Mlýny na obilí se obvykle dělí podle druhu vyuzívané energie, tj. na vodní, vetrné, parní, elektrické, atd. Ale je treba vedet, ze technologicky postup i zarízení pouzívaná uvnitr mlynu se u kazdého z těchto typu mohou lisit - ríká se, že mlyny pracují s různým složením. Tato kes je umístena blízko válcového mlýna, proto se soustredíme na tento typ.
Ze skanzenu, starych knih nebo filmu známe klasické, mlýnským kolem pohánené vodní mlyny, pracující s tak zvanym českým složením. Byly jednoduché, nízké a málo energeticky nárocné. Cely proces mel jen tri fáze: cistení obilí, mletí mezi mlynskymi kameny a prosívání na sítech spojené s trídením. Jenze behem doby vznikly pozadavky na vyssí rychlost mletí, vyssí výteznost a vyssí cistotu produktů. A tady prisly ke slovu válcové mlyny.
Mlecí proces je ve valcovem mlyne rozdelen mezi radu po sobe pracujících stroju, z nichž každý je urcen pouze pro urcitou operaci. Mlyny musely byt vyssí, obvykle trípodlazní, aby se meziprodukty mohly vetsinou pohybovat mezi stroji samospadem. Jako pohon uz jedno mlynské kolo nestacilo, muselo jich byt víc, nebo se pouzila výkonná turbina, nebo doplnující dalsí pohon. Dnes jsou tyto mlyny pohanené elektrinou.
Zpracování zrna
Zrno se nejprve dopraví do nejvyse umisteneho zasobniku. A co nasleduje potom?
První je cistení, obvykle postupne na peti strojích: tararu, magnetu, trieuru, loupačce a kartáčovačce.
Tarar je vlastne vetrák, který vyfouká prach a lehké necistoty.
Magnet zachytí kovové predmety.
Trieur oddelí pevné necistoty, zrna plevele a zrna jineho druhu plodin. Je to otácející se šikmy buben s prohlubnemi, ve kterych se zachytává správné zrno. Co nemá správný rozmer, odpadne do odpadu.
Loupacka obrousí slupku zrna a urazí klíček – zrno se zde lopatkami zene po brusném plášti, který nepotrebné cásti zrna odstraní.
Kartácovacka zbaví hotovou kroupu ulpělého prachu.
Pokud je vyzadována nejvyssí kvalita, mají mlýny pro maximální vycistení ještě pracku a susicku zrna.
Následuje nejznamejsi mlynarska operece - základní mletí. To se provádí na šrotovací stolici, která rozemele kroupy na směs skládající se z hrubé drte, krupice, krupičky a mouky. Stolice má dva nebo více válcu sirokých 0,3 až 1 metr, z tvrzené litiny, které jsou opatreny rýhováním. Válce jsou poháneny pres prevod, který zarucuje, ze jeden válec se otácí 2,5 krát rychleji, než druhý. Tlakem válcu, podporeným rozdílem obvodových rychlostí, dochází v prostoru mezi válci k drcení produktu.
A ještě obrázky srotovacích stolic. Vlevo témer sto let stará a vpravo moderní.
A pak je jeste trídící a domílací proces, na který se pouzívá obvykle sedm stroju: Vysévač, válcová stolice, reforma, hladká stolice, druhy vysévač, domílací stolice a hranolovy vysévač.
Vysévac muze byt rovinný nebo hranolový. V obou prípadech je to soustava pohybujících se sít, která rozdelí smes pricházející ze šrotovací stolice na samostatné mlýnské produkty - hrubé drtě, krupice, krupicky a mouky. Produkty, které neodpovídají zádné hustote síta ve vysévaci a byly prílis hrubé, se vracejí zpet do zasobniku nad srotovací stolicí a jeste jednou se melou. Pouzitelným produktem za vysévacem je mouka. Dále pak krupice a krupicka, jenze ty jeste obsahují zbytky otrub. Obe tyto složky jsou proto vedeny na další procedury.
Válcová stolice se skládá z hladkych válcu, na kterych se oddelí zbytky otrub od krupicky.
Reforma jsou kmitající korytka, pomocí kterych se odstraní otruby a roztrídí krupice.
Hladká stolice jsou hladké válce, které drtí krupice na mouku.
Druhy vysévač jsou opet kmitající síta, na kterých se oddelují jednotlivé druhy mouky.
Domílací stolice: Sem jde zbytková tmavá drť a rozemele se na tmavou mouku.
Poslední je hranolovy vysévač, který oddelí tmavou mouku (chlebovou), která je konecným produktem, od nepoužitelného zbytku.
Tím je mlecí proces ukoncen a získané produkty se míchají v míchackách na mouku potrebných vlastností, váží, pytlují, nebo balí do sácků. Mimo výse uvedené stroje je dulezitou soucástí mlýna tzv. aspirace. Je to zarízení, které zajistuje odsávání a vetrání celé trasy mlýnského procesu.
Zdroj vetsiny zde uvedenych informací: http://mve.energetika.cz/uvod/valcovymlyn.htm
Keška
Nejdřív upozornění: Terén je ve skutečnosti velmi snadný. Ta náročnost 3 a půl hvězdičky je proto, že k ulovení kešky je potřebný jistý sportovní výkon. Jste li na lovu aspoň dva, je to snadnější.
Za souradnice finálky mohou moji známí Petr a Jirka, tentokrát i s jejich prítelem Ivanem. Kdyz jsem tak sedel nad mapou a uvazoval, kam finálku umístit, dívali se mi přes rameno. Musí to být u potoka, když je to byvaly vodní mlyn, shodli se. Jiste, třeba blizko rybnicku nad mlynem, tvrdil Petr, to jsou souradnice 49° 29´38.640''N a 014° 17´41.340''E. Ale ne, to musí být dál po proudu potoka, vnucoval mi Ivan, na souradnicich 49° 29´25.440''N a 014° 17´41.340''E. Neposlouchej je, dej to tady k tomu druhému potucku, volal Jirka, to je na 49° 29´25.440''N a 014° 18´18.180''E. Podekoval jsem jim a nakonec jsem finálku umístil presne stejne daleko od tech trí bodu, které mi navrhli.
Kontrola: Soucet vsech cislic v obou souradnicich finalky dohromady (ve formatu stupne a minuty, tedy SS°MM.mmm´) je 73 .
Tohle je sestá keska ze serie, která vás provede místy, která mohl pohádkovy hrdina Borint navstívit. Vybíral si místa zajímavá a snad zaujmou i vás.