Skip to content

Nakladiste Kostelec na Hane - Bilovice Wherigo Cache

This cache has been archived.

ValenReviewer: Archivace listingu keše

Protože výzvy k údržbě nebyly naplněny, byla keš v souladu s pravidly archivována. Upozorňuji, že keš, která byla archivována pro zanedbávanou údržbu, již nelze odarchivovat.

Valen Reviewer - Reviewer pro ČR

More
Hidden : 2/11/2012
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

WIGo mne zaujali a jelikoz u nás se zádná nenachází tak jsem jednu vytvoril. Seznámí Vás s historií vlecky. Ta slouzila jako nákladiste repy pro drahanovický cukrovar. Zahájení a ukoncení provozu je neznámé, délka vlecky asi jeden kilometr. I když se v okolí nasí trate nachází mnoho vlecek tato je témer zapomenutá a aby se tak nestalo opravdu, vznikl tento príbeh. Jelikoz pametníku je poskrovnu a nebylo by co psát tak Vás seznámím s historií trate ze které bílovická vlecka odbocovala

 

Na uvedených souradnicích hra zacíná a soucasne tu muzete zaparkovat své geovozidlo pokud jste se nerozhodli dorazit mudloprostredkem (vlakem).

 

Zeleznicní trat Prostejov - Chornice císlo trati 271

Provozovatel - Správa zeleznicní dopravní cesty

Délka - 33.8 km

Rozchod - 1435 mm (normální)

Napájecí soustava -  neelektrizovaná trat

Pocet kolejí - 1

Maximální rychlost - 60 Km/h

Moravská západní dráha mohla být zeleznicním koridorem.

Moravská západní dráha. Vetsine lidí toto spojení, tento název zrejme nic nerekne, ovsem zasvecení, tedy nejspíse hlavne fanousci zeleznice, vedí, ze se za ním skrývá trat Trebovice v Cechách – Chornice– Prostejov s (tehdejsí) odbockou do Velkých Opatovic. Provoz na ní byl zahájen v roce 1889, od prosince 2011 se vsak jiz po celé její délce nesvezete, kvůli úsporám a optimalizaci ve verejné  doprave. Pritom to dnes mohla být koridorová trat.

V zacátcích provozu mela Moravská západní dráha, soukromá trat spojující úrodnou Hanou a Malou Hanou s Cechami, velký význam predevsím pro prumysl a zemedelce v jejím okolí, jejichz výrobky a výpestky tak mohly putovat do sveta dalsí cestou. Sice ne závratnou rychlostí, protoze trat byla kvuli slozitejsímu terénu vybudována jako dráha místního charakteru, ale nová moznost to byla. Navíc se lidem více otevrela údolí rek Nectava a Romze, podél kterých se Moravská západní vlní mezi Chornicemi a Prostejovem. Dodnes je to svezení motorákem, at uz jedním nebo druhým smerem, príjemným relaxem, kdyz si tedy odmyslíme rev motoru tzv. sukafonu, který zde vozí cestující uz nejaký ten pátek.

Jenze cestujících dnes není mnoho. Tedy mezi Konicí a Prostejovem nebo Trebovicemi a MoravskouTrebovou ano, ale z Chornic do Dzbelu ci naopak sedí v motoráku vetsinou jen nekolik výletníku. Asi tezko zjistíme, jaké by to na kolejích Moravské západní vypadalo, kdyby doslo k realizaci batovských ideí. Tomás Bata totiz v roce 1925 koupil cást akcií spolecnosti Moravská západní dráha a krome toho, ze presídlil ústredí firmy do „svého“ Zlína, chtel trat ze Trebovic do Prostejova prebudovat a zaclenit ji do svého projektu nové ceskoslovenské zeleznicní magistrály s tím, ze oproti trase pres Olomouc a Bohumín by cesta po magistrále z Prahy do Kosic byla o 246 kilometru kratsí. K vybudování magistrály nakonec nedoslo, prestoze práce na úseku Vizovice - Valasská Polanka zacaly. Ceskoslovenské dráhy nemely o nové spojení zájem a nakonec prisla jeste druhá svetová válka.

Zrealizovány nebyly ani dalsí projekty s Moravskou západní drahou související. A ze jich jeste pred batovskou magistrálou bylo. Tak napríklad se v souvislosti s touto tratí plánovalo prímé zeleznicní propojení Moravské Trebové a Svitav, skrz Hrebecovský hrbet. Ostatne o Svitavách, kudy zelezný or projízdel jiz od roku 1849, se puvodne uvazovalo jako o mozné „koncové“ stanici Moravské západní. Moravská Trebová coby papírová zeleznicní krizovatka mela vlaky smerovat také do Zábreha, do Konice pro zmenu mohly jezdit prímé vlaky z Litovle, ovsem ani temto  projektum nebyl vdechnut zivot. A nasly by se dalsí. 

Zpet ale k samotné Moravské západní dráze, fanousci zeleznice by asi neodpustili, kdyby nebylo zmíneno nekolik mezníku v historii této trate. Jak jsme jiz uvedli, provoz byl zahájen v roce 1889, presneji 1. zárí,pricemz samotná stavba zeleznice trvala pouhý pulrok budovat se zacalo na jare téhoz roku. Mnohem delsí cas zabraly prípravy, plány a byrokracie se stavbou spojené, o trati se totiz zacalo uvazovat krátce po tom, co Prostejovem projel v roce 1870 první vlak na dráze mezi Brnem a Sternberkem. Nebýt pak krachu na vídenské burze v roce 1874, zrejme by vlaky do Chornic mírily dríve.

Nové úvahy se tak objevily az sest let po pádu burzy, za dalsí zdrzování v realizaci pak opet mohly peníze, jednak také vlivem na pretrasování trati, kdyz puvodne mely koleje vést Plumlovem u Prostejova, ale radní z Kostelce na Hané si prosadili nádrazí ve svém meste. Spolecnost Moravská západní dráha vzniká v prosinci 1888, provoz na trati vsak zajistují státní dráhy, coz byla tehdy obvyklá praxe. Prakticky tomu tak zustalo i po vzniku Ceskoslovenska, akorát vlaky jiz nebyly c. a k., nýbrz Ceskoslovenských státních drah. Nutno tady dodat, ze od roku 1908 se cestující mohli po kolejích prepravit také mezi Velkými Opatovicemi a Skalicí nad Svitavou.

Vlaky po Moravské západní jezdily i v dobe okupace behem druhé svetové války, a to i v oblasti Hrebecska, které bylo pripojeno k Rísi, takze trat u Chornic prekracovala hranici protektorátu. Úseky Prostejov – Dzbel a Skalice nad Svitavou –Jevícko pritom obsluhovaly ceskoslovenské dráhy, zbylou cást pak dráhy rísské. S blízícím se koncem války a ústupem nemecké armády ovsem dostává trat porádne zabrat, tezké transporty ji poskodí, navíc zde zustává rada stroju. Presto je jiz 14. kvetna 1945 obnovena osobní doprava. A v ríjnu téhoz roku je spolecnost Moravská západní dráha zestátnena, címz koncí soukromá éra této zeleznice. Dalsím mezníkem je pak rozloucení s parním provozem v roce 1978, kdyz jsou v té dobe jiz tri roky na pomerne provozne vytízenou trat nasazovány motorové lokomotivy. A brzy skoncí také éra Chornic coby prestupové stanice a  nádrazí, odkud lidé vyrázejí vlakem za prací nebo na výlet, pritom z hlediska rízení provozu na trati je to stanice z nejduležitejsích. Od prosince (2011) vsak úlohu motoráku mezi Moravskou Trebovou, Velkými Opatovicemi a Konicí prevezmou autobusy, které mají prece jen nekolik výhod: jsou rychlejsí, levnejsí a jejich zastávky se nacházejí vetsinou prímo ve stredu obce, kdezto treba obyvatelé Jevícka musejí na vlak vyjít s dostatecným predstihem, kdyz z námestí je to k nádrazí puldruhého kilometru cesty. Ale autobus zkrátka není motorák a vlak má prece své kouzlo…

 

Dalsí zajímavosti z výstavby trate.

V roce 1883 získal poslanec rísského snemu Johann Budig s pouzitím starých projektu koncese pro provedení prípravných prací na dráze Prostejov - Moravká Trebová. V roce 1884 jiz bylo jasno v projektech, ale nebyly peníze na realizaci. Místní nemci nasli banku ve Frankfurtu nad Mohanem jez byla ochotna poskytnout potrebný úver a prevzala koncesi. Stavba byla zadána firme von Erlanger a synové ve Frankfurtu nad Mohanem. 26.8.1889 provedena zkusební jízda (policejní vlak) na trati Prostejov - Trebovice. Na tomto se zúcastnili jako clenové komise pro technicko-policejní zkousku, od jejichz dobrozdání povolení závisí, pánové J. Edler von Schwarz, vrchní inspektor, vedoucí Generální inspekce státních drah Viktor Kirschbaum, komisar c.k. Generální inspekce, okresní hejtman z Prostejova Sedlaczek jako zástupce c.k. moravského místodrzícího, okresní hejtman z Lanskrouna svobodný pán von Prazák jako zástupce c.k. ceského místodrzícího.

Výstavba budovy stanice v Kostelci roku 1888 a ústrední stavedlo kde jsem dríve pracoval, roku 1938, nyní s nástupem výpocetní techniky jiz svoji funkci neplní a je tu pouze jako skladiste SDC Prostejov.

Podklady použity ze zdroju: http://cs.wikipedia.org

http://www.k-report.net

http://www.hrebecsko.estranky.cz

 

 

Wherigo lze hrát na techto zarízeních:

        Garmin ColoradoOregon a Nuvi 500, které mají jiz nainstalovaný SW od výrobce

        PDA, kde si musíte nainstalovat SW pro hru Wherigo Player

        na mobilních telefonech s GPS modulem

        s podporou Javy - zde si musíte stáhnout SW OpenWIG

        s operacním systémem Android - zde si musíte stáhnout SW WhereYouGo

        s obrázkem nakousnutého jablícka - zde si musíte stáhnout SW PiGo

Garmin Colorado a Oregon si pred spustenim hry nezapomente zkalibrovat kompas. Pro odemceni hry na wherigo.com muzete pouzit ulozeny GWS soubor nebo kod, ktery se vygeneruje po ukonceni hry. Pokud po ukoncení hru ulozíte, tak bude Odemykací kód dostupný i z domova, v polozce Inventár.

Popis: http://img.geocaching.com/cache/941787fd-6145-4975-b403-5fc813f29fb0.jpg

Cartridge byla vytvorena pomocí vynikajícícho programu URWIGO.

 


Betatest:

        mobilní telefon Samsung I5800 s Android programem WhereYouGo

        mobilní telefon Nokia 3720 Classic s Java aplikací OpenWig

Za betatest na Oregonech 300 a 450 dekuji Marram´s a Thomas PV´s


Cartrige ke stazení

Kes

Informace o ulození se dozvíte po odehrání , je inspirována príbehem a dostatecne velká na zanechání dalsích podkladů a odkazů týkajících se Bílovické vlecky, abych tuto mohl rozsírit nez upadne v zapomení. Dekuji a hodne stestí a radostných chvil pri hre i lovu.

Prvni tri pozice nejrychlejsich odlovu dle logbooku.

Dekujeme za navstevu jste jiz v poradi - [CNW:Counter] - navstevnik.

Additional Hints (No hints available.)