V lese se stmívá. Je čas jít. Pojď, půjdeme cestou kudy šel čas. Však bát nemusíš se, pokud v dobrém přicházíš. Cestou času povedu Tě já, Wetutaj - duch lesa. Kde světlušky mé svítí, tam směle jdi. Když však světlo jejich pomine, tu náhle, dobře čti textu mého, neb zblouditi zde je vice než snadné. Cestou šest znamení mých hledej. Znamení ta cestu k pokladu ukáží později Tobě. Čtyri znamení jasně do tmy svítí. Po jednom pak bludný kořen a studánka ukrývají. Proto dám dobrou radu Tobě. Každou světlušku dobře si prohlédni a věz, že toliko ty, jež modrým světlem do noci září, znamení tajemná chrání.
Vstup do Tajemství noci (úvodní souřadnice)
Jsi na místě. Hle, lavička novodobá. Ty sedni si tak, by na obě strany vedle Tebe stejného místa zůstaválo. Nyní přes cestu lesní do houštiny řídké pohlédni. Vida! Světluška! Jedna , dvě... Tak už neváhej a za nimi rychle se dej, vždyť svit jejich dlouhého trvání nemívá...
O pánu z Hradu Žďárského (znamení A)
Však, co to... Pojednou, jakoby tma vše vůkol zde zalila. Toť práce čerchmanta samého. Ty strachu však neměj a dobře rozhlédni se kol sebe. Údolím směrem dolů tu ku hradu Žďárskému prastará cesta vedla. Dnes už jen brázda nehluboká ji tady připomíná. Brázdou tou dej se, však vlevo ni vpravo pohled svůj neotáčej. Pověst o pánu z hradu dodnes k místu tomu se pojí, že bloudí tudy, kudy do krčmy chodíval, než chamtivého krčmáře i s hospodou v pekla proklel. Krčmu tu marně již dlouhá léta hledá, neb v jamě obrovské skončila a voda čertovská v rybníček Krčmařík ji proměnila. Tak strašit tu bude as do konce světa samého.
Jsi na konci brázdy. Zde světlušky již opět svítit se nebojí a znamení
A k potěše Tvé Ti jistě ukáží. Od břízy se znamením za světluškami pokračuj až téměř k oplocence dojdeš. Pozor však! Cesty kratší skrz oplocenku se vyvaruj! Právě sem kořen Bludný světýlko matoucí odeslal, by poutníky znavené z cesty svádělo a do moci jeho je vlákalo. Raději vpravo zahni a nad oplocenkou za světluškami spěš. Na cestu lesní dovedou Tě...
O Bludném kořenu (znamení B)
Po cestě lesní vlevo se dej a světlušky bedlivě si střež. Vpravo cesty na okraji lomečku nevýrazného, tak nejlépe Bludný kořen uhlídáš. Tento tu bloudit ponechává jen ty, kdož znamení
B uvnitř něho ukryté nenajdou. Tak směle vstup do kořene a nad hlavou svou číslo docela malé hledej. Po té raději rad kořene bludného uposlechni. Otoč se tak, by východ z kořene nejsnazší právě před Tebou byl. Cestička uzoučká na samé dno lomečku malého dovede Tě. Zde otoč se zády ke svahu, jež bílým pískem do okolí tu svítí a vyjdi tím směrem z lomečku ven. Hle křižovatka cest lesních je tu! Nyní vlevo zaboč a pešinkou kolem kopce mírně vzhůru pokračuj. Světlušky mé, cestu dobře Ti ukáží...
O Kapličce (znamení C)
Na vršku pozor dej. Zde znamení C a vlevo kousek před sebou, hned trojí děr spatříš. V pradávnu hrad Žďárský tu stezky kupecké hrdě střežil. S pánem jeho, jež čerchmanem jakýmsi zván býval, cestu jsme již zkřížili. Říká se, že požár neúprosný noc temnou v den proměnil. Jen kaplička tajemná z hradu tu zůstala a vchod do podzemí po staletí ukrývala. Dnes díry do země zůstaly a pamět nejstarších, jež kdysi tajnou chodbou až pod cestu lesní procházeli...
O Tajné chodbě (znamení D)
Postav se nyni doprostřed tří děr. Světlušky odtud nejlépe spatřiti Ti bude. Nyní cestou chodby tajné kroky tvé povedou. Pověst praví, že až do zámku Náchodského kdysi projít bylo snadné. Že as k záchraně panstva v dobách pohnutých, chodba posloužiti měla. Jdi z kopce. Pod tebou, až dolů k cestě lesní, část chodby ještě nedávno průchozí byla. Pak pokračuj vzhůru kopcem až k houštině řídké. Zde bedlivý pozor dej a znamení
D při vstupu do houštiny nepřehlédni. Světluškám mým promiň. Prý Tajná chodba, tedy i tajná cesta. Tak kousek humorný vymyslely sobě a za kmeny stromů lehce se poschovávaly. Stačí však vpravo, či vlevo ukročit a bezpečně houštinou i tak projdeš. Za houštinou pak doprava kroky své zatoč a příkrým kopcem dolů se dej. Po chvíli na cestu lesní sejdeš...
O Roudenském vodníku (znemení E)
Vlevo po cestě lesní jdi. Zde světlušky málo se vyskytují, však po cestě jít je snadné i tak. Vpravo pak z cesty odboč teprve až znamení světlušky Ti dají. Tady potůček malý, zvaný Roudenský, uhlídáš. Jdi proti vodě a bedlivě světlušky prohlížej, neb znamení
E tu vodník z Roudenky dobře uschoval. Toť bytost v pravdě prazvláštní, jež malý potůček velmi si chrání. Pověst vypráví o sedláku, jež povozem obrovský sud na vodu si přivezl. Když vodník kouzlem koně zastavil, by potůček svůj ochránil, tu sedlák filutu vymyslil a postroje koní mimo kouzelnou moc vodnikovu prodloužil. Sud od potoka tak rafinovaností vyvlekl, však domů jen spoustu kamení a bláta si přivezl. Od znamení stále proti vodě pokračuj a světlušek se drž. Na konci cesty Tvé, studánku Roudenskou nalezneš...
O Roudenském divadle (znamení F)
To místo, kde nalézáš se, do historie Kostelecké i spolku divadelního důležitostí svou zapadá. Zde na stráních kopců okolních kulisy přírodní v podobě chalup roubených byly sestaveny k sehrání divadla Otec. Tež lidové veselice s tradicí stínaní kohouta se tu pořádaly a také sama Božena Němcová krásně tu prý zpívala. Už dávno tomu...
Stojíš nad studánkou Roudenskou, jež čirou vodu pod můstek kamený vyhání. Ten znamení poslední
F na cestě vody hlídá...
O pokladu
Nyní, znamení všechna do formule tajné doplň a k úkrytu pokladu speš.
Věz, že pečeť v pokladu umístěná, toliko k otisku slouží Tobě. Tak ponech ji tu i pro nálezce příští.
N50°28.ABC E016°05.DEF
Rady na cestu
Netahej do lesa louč ani lucernu! Postačí čelovka nebo baterka.
Les je dobře průchozí, pokud se díváš kam šlapeš a čím se prodíráš.
Kočár zaparkuj na doporučeném parkovišti, abychom neprovokovali domorodce!
Historie keše
12.05.2012 - keš se narodila
02.07.2012 - kolem bludného kořenu řádila pila a skácela několik bludiček
11.07.2012 - kontrola všech indicií, kontrola keše a doplnění bludiček
16.05.2015 - text keše opatřen diakritikou
17.05.2015 - kontrola trasy, doplnění bludiček, kontrola keše
28.08.2015 - výměna a doplnění všech bludiček, oprava indícii a nový logbook