Všem kačerům, kačerkám, georobotkům i ostatním příznivcům geocachingu přejeme krásné Velikonoce.
Pro všechny od nás stejná koleda - tradiční keš.
V žádném případě nehledejte keš v kolejišti !!!
Po vlně FTF supů :) prosím dodržujte zákaz vjezdu, mimo dopravní obsluhu a parkujte na doporučeném parkovišti. Na kole, koloběžce nebo pěšky samozřejmě bez problémů.
A ještě malá inspirace:
Hody, hody doprovody, já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody, nesl kopu KEŠiček.
Potkala mě koroptvička, chtěla jednu pro sebe
a já řekl né, né, né.
Ať si radši přečte návod, najde si ji schovanou,
utíkal jsem rychle dále a volal nashledanou.
Všem kteří budou tuto kešku lovit jindy než na Velikonoce, přejeme hezké počasí a spoustu odlovených kešek a nejen těch našich J
A teď něco málo o Kamenném kříži
Kříž v Lochenicích nás zaujal svým umístěním.Tak jsme Vám chtěli toto místo ukázat.Jak se dočtete v listingu,ne všechny kříže zůstali tak blízko, třeba u železničního přejezdu.Navíc jezdíme rádi na kole, takže jsme udělali takovou cyklo-drive in.
Kamenné kříže patří mezi zajímavé drobné památky, které dodnes skrývají řadu tajemství. U nás je většinou nazýváme smírčími kříži, i když je zřejmé, že ne všechny kamenné kříže plnily funkci smírčí. Název lze respektovat, jelikož se předpokládá, že více křížů mělo být smírčími, ale bohužel se k nim zatím nedohledaly smírčí smlouvy. V některých případech k nim ani nebyla smírčí smlouva nikdy sepsána. Přesto i tyto kříže mají funkci pamětní ve smyslu usmíření. Obecně tedy používáme, pro všechny jednotlivé druhy, jak název smírčí kříže, tak i název kamenné kříže. Tyto památky jsou zhotoveny z jednoho kusu kamene, opracovaného obvykle do tvaru kříže, křížového kola nebo kvádru. Jejich ztvárnění vypovídá o rozdílné řemeslné dovednosti tvůrců. Kámen byl oblíbeným materiálem našich předků pro jeho pevnost a stálost. Jeho pomocí se podařilo zachytit spáchaný zločin, bolest, necitelnost a předat tak poselství dalším generacím.
Necelá polovina počtu smírčích křížů na našem území nese vysekaný obrazec kříže, nářadí, zbraně, někdy i letopočet nebo text. Obrazce nářadí, snad souvisí s profesí člověka, který vstoupil do události, jež se smírčího kříže týkala, a zbraně zřejmě symbolizují vražedný nástroj. Letopočty a nápisy se u nás vyskytují jen v češtině a němčině. Latinský nápis dosud nalezen nebyl. Obsahem textů je poručení duše zabitého Bohu nebo krátký popis události související s křížem.
Důvody vzniku a umístění kamenných křížů souvisí s vlivem křesťanství. Jejich smírčí význam je především spojen s povědomím potřeby budování památníků zemřelým. Od 12. století se objevuje zvyk vztyčování nízkých, hrubě sekaných kamenných křížů nebo kamenných kvádrů se znakem kříže. Od 14. století se tento zvyk ustálil a od konce 16. století bylo zvykem na kříž vysekat také text. Od tohoto století byl postupně prosazován Koldínůvzákoník z roku 1579, který sjednotil městská práva a ukládal za vraždy jiné tresty. Byl plně prosazen až začátkem 17. století a od té doby se postavené kříže již nepovažují za smírčí.
Tyto drobné památky jsou rozsety nejen po celé Evropě, ale také je nalezneme všude tam, kde zasahoval civilizační vliv evropské kultury. Nejvyšší počet se nachází především v Německu, Rakousku a Polsku. Velkým množstvím smírčích křížů se však mohou pochlubit i některé, převážně příhraniční oblasti České republiky.
Mnohé smírčí kříže byly zničeny při stavbě silnic a při dalších úpravách krajiny. Vzhledem k těmto častým ztrátám se od konce 19. století tyto památky přesouvaly na méně ohrožená místa, například ke kostelům, hřbitovním zdím, za příkopy silnic nebo do zdí opravovaných historických staveb. Od počátku 20. století se svozy konaly již plánovitě a začínaly se i odborně dokumentovat. Kamenné kříže ovlivnily i některé praktické stránky života společnosti. V některých případech jich bylo využito k vyznačení či stanovení průběhu hranic pozemků. Mnohdy se staly orientačními body a případně měly vliv i na vznik místního jména.
9.7.2012 - nahrazená ztracená petka.