STAGE 1: Kostel Sv. Jana Křtitele na Jánském kopečku
Ke zjištění indicie:
Číslo A je letopočet na korouhvičce zvoničky. Pro jeho zjištění bude zapotřebí použít dalekohled za denního světla.
Hledání potřebné indicie můžete spojit s odlovem keše od BOBO-JI (GC1THCB).
Zajímavosti:
Na Jánském kopečku, nad údolím řeky Jihlavy, stojí kostel Sv. Jana Křtitele. První písemné zmínky o něm pochází z roku 1243. Při velké rekonstrukci v roce 1984 se ukázalo, že byl postaven již o několik desítek let dříve, neboť pod stávající podlahou byly objeveny pozůstatky románské stavební fáze (apsidy, jižního pilíře vítězného oblouku a dalších stavebních částí), jejichž vznik spadá do posledního desetiletí 12. století.
První doložený patronát patřil řádu německých rytířů, od roku 1233 pak přešel do vlastnictví želivských premonstrátů. Roku 1257 byla fara přenesena k Sv. Jakubu Většímu v nově budovaném centru města. Jádro kostela je raně gotické z poloviny 13. století. Zajímavou teorií (i když podle novějších pramenů málo pravděpodobnou) je, že v té době byla loď předělena příčkou a zadní třetina se užívala k světským účelům (snad bydlení). Ještě před rokem 1270 vzniká triumfální oblouk mezi lodí a zaklenutým kněžištěm s apsidou a vížkou. Roku 1458 byl kostelík poničen vojsky Jiřího z Poděbrad. Při následných opravách vzniklo nové kněžiště se síťovou klenbou a sedlovým portálem do dřevěné sakristie na severu. Z tehdejšího mobiliáře se zachovala pouze křtitelnice a almužní sloupek.
V období renesance, na počátku 17. století, byly zvýšeny zdi lodi, objevily se nové vchody s renesančními portály, kruchta a na severu kamenná sakristie. Po třicetileté válce, jež s sebou přinesla švédskou okupaci a pro kostelík další velkou zkázu, byl koncem 18. století rekonstruován barokně. Kolem kostela byl do 80. let 18. století hřbitov, poté byl zrušen.
Výsledkem rekonstrukce byla výzdoba interiéru obrazy, přístavba vnější kazatelny, úpravy kleneb a zasazení vitráží do oken. Lunety klenebního pole obsahují freskové výjevy z roku 1749 - Kázání Sv. Jana Křtitele na poušti a Kristova křtu. Vpravo u západního vchodu býval umístěn oltářní obraz se spícím horníkem a nápisem: "Es war und ist nicht mehr" ("Bylo a není více"), jenž připomíná zašlou slávu jihlavského dolování stříbra. Při nájezdech zlodějů v 90. letech minulého století byl spolu s dalším hodnotným mobiliářem bohužel ukraden.
Kostelík je také neodmyslitelně spjat se slavnými jihlavskými havířskými průvody - od jejich historie až po současnost. První průvod se konal v roce 1799, ale průvody byly pořádány ojediněle. Roku 1890 je obnovil Johann Haupt, který je považován za jejich zakladatele. Po válce byly průvody postupně zrušeny a k jejich dalšímu obnovení došlo až v roce 1997, kdy byl v Jihlavě založen spolek Jihlavský havířský průvod, díky kterému se od roku 1999 pořádají havířské průvody každý lichý rok, ve druhé polovině června.
Kostel je pravidelně otevřen v čase bohoslužeb a koncertů, rozpis bohoslužeb najdete ZDE. Skupinové prohlídky jsou možné po předchozí domluvě s farářem farnosti, kontakt ZDE.
STAGE 2: Kostel Povýšení Sv. Kríže pri bývalém dominikánském klášteře
Ke zjištění indicie:
Ve zdi východní strany kostela (konec presbyteria) je několik vysokých oken. Jejich počet je číslo B. (Nápověda: jižní a východní strana kostela je viditelná z klášterního nádvoří, které v současné době slouží jako parkoviště a které je trvale přístupné průjezdem kousek od kostela směrem k náměstí).
Zajímavosti:
Síňový kostel, náležející k areálu dominikánského kláštera, byl založen roku 1247 a budován zjevně pod vlivem francouzské gotiky. Typologicky prezentuje stavbu halového trojlodí s dlouhým presbyteriem. V interiéru kostela jsou dochovány velmi cenné gotické architektonické prvky i nástěnné fresky.
Ve 13. století byly dokončeny obvodové zdi, vstupní portál a triumfální oblouk. Zaklenutí kostela se uskutečnilo až v 80. letech 14. století, evidentně pod vlivem stavební hutě Petra Parléře. Svedčí o tom bohaté profilované pilíře a plaménkové kružby oken. Po požárech v 16. století byl kostel obnovován již v renesančním duchu. Roku 1871 byl kostel s dominikánským klášterem zrušen, předán armádě, a ta ho jako kasárna a skladiště používala až do roku 1947. Tehdy provedené stavební úpravy výrazně poničily unikátní prostor – na úrovni triumfálního oblouku byla vyzděna příčka, v presbytériu postupně snesena raně gotická klenba a zazděna raně gotická okna. V roce 1947 si kostel pronajala Československá církev (nyní husitská). Přičiněním a obětavostí celého sboru bylo hlavní trojlodí opraveno a na Květnou neděli 10. dubna roku 1949 byl kostel znovu posvěcen.
V letech 2009 až 2011 proběhla rozsáhlá rekonstrukce chrámu, jejímž hlavním cílem bylo spojit obě části rozdělené v Josefínských dobách. Klenba v presbytériu (kněžišti) se však nedochovala a byla nahrazena unikátní konstrukcí z pnuté fólie.
Vež kostela byla údajně dřevěná a po středověkých požárech již nebyla obnovena. Zůstalo po ní jen vzácné schodiště, tesané z jednoho kusu kamene.
STAGE 3: Kostel Sv. Ignáce z Loyoly při bývalém jezuitském klášteře
Ke zjištění indicií:
Při pohledu na průčelí kostela nelze přehlédnout C figurálních soch, které jsou na úrovni balkónu a výše, z nichž D zobrazených světců hledí doprava. Na jižní zdi kostela v ulici Hluboká je možno napočítat E půlkruhových oken (viz fotohint).
Zajímavosti:
V severním rohu Masarykova náměstí stojí bývalý jezuitský kostel (dnes jeden z filiálních kostelů farnosti Sv. Jakuba). Byl postaven v letech 1683–1689 italským stavitelem Jacopo Braschou, a to především z darů jihlavského mešťana a lékaře Petra Šmilauera. Kostel je typickou raně barokní jednolodní stavbou se třemi páry bočních kaplí a dvouvěžovým průčelím. Svoji předlohu má v římském kostele Il Gesu. Průčelí chrámu zdobí plastiky světců. V horní řadě zleva to jsou Sv. Alois, Sv. Ignác z Loyoly, Sv. František Xaverský a Sv. Stanislav Kostka, v prostřední řadě Sv. Josef a Sv. Jan Křtitel, v dolní řadě pak Sv. Petr a Sv. Pavel, mezi nimi pod balkónem stojí soška Panny Marie.
Z cenných památek stojí za povšimnutí unikátní opuková plastika Piety, asi z roku 1390, jež spadá do okruhu tzv. krásných českých madon. Je umístěna v kapli na epištolní straně oltáře. Více k Pietě najdete ZDE.
Působivou atmosféru interiéru podtrhuje, kromě iluzivního oltáře s obrazem Sv. Ignáce od Ignáce Viktorina Raaba, rozměrná nástropní freska Karla Töppera a štuková výzdoba, jejímž autorem je J. B. Brantani a P. A. Karoffi. V sakristii kostela jsou uloženy ostatky jihlavského misionáře Augustina Strobacha, jehož jméno je spjato s Mariánskými ostrovy, kam se dostal již ve druhé polovině 17. století a kde mučednickou smrtí zemřel.
Filiální kostel Sv. Ignáce je známý výbornou akustikou, která farnosti umožňuje pořádání koncertů duchovní hudby.
Péčí Královské kanonie premonstrátů na Strahově probíhá od roku 2000 průběžně obnova některých součástí interiéru kostela.
Kostel je pravidelně otevřen v čase bohoslužeb a koncertů. V letní sezóně je otevřen k nahlédnutí přes mříž hlavního vchodu. Rozpis bohoslužeb najdete ZDE. Skupinové prohlídky jsou možné po předchozí domluvě s farářem farnosti, kontakt ZDE.
STAGE 4: Kostel Sv. Jakuba Většího
Ke zjištění indicie:
Při pohledu na západní průčelí kostela je dobře patrných F oken s obloukovým zaklenutím, kterými je uzavřena chodba v mezivěží.
(Nápověda: Nyní přichází vhodná chvíle pro kontrolu první skupiny indicií podle QR kódu)
Zajímavosti:
Téměř současně začali jihlavští měšťané stavět tři velké kostely (kostel Sv. Jakuba, Nanebevzetí Panny Marie a Povýšení Sv. Kříže), v nichž po další staletí nashromáždili nesmírné umělecké poklady. Farní kostel za náměstím, jehož věže odevšad dominují městu, byl zasvěcen patronovi horníků Sv. Jakubovi. Jedná se o gotický kostel s dlouhým kněžištěm, trojlodní halou a dvěma věžemi v západním průčelí, které je prolomeno ústupkovým portálem. Kostel byl několikrát zničen požáry i nepřátelskou palbou při dobývání Jihlavy, ale vždy byl opět obnoven.
Zahájení chrámové stavby spadá do doby po vzniku královského horního města Jihlavy (mezi lety 1240-1243). Gotický kostel byl v květnu 1257 olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku posvěcen a povýšen na kostel farní. Do té doby bývala fara u kostela Sv. Jana Křtitele. Prvním farářem se stal Štěpán, významná postava nejranějších dějin města.
Počátkem 14. století byla dokončena stavba severní strážní věže, vysoké 63 metrů, která dnes slouží jako věž vyhlídková a odkud se otevírá pohled na město i okolí. Při přestavbě v letech 1373–1379 byla dokončena stavba trojlodí zaklenutím křížovou klenbou, přičemž sem byly vsazeny čtyři osmiboké sloupy. Zároveň vzniklo šnekové schodiště na jižní straně kostela a patro sakristie. Ve 30. letech 15. století dostává kostel jižní vež – zvonovou. Do historie se kostel zapsal v roce 1436 v průběhu jihlavských kompaktátních jednání. Za přítomnosti císaře Zikmunda se 5. července konala slavnostní mše a vyhlášení kompaktát v češtině. Zajímavostí je, že druhého dne zde byla, k velké nelibosti místních, sloužena Janem Rokycanou husitská mše s přijímáním podobojí. Roku 1523 postihl Jihlavu jeden z největších požárů v dějinách města. Tehdy vyhořel i kostel Sv. Jakuba včetně obou věží a následná oprava trvala 40 let. V roce 1548 se začala povážlivě vychylovat ze své osy jižní věž. Bylo tedy nutné snížit ji na dnešních 54 metrů, neboť hrozilo její zřícení. Významnou událostí bylo roku 1563 slavnostní vysvěcení nového velkého zvonu, tradičně zvaného "Zuzana". Zvon se jmenuje podle bohaté jihlavské lazebnice Zuzany Spiesserové, která na jeho zhotovení přispěla značnou částkou. Je to druhý největší zvon na Moravě, vysoký 1,82 m a vážící 7.086 kg. Roku 1591 získali zdejší patronátní právo strahovští premonstráti. Poslední změna půdorysu kostela spadá do barokní doby. V roce 1702 byla přistavěna na severní straně kostela kaple Panny Marie Bolestné, oddělená od vlastního chrámu barokní mříží.
Kostel byl vždy pokladnicí uměleckých předmětů. Z gotické doby vyniká především unikátní Pieta asi z roku 1330, překrásná socha Sv. Kateřiny asi z roku 1400. Cenná je i pozdně gotická socha sv. Jakuba ze začátku 16. století. Největším obrazem je 7,5 m vysoký obraz hlavního oltáře „Stětí Sv. Jakuba“ od jednoho z dvorních malířů císařovny Marie Terezie, jihlavského rodáka J. N. Steinera. Kněžiště nese výraznou secesní výzdobu, která vznikla v rámci puristické úpravy interiéru v letech 1898 – 1904. V roce 1922 provedla firma August Wolfholz z Berlína náročné statické zajištění severní veže. Roku 1987 byl upraven interiér chrámu, kdy byla odstraněna nevhodná secesní výzdoba trojlodí. V září 2008 byl farní kostel Sv. Jakuba Většího vyhlášen národní kulturní památkou.
V letech 1999 až 2006 probíhala péčí Královské kanonie premonstrátů na Strahově obnova součásti kostela, kaple Panny Marie Bolestné. Od dubna 2008 do července 2010 pak probíhala první etapa obnovy interiéru kostela.
Farní kostel, spolu s kaplí Panny Marie Bolestné, je pravidelně otevřen v čase bohoslužeb a koncertů. Rozpis bohoslužeb najdete ZDE. Turisté si mohou kostel prohlédnout, při respektování posvátnosti prostoru, približně půl hodiny před každou bohoslužbou a po ní až do uzavření. Skupinové prohlídky kostela s kaplí lze domluvit s farářem farnosti, kontakt ZDE. Kostel je celoročně otevřen k nahlédnutí přes zádveří hlavního vchodu. Kaple Panny Marie Bolestné je v letní sezóně viditelná z Jakubského náměstí přes mříž vchodu. O víkendech letní sezóny je otevřena severní věž s vyhlídkovým ochozem, kterou provozuje Město Jihlava.
Prohlídka krovu farního kostela není pro turisty v současné době možná (z bezpečnostních důvodů). V budoucnosti bude krov součástí rozšířené prohlídkové trasy. Předpokladem realizace je však získání dotace na opravu střechy a krovu farního kostela.
STAGE 5: Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Ke zjištění indicií:
Na průčelí kostela v ulici Matky Boží je G soch. Jedna ze soch drží v ruce dítě. Pod nikou, ve které socha stojí, je štukový reliéf se "zvonečky". Je jich zde přesně H. (Nápověda: H je prvočíslo).
Zajímavosti:
Za bohatě zdobenou barokní fasádou se ukrývá jedna z nejstarších jihlavských staveb - kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je součástí minoritského klášterního areálu. Trojlodní bazilika s krátkou příčnou lodí a dlouhým kněžištěm byla postavena krátce po roce 1250 pod silným vlivem rakouských cisterciáckých staveb ve Steinu an der Donau nebo v Laa an der Thaya. Dalším vzorem byl i Maulbronn v Německu.
Kostel je nezvykle orientován k jihu směrem k městu Assisi, k uctění památky zakladatele minoritského řádu, Sv. Františka z Assisi. Stavební dějiny kostela jsou úzce provázány s dějinami přilehlého kláštera. Z nejstarší stavební fáze kostela pocházejí obvodové zdi, klenby a tři páry hmotných arkád. Architektonickým i konstrukčním unikátem je věž z poloviny 14. století, která nemá vlastní základy, ale byla postavena na čtyřech velkých pilířích, které v interiéru kostela vznikly nad transeptem - křížením dvou hlavních lodí. Uvnitř kostela jsou zachovány zbytky raně gotické nástěnné výmalby. Z počátku 15. století pak pochází i freska "Přepadení Jihlavy", zachycující skutečnou událost, kdy minorité svojí ostražitostí a pohotovostí zachránili město před vpádem loupeživých rytířů. Ke konci 16. století byl zrušen hřbitov, který se rozkládal kolem kostela, a v ulici Matky Boží bylo přistavěno několik domů, které spolu s průčelím kostela vytvořily souvislou zastavenou uliční frontu. Kostel tak ztratil své dominantní postavení.
STAGE 6: Evangelický kostel apoštola Pavla
Ke zjištění indicie:
Nové věžní hodiny mají celkem I viditelných ciferníků.
Zajímavosti:
Novogotický evangelický kostel apoštola Pavla v Jihlavě (Pauluskirche) z roku 1878 byl postaven podle návrhu Aloise Netsche a původně byl pojmenován na počest protestantského kazatele Pavla Sperata, který působil v Jihlavě v letech 1522 - 1523.
V pobělohorské době stály protestantské církve v Čechách a na Moravě mimo zákon. Od roku 1781 byly tolerovány a určitých dalších práv se jim dostalo po tzv. Císařském patentu z roku 1861: např. zatímco dosud směly za určitých podmínek stavět modlitebny (bez věží a mimo střed obce), po tomto dekretu mohly stavět kostely včetně věží. V roce 1875 získal jihlavský evangelický sbor augsburského vyznání povolení k výstavbě kostela. Z téhož roku jsou i plány novogotického slohu architekta Aloise Netsche. Základní kámen kostela byl na pozemku tehdejšího anenského předměstí položen 15. srpna 1875. Kostel byl slavnostně vysvěcen 18. října 1878. Stavba přišla na 26 tisíc tehdejších zlatých; značnou část poskytla evangelická korporace Gustava Adolfa a některé sesterské evangelické obce. Kostel měl původně dva zvony. Jeden z nich byl v roce 1916 zabaven, druhý slouží dodnes. Od roku 1929 existuje v Jihlavě Farní sbor Českobratrské církve evangelické, jež vznikla roku 1918 spojením luterských a reformovaných evangelíků v Čechách i na Moravě. Od konce 20. let užívali kostel apoštola Pavla evangelíci německého i českého jazyka, od roku 1946 (po odsunu Němců) již jen Češi. Dnes je kostel majetkem Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě. Kostel byl opravován v roce 1894, roku 1903 dostal plynové osvětlení a v roce 1913 byl upraven do dnešní podoby. Další opravy přišly v roce 1928 (údržba), na konci padesátých let (fasáda i interiér), 1975 (odvlhčení zdí a interiér), 1995 (nová fasáda), 1999 (nové věžní hodiny řízené signálem středoevropského času).
STAGE 7: Kostel Sv. Ducha ve Smetanových sadech
Ke zjištění indicie:
Počet vstupů (dveří) do kostelíka je číslo J.
Hledání potřebné indicie můžete spojit s odlovem keše od Kejzi1 (GC1RYC7).
Zajímavosti:
Renesanční kostelík původně Sv. Trojice z roku 1572 byl postaven na nově založeném hřbitově a ještě v témže století bylo jeho zasvěcení změněno na Sv. Ducha.
Za švédské okupace byl téměř zničen a musel být v roce 1661 znovu vystavěn, tentokrát v manýristickém duchu.
10 let poté, co byl v roce 1858 opraven a vymalován, byl v jeho okolí zrušen hřbitov a pozemky bývalého hřbitova včetně domku hlídače přešly do majetku města. Zbouráním hřbitovní zdi i vstupní brány se tento prostor stal v roce 1891 parkem.
V roce 1892 byl kostelík na náklady města novobarokně upraven a do jeho interiéru bylo umístěno 12 náhrobních kamenů ze zrušeného hřbitova, kde jsou dodnes.
STAGE 8: Hřbitovní kaple Nanebevstoupení Páně
Ke zjištění indicií:
U jižní strany kaple je náhrobek pana Barnabase Weisse, který se narodil K dne L měsíce M roku.
Zajímavosti:
Novogotická jednolodní kaple se čtyřbokou věží byla vystavěna v letech 1893 – 1894. Původní návrh vytvořil profesor brněnské a vídeňské techniky, architekt August Prokop. Kaple ale nakonec byla postavena podle návrhu, který zpracoval architekt Richard Völkel.
Ústřední hřbitov, na kterém se kaple nachází, byl založen v roce 1869, na základě předpisů, které nedovolovaly umístění hřbitovů v městské zástavbě. O lokalitě nového hřbitova rozhodla lékařská hygienická komise, jejímž členem byl i významný jihlavský rodák, lékař Leopold Fritz. S výstavbou kaple se začalo již v roce 1892. Kaple byla vysvěcena v říjnu roku 1894 a bylo rozhodnuto, že sem budou každý rok, vždy na svátek Nanebevstoupení Páně, směřovat poutě.
POZOR!! Vstup na hřbitov je limitován otevíracími hodinami:
1.4. až 2.11. od 7 do 19 hodin
3.11. až 31.3. od 7 do 17 hodin.
Tady se nacházíte na konci procházky. Teď si stačí na chvilku sednout na lavičku, provést kontrolu indicií podle QR kódu, doplnit je do jednoduchého vzorečku a odlovit krabičku na souřadnicích:
N 49° 2(F/J), (F-I)(H-G-L)(C-I)
E 015° 3(E-I), (A-M-B)(D*J)(K+B-H)
Kvůli likvidaci původního maskování jsem keš musel posunout o několik metrů. V této souvislosti je také pozměněn vzorec pro výpočet finálky, hint a tvar keše. Hodnoty jednotlivých indicií zůstávají stejné, jen je nutno provést přepočet.
Kontrolní součty k ověření správnosti hodnot indicií:
Při hledání finálky se, prosím, snažte být nenápadní. Je na značně viditelném místě.
Po zalogování doporučuji nasednout na MHD linku B, která Vás za levný peníz bezpečně dopraví zpět k vozidlu. Nakonec můžete nasednout i na BI, kde si za stejný peníz projedete vyhlídkovou jízdu.
Pohodlnějším kačerům a těm, kteří si chtějí nebo potřebují čas odlovu zkrátit, přidávám další tři místa, na kterých můžete zaparkovat. Ale asi cestou neuvidíte další zajímavosti a parkoviště P2 a P3 jsou po většinu dne zpoplatněna. POZOR: Za průjezd náměstím je často inkasován "poplatek" ve výši 1.000,- Kč.
Moc by mě potěšilo, když k logu přiložíte postřehy z procházky, samozřejmě bez spoilerů. Díky moc.
Použitá literatura:
Jaroš Zdeněk + Křesadlo Karel: Jihlava. Jihlava 1996
Jaroš Zdeněk: Historie podnikání na Jihlavsku. Žehušice 2001
Samek Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska 2, J/N, Academia, Praha 1999
www.svjakub.cz
www.dedictvivysociny.cz
www.jihlava.cz
Děkuji původním ownerům (WJEK) za vytvoření listingu a přenechání keše. Tímto současně děkuji i všem, kteří přispěli radou či pomocí při vzniku této keše.