Skryje – název této obce si přímo říká o to, aby byl využit pro nekalé rejdy obce kačerské. Ale tahle vesnice a její okolí není zajímavé jen svým názvem – je tu prostě krásně a rozhodně se vyplatí poznat to tu trochu více! A vzhledem k tomu, že tato keška vám má především ukázat skryjské zajímavosti, tak počítejte s nějakou tou chvilkou času, kterou budete potřebovat pro sehnání všech potřebných údajů pro odlov kešky. Doufáme, že nebudete litovat.
Nejprve však pár slov z historie obce Skryje
Nejstarší písemné zprávy o existenci Skryjí pochází z první poloviny 13. století, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Kladrubech. Později ale lokalita přešla do světských rukou. Noví majitelé pocházeli z řad nižší šlechty a vlastnili zpravidla jen část vsi. Roku 1375 se tak o Skryje dělili bratři Jaroslav, Oldřich a Zbyněk. Na počátku 15. století jsou jako majitelé zmiňováni Petr ze Skryjí, Jan Stebňák a Mikuláš z Husi se synovci Sezemou a Janem. Největší pozornost si bezesporu zaslouží Mikuláš z Husi. Jeho postava je nerozlučně spjata s husitskou revolucí, ve které se Mikuláš stal jedním z představitelů radikálního křídla kališníků. V této souvislosti existuje teorie, podle které chtěl Mikuláš vybudovat ze Skryjí západočeskou obdobu Tábora. V polovině 15. Století získali Skryje páni z Ensidle, kteří ves připojili ke svému týřovskému panství. Týřovští z Ensidle pak vlastnili Skryje až do počátku 17, století.
Roku 1601 je vyměnili s Rudolfem II. za jiné vesnice, a Skryje se tím dostaly pod pravomoc Křivoklátu. Počátkem 18. století patřilo křivoklátské panství, a tedy i Skryje, Fůrstenberkům. Ti se během 18. a 19. století snažili o povznesení celé oblasti zaváděním progresivních prvků do hospodaření. Proto také usilovali vybudovat přes Křivoklátsko koněspřežnou železnici. Projektování a vyměřování železnice bylo roku 1833 svěřeno francouzskému inženýrovi Joachimu Barrandovi. Ten se v okolí Skryjí setkal s bohatými nalezišti zkamenělin. Výzkum skryjských lokalit pochopitelně neskončil smrtí Barranda roku 1883 a pokračuje prakticky až do současnosti.
Část objevů je dnes umístěna ve skryjském geologickém muzeu, které vzniklo v 50. letech 20. století v budově místní školy. Muzejní expozice však není jediným hmotným dokladem dějinného vývoje oblasti. V samotném středu obce se nachází kostel archanděla Michaela. Kostel je sice ve Skryjích zmiňován již v pol. 14. století, ale dnešní stavba vznikla teprve roku 1713. Je to jednolodní barokní objekt se čtvercovým presbytářem. V blízkosti kostela se patrně nacházela tvrz. Tvrz zřejmě zanikla v 2. pol. 16. století v souvislosti s připojením Skryjí k týřovskému panství. K místním památníkům minulosti patří v neposlední řadě i roubené stavby lidové architektury (čp. 5,6,7,8,45). Především pak usedlost čp. 4. Ta se vedle obytné části skládá i ze špýcharu a kolny. (převzato z webových stránek obce)
A teď již k vašemu úkolu
Čeká vás procházka po Skryjích, při které zjistíte všechny potřebné indicie pro odlov vlastní kešky. Vlastní trasa je bez problémová, vhodná i pro děti či kolmo. Vlastní keš není hned u cesty a vyžaduje určitou míru zvýšeného fyzického úsilí, s tím souvisí i vyšší bodové ohodnocení terénu. Na místě úvodních souřadnic je velké parkoviště a autobusová zastávka. Hned o pár kroků dále se nachází první objekt vašeho zájmu, kterým je kostel sv. Michala (N 49° 57.891', E 13° 46.007').
1/ Kolik křížů je na střeše a věži kostela? A=…
Pokračujte po hlavní silnici dále (směr Beroun) a u obecního úřadu zahněte doleva. Před sebou máte dnes již bohužel bývalou školu vystavěnou po 1. světové válce (N 49° 57.852', E 13° 46.046'). V parčíku před vchodem je pomník Joachimu Barrandovi, který se nejvíce postaral o dnešní slávu Skryjí – tedy minimálně v kruzích zájemců o geologii a paleontologii.
2/ Na pomníku jsou čtyři letopočty. Více než životopisná data nás zajímají ty vztahující se k Barrandově práci a Skryjím - zjistěte letopočet, kdy toto dílo začal psát a proveďte jeho ciferaci, výsledek je číslo B.
Od bývalé školy se dáme cestou vpravo, kde nedávno vysázenou alejí dojdeme ke skryjskému hřbitovu (N 49° 57.666', E 13° 46.523'), který na tomto místě vznikl po roce 1930. Ten původní byl za kostelem. V parčíku před hřbitovem jsou opět památníky – tentokrát hned dva.
3/ Vaším úkolem je zjistit, k jakým osobnostem se váží:
- pokud to jsou T.G. Masaryk & F. Palacký pak C = 9
- pokud to jsou T.G. Masaryk & M. Tyrš pak C = 8
- pokud to jsou T.G. Masaryk & E. Beneš pak C = 7
Nyní se zase musíme vrátit kolem školy a obecního úřadu před kostel a dát se tentokrát doleva na místní obdobu pěší zóny, která je společensko-nákupním centrem Skryjí. Po levé straně stojí restaurace U Grillů a místní konzum. V čele vidíte restauraci a penzion Trilobit (nebo také Šindler) a po pravé straně bývalou faru, kde byla později dlouhá léta poměrně velká prodejna potravin. Naším cílem zájmu je, jak jinak, restaurace Šindler, kde se v případě, že už nyní sotva pletete nohama, můžete občerstvit, ale před tím se podívaje nad vchod, kde jsou sluneční hodiny (N 49° 57.883', E 13° 45.967').
4/ Kolik římských číslic mají sluneční hodiny nad vchodem do restaurace? D=…
Pokud máte zatím stále sil dost, popojděte uličkou kolem restaurace ještě za roh, kde sídlí skryjská pošta a především Muzeum trilobitů (N 49° 57.870', E 13° 45.953'). Když bude otevřeno, neváhejte a podívejte se na místní zkamenělou faunu, kterou má obec i ve znaku. Zde také na venkovní zdi najdete další indicie.
5/ Číslo popisné, ve kterém sídlí místní muzeum, jsou proměnné EFG.
A jdeme dále – vrátíme se a obejdeme penzion Šindler z druhé strany a stále rovně za nosem se cestou dolů a nahoru dostaneme na původní náves, kde si kromě památkově chráněných chalup prostudujte i místní pomník obětem 1. světové války (N 49° 57.896 E 13° 45.834).
6/ Kolik padlých z první světové války mělo příjmení začínající na písmeno H? A aby se to nepletlo ať je i tato proměnná H=…
Teď nás čeká delší přesun k bývalému letnímu kinu (N 49° 58.025', E 13° 46.043'). Možnosti máte dvě. Pokud Vám nevadí jít dvakrát stejnou cestou, tak vraťte opět k penzionu Šindler, kolem kostela a přes autobusové nádraží pokračujte dále vpravo po chodníku (směrem ke skryjskému mostu). Chodník končí na křižovatce tří cest. K letnímu kinu vede prudce se svažující silnička úplně vpravo kolem pěkné chalupy. K dnes zarostlému a chátrajícímu pozůstatku malého kina je to nějakých sto metrů. Pokud chcete více poznat Skryje tak se od pomníku vydejte kolem památkově chráněné chalupy č.p. 7 po prudce klesající silničce dolů k Berounce. Po asi 400 metrech (nenechte se v polovině cesty zmást pěšinou se zábradlím – ta vede opět na náměstíčko před penzion) prudce zahněte na silničku připojující se zprava a pro změnu zase stoupejte nahoru ke kinu (cca 100 m).
7/ Na letním kinu vás bude zajímat zeď, na kterou se dříve promítalo a jejíž stěna je zároveň i plotem areálu. Zeď zpevňuje I opěráků.
Tak a teď zase zpátky do kopce na křižovatku, přejděte státní silnici a vydejte pár metrů místní silničkou. Poslední potřebné údaje získáte hned na prvním domě po pravé straně (N 49° 58.011', E 13° 46.126').
8/ Zde je umístěna deska zdejšího rodáka, který jako legionář padl v Rusku 22.9.1918. Jeho jméno je:
a) Karel Kos J= 1
b) Václav Šindler J= 8
c) Josef Hůla J= 6
Tady to chce dobré oči a rozhodně světlo, noční odlov je tudíž dost nepravděpodobný (upozorňujeme, že v domě bydlí lidé a svítit jim dooken by nebyl nejlepší nápad).
Potřebná čísla nyní máte pohromadě, takže je můžete dosadit do vzorečku tak aby vám vyšly správné souřadnice. Čísla se mohou opakovat a jejich součet je roven 55.
Čísla dosaďte do následujícího vzorce (co závorka to jedno číslo souřadnice):
N 49° (A+3)(C). (E)(F-1)(J) E 13° (A+F)(B-1).(D-J)(G-H-F)(I)
A hurá odkrýt skryté! Je to už jen kousek. Hezký výhled a trocha akrobatických výkonů a keška je konečně vaše. :-) Ať vám nevypadne a vrácejte prosím do původního stavu!
