Historické předurčeni mista:
Víte proč se sporáky vyrábějí v Hlubočkách a ne třeba v Lednici na jihu Moravy ? :)
Již ve 12. století se v okolních lesích prováděla těžba zlata a později přibyla ještě těžba olova, mědi, stříbra a železa. Výsledky dolování nebyly valné a proto bylo od něho upuštěno. Pokus o obnovení těžby byl učiněn v roce 1799, vytěžilo se však jen trochu olova. Přizvaní odborníci z Kutné Hory a Příbrami nedávali naději na lepší výsledky, proto byla těžba znovu zastavena. Neúspěšný byl i pokus dalších těžařů (byli to rolníci z Olšan a olomoucký dlaždičský mistr Buchta), kteří roku 1817 začali s vyklizováním zavalených štol a následujícího roku i stěžením. Svou činnost však ukončili někdy před rokem 1824. 24.července 1824 propůjčila moravská substituce horního soudu v Brně Josefu Janu Zvěřinovi na jeho žádost pozemky, které drželo bývalé velkobystřické těžířstvo Panny Marie Pomocné nedaleko Hluboček. Současně mu byl propůjčen i důl Panny Marie Pomocné v kopci Krávný(v sousedství nynějšího Střídova,tzv. Zlatý grunt) k dobývání stříbrné a měděné rudy. Jak z dalšího vývoje vyplynulo, Zvěřina se nehodlal zabývat naprosto nevýnosnou těžbou rudy, ale zaměřil se na výrobu železa. Během tří let vybudoval vysokou pec, která byla 27.května 1827 slavnostně vysvěcena a uvedena do provozu. Se vznikem Zvěřinových železáren je spojen i vznik Mariánského Údolí, jehož pojmenování nepochybně souviselo s názvem dolu Panny Marie Pomocné. Po správní stránce byly železárny přičleněny v letech 1827 až 1846 k Velké Bystřici (měly číslo 170), od tohoto roku se však staly součástí Mrskles. 10. ledna 1845 Zvěřina železárny v Mariánském Údolí a doly na železnou rudu prodal Salomonu Mayerovi svobodnému pánu z Rothschildu. Železárny byly v Rothschildově držení až do roku 1861, kdy je odkoupil olomoucký obchodník I.C.Machánek. Změnou majitele došlo i ke změně ve výrobě, neboť výroba železa byla úplně zastavena a celý podnik byl orientován výhradně na strojní zámečnictví . V roce 1933 se v Morávii vyrábělo 450 druhů zámečnického zboží, žehliček, mlýnků pro domácnost, sporáků, praček aj. Závod velmi brzy začal vyrábět i plynové sporáky. Slévárna zhotovovala množství odlitků pro vlastní výrobu i pro jiné podniky. V Mariánském Údolí bylo zaměstnáno v roce 1924 726 dělníků, v roce 1936 již 884. Důležitou úlohu plnila i dopravní obslužnost,vice na
Gross wosser.
. Roku 1870 se ustavila akciová společnost „Moravsko slezská ústřední dráha", jejímž generálním ředitelem byl I.C.Machánek. Nedaleko, v casti obce Hlubocky zvané Hřebiková, I.K.Machanek koupil zavedl zde výrobu hřebíku a plechového zboží viz vice keš :
Hrebikova.
. Až do začátku 20. století se fabrika zabývala výrobou různých strojků pro domácnost (šicí stroje, strojky na maso, masořezky, mlýnky na mák na kukuřici, pračky, lisy na ovoce, strojky na zmrzlinu ) ale poptávka a dobré předpoklady vedly podnikavé našince k rozšiřovaní sortimentu a byla počata výroba prvních plynových přístrojů pro domácnost a od roku 1926 rozšířena na velké přístroje pro živnostníky (pečící skříně pro cukráře, kotle, udírny).
(Ne)dávná neslavná minulost:
Socialistickou éru si podnik také prošel. Uměla zaměstnanost , nedostatek konkurence, povinný odbyt do spřátelených zemí a jiné výdobytky národní podnik samozřejmě notně poznamenaly . Na obrázku je návod a zaruční list z roku 1979 a prodán byl tento sporák v obchodnom dome Prior za maloobchodnu cenu 1410 Kčs.
Současnost: