Město Brno bylo vystavěno na soutoku řek Svratky a Svitavy. Krajina byla značně bažinatá, nacházelo se zde množství rybníčků a vodních toků. Ve 13. století pak byly vybudovány říční náhony ze slepých ramen obou řek a říčky Ponávky.
V průběhu 19. a 20. století jsou koryta řek regulována a jejich soutok je odveden za město, většina náhonů je postupně zasypána a Ponávka se postupně mění na kanalizační stoku a je svedena do podzemí.
Na rozdíl od Svrateckého náhonu, který byl v 60. letech zasypán, náhon Svitavský dodnes protéká městem a využívá přitom částečně koryt Ponávky a Svitavy před regulací. Z velké částí náhon protéká průmyslovými areály a částečně obytnými částmi města.
Náhon i jeho okolí jsou v současnosti v neutěšeném stavu. Dochází však k postupné revitalizaci průmyslových areálů, přes které náhon protéká, což je příležitost k revitalizaci náhonu i přilehlého území. Jsou vypracovány projekty řešící možnosti obnovy území okolo náhonu, jejichž realizace závisí hlavně na získání finančních prostředků a úpravě okolních areálů.
Poblíž keše se nachází soutok kmenových kanalizačních štol a je zde budována podzemní retenční nádrž Jeneweinova - jedna z největších investic města Brna v posledních letech. Z tohoto důvodu je park u keše ve značně zdevastovaném stavu.
Nejsnažší přístup ke keši je po cyklostezce vedoucí podél řeky Svratky. Případně je možné přijet geovozidlem na Jeneweinovu a posledních pár metrů ke keši přijít pěšky.
Odkazy: