Roudnice nad Labem - Zámek
Stavbu hradu v této pro 12. stol. strategicky významné lokalitě zahájil Jindřich Břetislav, který byl synovcem krále Vladislava I, byl biskupem pražským a později byl císařem jmenován panovníkem českého knížectví. Původní románsky hrad měl obdélníkový půdorys a sedm bašt. Hrad měl rozměry 39 x 15 m a síla zdí při základu dosahovala až 1,9 m. Hrad se postupně rozrůstal zejména za biskupa Jana IV. z Dražic o gotické přístavby. V rozšiřování hradu pokračoval i arcibiskup Arnošt z Pardubic, kdy byla zahájena stavba věže o průměru 15 m. Věž byla dobudována roku 1371 a byla v ní zřízena hradní kaple. V roce 1380 byla vlastní výstavba hradu ukončena. V roce 1421 byla Roudnice zastavena Janu Smiřickému a tím se natrvalo dostala do rukou světské šlechty a roku 1467 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího a byl silně poškozen.
V polovině 16. století byl chátrající hrad opravován a přitom vznikla na východní straně zámku jednoposchoďová budova s arkádami v poschodí s 22 pokoji. Ke konci 16. století přešel hrad do majetku Viléma z Rožmberka a začal být přestavován. Po těchto přestavbách je nazýván již zámkem. Po smrti Viléma se jeho manželka, které zámek odkázal znovu provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z větve Lobkowiczů.
V roce 1672 bylo učiněno zásadní rozhodnutí za knížete Václava Eusebia z Lobkowicz. Starý hrad byl se všemi budovami zbourán až na zbytky románských sklepů a přízemí z baštami v severním křídle. Nový zámek měl tři obytná křídla kolem čtvercového dvora.
Ke konci 17. století měl zámek již přes 180 místností. Vybavení interiéru bylo dokončeno až počátkem 18. stol. V 18. století stíhala zámek jedna pohroma za druhou a až ke konci 18. století za Josefa Františka Maxmiliána Lobkowicze dosáhl zámek opět plného lesku.
Za II. světové války sloužil zámek jako kasárna německé armádě. V r. 1940 byla na zámku jedna z největších šlechtických knihoven nejen v Čechách, ale i v Evropě (měla na 100 tisíc svazků). V roce 1948 byl zámek zestátněn a v roce 1951 byly sbírky rozvezeny do různých památkových objektů v Čechách. Zámek dostala do užívání armáda a do r. 2009 zde byla vojenská hudební konzervatoř. V 90. letech 20. stol. byl zámek v restituci navrácen rodině Lobkowiczů. V současné době je nepřístupný veřejnosti.
Zdroj : www.hrady.cz
www.panoramaticka.roudnice.org
V současnosti žije celá Roudnice nad Labem živou diskusí co se zámkem. Město ho může koupit, avšak jak to bývá problémem jsou finance. Toto se části občanů nezdá a druhá část to podporuje. Osobně si myslím, že zámek k městu patří a i problematická cesta k němu je nutná.
Jako roudničák nemohu jinak. Je to investice pro další generace našich potomků majících srdce u Řípu. Snad přijde doba, kdy všichni budeme moci celý zámek navštěvovat a využívat a radovat se z něj. V současnosti se začíná měnit celé okolí a první pěkně upravená část je zámecká zahrada. Ta je již veřejnosti přístupná a je nádherná. V létě je používaná také pro mobilní letní kino a hlavní akce roku v zámecké zahradě je „Roudnické vinobraní“. Část pozemku kdysi složila jako letní kino ,nyní je to uzavřená nevzhledná část parku.
Tak co na to říkáte , že je Roudnice nad Labem krásná.
Pěkný lov přeje Scotty-cz
