Pivovary Kadane Mystery Cache

Nekteri uz jste zvykli na pivovarske kese vznikajici v okoli - tradicky, teren nijak narocny, a kese byste byli schopni odlovit i ve spolecenskem obleku cestou z divadla. Tentokrat to bude jine a proto vas hned z kraje upozornim na to, ze na vychozich souradnicich byste kesuli hledali naprosto zbytecne, protoze tam zkratka neni (driv zde staval pivovar).

A tak doufam, ze me kadansti kaceri nebudou kamenovat za to, co jsem si to na ne vymyslel :-)

Ale vezmeme to opet od zacatku :-)

Co je to pivo?
Pivo je kvaseny slabe alkoholicky napoj vyrabeny v pivovaru z obilneho sladu, vody a chmele pomoci pivovarskych kvasinek. Pivo je povazovano za jeden z ceskych symbolu a od roku 2008 je nazev „Ceske pivo" chraneno jako zemepisne oznaceni.
Pivo je vareno jiz od nepameti a je nemozne urcit misto, kde bylo uvareno prvni pivo. Jako zeme puvodu se uvadi Mezopotamie a to priblizne jiz v 7. tisicileti pr.n.l. Pivo je staroslovenske slovo, ktere oznacovalo „napoj nejobycejnejsi a nejrozsirenejsi“.

Vice zajimavych informaci si muzete precist na wikipedii, kde je celkem rozsahly clanek o pivu

---

Ted se uz vratime k tematu vareni piva v Kadani.

Kadan ziskala sve pravo varecne v roce 1319.

Pravo varecne je jednim z nejdulezitejsich a nejvydelecnejsich stredovekych mestskych prav, ktere umoznovalo varit pivo. V kralovskych mestech bylo proto pravo varecne uzce spojeno s pravem milovym. Prakticky pokud mesto melo pravo varecne, mohl ve svem dome pivo vyrabet a senkovat kazdy plnopravny mestan. Plnopravnym mestanem byl pouze vlastnik domu uvnitr mestskych hradeb, kterych bylo omezene mnozstvi.

A takove domy se nachazely i v Kadani, a vy se na ne muzete podivat behem vasich toulek Kadani. Presto, abyste vubec poznali, ktere to jsou, najdete nize malou galerii.

Kliknutim na obrazek jej otevrete v novem okne

c.p. 47	c.p. 48	c.p. 71
c.p. 72	c.p. 74	c.p. 79
c.p. 122	c.p. 185	podtacek

V Kadani se behem 15. a 16. stoleti nachazelo asi 30 sladoven. Vetsinou samostatne stojici nebo alespon jako vyrazne oddelene domovni objekty. Prevazne byly sladovny situovany na predmestich a to v pasu podel Ohre a Bystrickeho potoka. Devet sladoven stalo v dnesni Kozeluzske ulici pred Zateckou branou. Dalsich sedm v Ricni ulici pred Vodni branou a tri v prostoru mezi Mikulovickou a Prunerovskou branou.

Koncem 18. stoleti ale tyto pravovarecne domy narazily na jejich ekonomicke a technologicke hranice a bylo zapotrebi jednat. Proto v roce 1790 byly zruseny 4 varny piva a vyroba se presunula do nove postaveneho mestanskeho pivovaru.

Pivo se ale nevarilo jen v techto domech patricich plnopravnym mestanum. V roce 1480 byl vybudovan klasterni pivovar ve frantiskanskem konventu "14 sv. pomocniku". Pivo se zde varilo "z vesela" az do roku 1888, kdy probehla rekonstrukce sladovny a varilo se dal. Bohuzel, jen do roku 1891, kdy byla vyroba piva zastavena a bohuzel tim i skoncil po nejake dobe samotny pivovar. Jeho zbytky byly roku 1909 zboreny.

Dnes muzeme v zahradach klastera - presneji na vychodni strane hospodarske zahrady - videt tycovou chmelnici. Postavena byla v roce 1999, aby pripominala dobu, kdy si reholnici pestovali chmel pro potrebu klasterniho pivovaru a zaroven jako ukazka nejdelsiho zpusobu pestovani chmelu v dejinach lidstva. Jedna se o jedinou tycovou chmelnici na svete.

Frantiskansky klaster nebyl ale jedinym, ve kterem se varilo pivo. Sice jen na kratkou dobu a ne v takove mire tomu bylo i v dnes jiz neexistujicim Minoritskem klastere. Kdy se v klastere zacalo varit prvni pivo jsem nezjistil, klaster prochazel jednim pozarem za druhym, zabavenim, navracenim mnichum zpet a to se opakovalo. Ale az kolem roku 1740 se v Kadani rozvirily dohady mezi klasterem a mestem o pravo varecne. Klaster mel svuj starobyly pivovar a chtel opet zacit varit. Zda se jim to povedlo, to nevim, pokud ano, neuzivali si toto pravo dlouho, protoze klaster roku 1750 opet vyhorel. Sice doslo po par letech jeste k obnove, ale roku 1784 byl cisarem zrusen, nasledoval pozar a cely klaster krome obvodovych zdi byl znicen. Cast jeho zdiva je ted soucasti domu s c.p. 69

Nasim hlavnim tematem je Meissneruv pivovar (nachazel se na uvodnich souradnicich)

Tento pivovar zaujal roku 1890 misto zanikleho kadanskeho mestanskeho pivovaru a jednalo se o parostrojni pivovar. Dusledkem jeho postaveni bylo uzavreni pivovaru ve Frantiskanskem klastere. Prvnim majitelem se stal Johann Meissner. Dale pivovar patril rodine Meissneru az do konce 2. svetove valky. Nejvice se pivovaru darilo v roce 1943, kdy se varilo nejvice piva, az 18000 hl.

O rok pozdeji se cela jeho technologie prevezla na Slovensko, kde mel byt pivovar znovu sestaven, ale k tomu uz nikdy nedoslo. Budovy pivovaru pozdeji slouzily jako konzervarna a sklady ovoce a zeleniny a cely pivovar si "z vesela" chatral.

Az roku 2001 prisla pro uz polorozpadly pivovar smrtelna rana. Toho roku byl cely pivovar zbouran.

Na jeho miste dnes stoji jeden ze clanku obchodniho retezce Lidl. U pivovaru take stala vilka majitelu - rodiny Meissneru, ta padla jeste pred pivovarem a na jejim miste byl posteven panelak.

Majitele pivovaru:
1890-1898 Johann Meissner
1898-1932 Karel Meissner st.
1932-1937 Ervín Meissner a Karel Meissner ml.
1937-1945 Ervín Meissner - narodni sprava
1945-1948 Narodni sprava
1948-1949 Chebsko-karlovarske pivovary n.p.

No a pokud jste docetli az sem, tak vam dekuji a doufam, ze jste se dozvedeli neco zajimaveho. Samozrejme plati, ze pokud nekdo mate nejake dalsi informace nebo fotky, tak vse bude vitano :-)

Ted uz bychom se ale mohli vrhnout na kes, co rikate?
Jelikoz se musime jit podivat jinam, nez nase pivovary staly a na uvodkach neni co zjistovat (krome treba poctu oken Lidlu :-) ), je potreba si souradnice zjistit jinak. Ale nebojte se, neceka vas zadna silena sifra, neni prece ucelem aby jste se tu s ni morili kolik dni.

Vasim ukolem bude podivat se do hromadky nasich krasnych zelenych sisticek chmelu a najit v nich to, co potrebujete. Nekdo to uvidi hned, jiny poprosi kamarada, dalsi to obejde jinak...

Pro ziskani souradnic si tedy prohlednete hromadku chmele :-)

Nic tezkeho ze?? Ja vam to rikal :-) Ted uz hura pro kes! Ale pozor - podivej se na teren a atributy! Urcite vas neceka prochazka ruzovou vonavou zahradou. Samozrejme, ne pro kazdeho je tento teren tak vysoky. Zalezi na vybave a na rocnim obdobi, ve kterem sem dorazite. Takze obtiznost terenu se pohybuje asi od 3,5 - 4,5. Důležitá věc - s sebou si nezapomeňte vzít 0,5 l vody

Preji mnoho stesti pri odlovu a hlavne, davejte pozor at vas nikdo nevidi :-)