Objevena nahodne teprve nedavno (28. kvetna 1972) pri norovani jezevce Tisnovskym myslivcem J. Bartou a jeho foxterierem Luxikem. Jeskyne byla objevena pri zachrannych pracech pote, co se Luxik propadl do jedne z propasti a zde si polamal nektere kosti, ale na rozdil od jezevce pad prezil. Prirozeny vchod do jeskynniho systemu se nachazi pouhych 35 vyskovych metru pod vrcholem Kvetnice. V roce 1976 byla dokoncena razba nize polozene pristupove stoly, ktera umoznila zvysit efektivitu narocnych vyzkumnych a vykopovych praci.
Jeskyne je pojmenovana po Aloisi Krali, objeviteli Demanovskych jeskyni, ktery kratce pred objevem Kralovy jeskyne zemrel. Do Demanovske doliny prisel v roce 1913, kdy ho zde upoutal za velmi destiveho pocasi mohutny vytok i ponor krasove reky Lucanky ve vapencovem masivu. Zpet se vratil v roce 1921, kdy se mu za velmi sucheho leta se svym synkem a synem mistniho hajneho A. Misurou podarilo 3. srpna 1921 uvolnit otvor v nanosech a samotnemu vniknout do ponoru. Byl tak objeven jeskynni system nevidane krasy.
Alois Kral se do Tisnova prestehoval na prahu duchodoveho veku v roce 1932 a zil zde jeste ctyri desitky let ve vilce na Husove ulici. Vykonaval zde funkci konzervatora ochrany prirody a venoval se predevsim ochrane Kvetnice. U prilezitosti svych devadesatin byl jmenovan cestnym obcanem Tisnova. Zemrel tesne pred objevem Kralovy jeskyne: 27. unora 1972. Je pochovan na starem Tisnovskem hrbitove.
Kralova jeskyne je asi tri ctvrte kilometru dlouhy labyrint chodeb, mensich prostor a domu navzajem propojenych propastmi a kominy. Mnohe partie Kralovy jeskyne obsahuji ciste bilou az jakoby ledovou krapnikovou vyzdobu. Muzeme zde videt stalagnat prumeru 30 cm, stalagmity a kupy 60 cm vysoke, tenka brcka az 1,5 m dlouha, drobna jezirka. Predstavu jednotlivych casti jeskyne navozuji jejich nazvy: Luxikuv pad, Ztracene kominy, Rotunda, Zavalovy komin, Hrozivy dom, Nickaminkova skrin, U tri macku, U varhan. Zatim nejvetsi casti Kralovy jeskyne je Tisnovsky dom 35 m dlouhy a 18 m siroky.
Kralova jeskyne neni bezne pristupna pro verejnost a pokud byste ji chteli navstivit, tak jedine pod vedenim zkusenych speleologu a pouze mimo zimni obdobi. Speleologove zde pravidelne poradaji dny otevrenych dveri a to vetsinou v jarnim (kvetnovem) terminu proslulych Tisnovskych mineralogickych burz. Jeskyne je uzavrena jak z duvodu bezpecnosti, tak z duvodu zachovani vzacne vegetace. Ponicena krapnikova vyzdoba i otlucene stropy i steny dodnes svedci o vandalismu, jehoz stopy jiz nelze zahladit. Samozrejme jde i o zimujici netopyry a vrapence.
http://www.daily-d.com/kralova_jeskyne.aspx