sloje a obnovena pocatkem 40. let 19. stoleti na dolove mire Sanctus Nicolaus (sv. Mikulas) z roku 1841.
Jama o uklonu cca. 25 stupnu byla dvoustupnova, jeji smer je cca. 40 stupnu. Prvni cast jamy o delce 60m dosahla poruchoveho pasma a z jeji paty byl vyrazen 15m dlouhy prekop do nadlozi.
Po opetnem nalezeni sloje bylo pokracovano v hloubeni jeste cca. 40m. Jama byla vybavena rucnim rumpalem a rozfarana severnim smerem k Odolovu a jiznim smerem k dolu Benigna, na ktery byla pres Fajfruv dul odvodnena.
Dul byl v provozu asi do 70. let 19. stoleti a soucasne jmeno ziskal od nedaleko stojici panske myslivny. Na miste ohlubne jamy dochovala melka prohluben, situovana na zapadnim okraji temene rozmerne haldy o rozmerech 60x40m, s max. vyskou nad terenem 8m.
Svah lesa pod Myslivnou je poznamenan velkym mnozstvim melkych prohlubni s haldovymi lemy, ktere jsou pamatkou na Piccolominsky montanni pruzkum z 18. stoleti
Final - Fajfruv dul
N50°31,...` E016°05,...`
Upadni jama ve svahu pod Myslivnou (puvodne Piccolominsky dul, Luft Schacht, Fajfr Schacht). Dul byl zalozen roku 1746 v ramci montanniho pruzkumu nachodskeho panstvi nebo kratce po nem v nadm. vysce 545m jako melka upadni jama na vychozu Hlavni svatonovicke sloje.
Obdobne jako Myslivna byla i jama Fajfrova dolu kvuli tektonicke poruse dvoustupnova. Prvni cast o uklonu cca. 25 stupnu mela delku cca. 30m a z jeji paty vedla chodba pod Myslivnu, druha cast o delce cca. 20m vedla na obzor chodby v Hlavni sloji, kterou byla odvodnena.
Doba vzniku dolu koresponduje s Piccolominskym pruzkumem koncem 1. poloviny 18. stoleti, jehoz vysledek upadl v zapomneni behem tzv. sedmilete valky (1756-1763). Ve ě. polovine 19. stoleti byl dul zakreslovan do dulnich map bud bez nazvu nebo jako Luft Schacht (Vetrni jama), nebot slouzil s pomoci vetrni pece jako vyduch pro dobyvky jamy Benigna.
Provoz zde byl ukoncen ve 20. ci 30. letech 19. stoleti. Misto ohlubne jamy pripomina vyrazna zavalova deprese o delce 5m a sirce 3m, ktera navazuje na dvoustupnovy okrouhly odval hlusiny o celkove sirce 35m a delce 30m.
Jak na kes:
Budete se pohybovat v tesne blizkosti soukromych pozemku, prosim o zvysenou opatrnost a ohleduplnost. Automobil rozhodne zanechte na doporucenem parkovisti.
Od uvodni zastavky pokracujte po ceste okolo byvale hajovny. K finalce lesem dolu, primo za sipkou. Pro nalezeni neni treba nikde hrabat.
Vzhledem k hustemu porostu nemusi byt souradnice presne!
Vetsina starych dulnich del lezi mimo turisticke cesty, jsou casto zarostla a spatne pristupna. Pocitejte tedy s narocnejsim terenem pri hledani!
Cache je soucasti serie "Historie hornictvi ve Rtyni".
Nezapomente si poznamenat bonusove cislo!