Bílence
Pocátky osídlení zdejšího území podél Chomutovky sahají až do mladší doby kamenné. O nejstarší historii Bílencu se mnoho neví. Ves byla zrejme vladyckým sídlem a její majitelé se casto strídali. První dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1355, tehdy byla v majetku Jindricha z Bílencu. Název obce je tedy pravdepodobne odvozen z mužského osobního jména Bílen, tedy ves Bílencu.
Jak již bylo uvedeno, majitelé se casto strídali. Patrili mezi ne Borita z Pšovlk na Voderadech, Vilém Rous, Václav Rous z Moravevsi, Bycen z Cítova, jeho syn Jan z Cítova, Anna z Chrámcu, Albrecht z Mocidlan, jeho manželka Katerina, jejich dcera Katerina, Adamu Štampach ze Štampachu, Havel Hrobcický z Hrobcic, Ladislav Hrobcický, Asman Štampach ze Štampachu (ten pripojil ves k Horeticím). U Asmana Štampacha ze Štampachu se chvilku zastavíme. Asman se pripojil ke stavovskému povstání, za to mu byla po porážce na Bílé hore zabavena cást majetku, jejíž soucástí byly i Bílence. Štampachuv zabavený majetek prodala roku 1623 královská komora Františkovi Clary de Riva. Již po trech letech prechází majetek do vlastnictví Pavla Michny z Vacínova.
Katastrofální dusledky pro obec mela tricetiletá válka, protože ves ležela u hlavní cesty, kde nejvíce trpela pruchody vojsk. O utrpení, kterým zdejší lidé behem války prošli, svedcí i Berní rula, sepsaná roku 1654. Podle ní bylo v Bílencích z puvodních 39 hospodárství 21 pustých. V roce 1637 koupil Václav Michna z Vacínova panství Postoloprty a Bílence i Voderady k nemu pripojil. Majitelé se dále postupne strídají a ves bývá chvíli samostatná, aby pak následne byla pripojena k další obci. Ves tak vlastní Kolovratové Krakovští, Jindrich kníže z Ausperku, Jan Adam z Ausperku, Jan Alexandr z Rottenhamu a obec se tak pripojila ke státku Záluží, pak tvorí celek s vesnicemi Horetice, Žiželice a Voderady, jeden cas je soucástí cervenohrádeckému panství. V roce 1777 panství po svém otci prevzal Jindrich František, jeden z nejvýznamnejších mužu své doby, osvícený feudál. Ten na panství zacal podporovat rozvoj prumyslu i zemedelství. V této dobe je v Bílencích uvádeno celkem 47 domu. Po jeho smrti majetek spravovala dcera Gabriela, provdaná za hrabete Jirího z Buquoye. Ta panství spravuje stejne úspešne jako její otec.
V 19. století byl na katastru Bílencu a Škrle také veden nepríliš významný uhelný provoz. Roku 1850 byly k Bílencum pripojeny Voderady. Rok 1866 byl pro obec skutecnou pohromou. Vojáci, kterí se tehdy vraceli z prusko-rakouské války, sem zavlekli choleru, na kterou pak zemrelo údajne 79 lidí. Trvalo roky, než se ves z této rány vzpamatovala. V 19. století žila v obci i židovská komunita.
V roce 1914 do života obce zasáhla první svetová válka. Po válce koupila zdejší velkostatek ceská rodina Kubovicu, od nich pak majetek získala v roce 1930 rodina Karlova. Pri scítání lidu v roce 1930 žilo v Bílencích z celkových 519 obyvatel 72 Cechu. V obci tehdy stálo 91 domu. Ceských obyvatel v Bílencích po válce pomalu pribývalo. Pred druhou svetovou válkou pracoval v obci kovár, sedlár, krejcí, švec, dále tu byli 2 rezníci, 2 holici, trafika, mandl, 4 obchody se smíšeným zbožím (jeden s pekárnou), velká restaurace se sálem a menší hostinec s reznictvím.
Po Mnichovu byly Bílence obsazeny nemeckou armádou. Prubeh války se v obci od ostatních mest a obcí nijak nelišil. Na zacátku roku 1945 se i tady zacali objevovat uprchlíci pred frontou. K veceru dne 8. kvetna 1945 pres Bílence ustupovala smerem na Lažany obsluha nemeckých del a vzápetí za nimi od Všestud prijely ruské tanky. Na jare a v léte roku 1946 probehl odsun zdejších nemeckých obyvatel.
Pri územní reorganizaci v roce 1960 byla k Bílencum pripojena obec Škrle. Od poloviny 80. let byl život v obci ovlivnen omezením výstavby v dusledku plánované výsypky Velemyšleves, která mela zpusobit zánik celé obce. Tento plán však byla naštestí zrušen. Pri scítání v obyvatel v roce 2001 mely Bílence celkem 49 obydlených a 14 neobydlených domu, žilo zde na 77 obyvatel. Obec Bílence se skládá ze 3 cástí: Bílence, Škrle a Voderady.
Zdroj: webové stránky obce Bílence