Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví
Nachází se na severu střední Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice, přičemž přímo prochází městem Litovel. Správa CHKO sídlí v Olomouci. Vyhlášena byla roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Tato chráněná oblast se rozkládá převážně v údolní nivě přirozeně meandrující řeky Moravy v úseku mezi městy Olomouc a Mohelnice a představuje komplex zaplavovaných lužních lesů a mokřadních luk se stálými i periodickými tůněmi. Svou charakteristikou nížinné řeky se záplavovým územím, v němž převládá listnatý luh, patří dnes Litovelské Pomoraví k unikátním krajinným typům v evropském měřítku.
Svou rozlohou 96 km2 je Litovelské Pomoraví pátou nejmenší CHKO v České republice. Z celkové rozlohy zaujímají lesy 56 %, zemědělská půda 27 % (z toho louky 9,5 %), vodní plochy 8 % a ostatní a zastavěné pozemky 9 %. Nadmořská výška se pohybuje od 210 m n. m. (řeka Morava v Olomouci) do 345 m n. m. (Jelení vrch). Ve středu CHKO leží starobylé královské město Litovel, které propůjčilo chráněné krajinné oblasti své jméno.
Posláním CHKO je zejména trvale zajišťovat zvýšenou ochranu a ekologicky šetrné obhospodařování krajiny údolní nivy řeky Moravy s mimořádně vysokým soustředěním přírodních hodnot. Chráněná krajinná oblast je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým georeliéfem, značným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů a hojným zastoupením dřevin.
Pro své přírodní hodnoty je CHKO Litovelské Pomoraví součástí evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 (oblast CHKO je vyhlášena jako tzv. „ptačí oblast“ s předmětem ochrany ledňáčkem říčním (Alcedo atthis), lejskem bělokrkým (Ficedula albicollis) a strakapoudem prostředním (Dendrocopos medius) a zároveň je tato oblast navržena jako tzv. „evropsky významná lokalita“ pro některé významné druhy živočichů – např. bobr evropský (Castor fiber), vydra říční (Lutra lutra), čolek velký (Triturus cristatus) nebo kuňka ohnivá (Bombina bombina), a pro mnohé z významných biotopů). Mokřadní část Litovelského Pomoraví je od roku 1993 zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské konvence.
Nejcennější části území jsou chráněny v 28 maloplošných zvláště chráněných územích – 2 národních přírodních rezervacích (Vrapač, Ramena řeky Moravy), 1 národní přírodní památce (Třesín), 13 přírodních rezervacích (Bradlec, Doubrava, Hejtmanka, Chomoutovské jezero, Kačení louka, Kenický, Litovelské luhy, Moravičanské jezero, Novozámecké louky, Panenský les, Plané loučky, Templ, U spálené) a 12 přírodních památkách (Bázlerova pískovna, Častava, Daliboř, Hvězda, Kurfürstovo rameno, Malá Voda, Třesín, U přejezdu, U Zámecké Moravy, U senné cesty, V Boukalovém, Za mlýnem).
Jádro CHKO a současně hlavní přírodovědný fenomén oblasti tvoří vnitrozemská říční delta (přirozeně meandrující tok řeky Moravy, která se větví v řadu bočních stálých i periodicky průtočných říčních ramen) a navazující komplexy cenných lužních lesů, vlhkých nivních luk a mokřadů. Do Litovelského Pomoraví patří také krasové území vrchu Třesín se známými a veřejnosti zpřístupněnými Mladečskými jeskyněmi a oblast chlumních listnatých lesů Doubrava.
Lužní lesy dnes patří nejen u nás mezi ohrožené typy vegetace. Posledním územím plošně rozsáhlého lužního lesa s dosud nenarušenou přirozenou dynamikou řeky je v rámci ČR právě Litovelské Pomoraví. Díky citlivému přístupu našich předků ke krajině se v Pomoraví zachovalo na malém území poměrně velké množství přírodních hodnot. Z důvodu zachovalosti a druhového bohatství lužních lesů s bezprostřední vazbou na přirozený říční tok se řadí k unikátním krajinám v evropském měřítku. Cílem Správy CHKO Litovelské Pomoraví je především zachovat harmonický charakter krajiny nivy řeky Moravy a postupně zlepšovat její nenahraditelné ekologické funkce.
Další informace poskytne sousední keš: Litovelské Pomoraví aneb Vodácká earthcache a zbytek můžete najít například na netu.
Inu, tedy to by bylo z celkové definice všechno.
Keš je umístěna několik metrů nad zemí! Je proto potřeba použít ruce, nohy a mozek! Nedoporučuji odlov pro méně zdatné jedince nebo jedince s fyzikou poruchou!
POZOR! - V letních a podzimních měsících tu bývá dosti zabahněno a vznikají menší bažinky. Keš uložte zpátky tak, jak jste ji našli. Nejlépší je logovat přímo u místa ukrýtu.
Odlov doporučuji na kole a jestli budete mít čas, můžete si tuto krásu přírody projet celkově.
Příjemný a ničím nerušený odlov Vám přeje bandita007 .
V keši je propiska! (Tedy do té doby, než si ji někdo přivlastní)
Ohodnoťte prosím mojí keš. Děkuji...
Keška je soucástí bookmarku " Olomoucké GeoKacerstvo " - http://www.geool.cz