Ztracený Pankrác
autor textu Jaroslav Šerák
Na území bývalé Prahy XIV a XV vymezené územím Pekařky na západě, na východe pak ulicí Na Strži, bylo království mého dětství, jehož centrum leželo v místech, kde je dnes křižovatka ulic Pujmanové a Milevská. Území, které nebylo zasaženo významnou stavební činností do roku 1963, kdy byla nastartována stavební aktivita výstavbou panelového sídliště Pankrác I, která pokračuje dále do současnosti a promenuje toto místo na mrakodrapové město, město kovu, skla a betonu, město anonymní.
Toto území bylo specifické svými nouzovými kolonkami. Starší z nich Na Děkance musela vzniknout v meziválečném období, asi jako odezva na hospodářskou krizi, výstavbou patnácti nouzových stavbiček. Na snímku mapy z III.vojenského mapování přibližně z tohoto období je výstavba kolonky ukončena. Jako materiál, kromě běžných stavebních materiálu, byly použity také různé reklamní kovové, smaltované tabule. Pamatuji si na domek zářící modrými reklamními cedulemi na mýdlo Šotek. Z inženýrských sítí zde byla zavedena voda a elektřina. Nebyla kanalizace ani plyn. Na obyvatele kolonky si mnoho nepamatuji. Pamatuji si na Hrabětovi a Křepelovi. Pan Křepela byl sklenář. Vozili jsme k němu rozbitá okna k zasklení. Jako prezent jsem vždycky dostal kus sklenářského tmelu, ze kterého se dalo modelovat jako z formely.
Druhá kolonie U Družstva Klid mela původní adresu jako Borkova ulice. Tato ulice však vedla od hřbitova Na Zelené Lišce dnes Na Strži. Z ní se stočila mírně vlevo a postupně se přibližovala k ulice Na Pankráci, se kterou se setkala přibližně v místě, kde je dnes stanice metra Pražského Povstání. Po 2. sv. válce nesla ulice název Runczikova. Po kterém Runczikovi a Borkovi byla pojmenována jsem nezjistil. V ulici bylo hlavně holičství pana Pecha. V provozovně mel na stěně obrovskou dřevěnou břitvu s nápisem: "Pankrác, celé okolí, Franta Pech Vás oholí." Ulice byla upravena asfaltovým povrchem. Vraťme se však zpět k samotné kolonce. Ve válečném a poválečném období nesla též název jako kolonie u Blažku, nebo Blažkova kolonie. Zřejmě podle nejstaršího domu v kolonii kde žila rodina Blažkových. K domu bylo připojeno asi půlhektarové pole, na kterém hospodařila až do likvidace stará paní Blažková, poslední obyvatelka domu. Jak je patrno z III.vojenského mapování tvořily zástavbu kolonky domy Birhanzlových, Blažkových, Šerákových. Naproti těmto domům pak dva domky nouzové výstavby, která se následně rozvinula do podoby na mapce níže. V kolonce zpočátku nebyly zavedeny žádné inženýrské sítě. V meziválečném období sem byla zavedena elektřina. Voda až kolem roku 1952. Do té doby se jezdilo pro vodu k hydrantu v kolonii Na Děkance.
Mimo tyto dvě kolonie byla plocha pankrácké pláne poseta dalšími drobnými stavbami. Ostatní plochu tvořila pole a zahrady. Nejznámější zahradnictví měl pan Canda. Leželo vedle západního konce kolonie Na Děkance. Druhé velké zahradnictví měli Válkovi (viz mapa níže). Někde byly též různé ohrady se vším možným i nemožným. Za některou se skrýval například fotbalový stadion Slavoje Praha "Masna". V jiné byla sběrna surovin, či fabričky. Mezi nimi i Ignis, kde byl kinosál a promítaly se zde hlavně filmy amerických komiku němé éry. Co se tam vyrábělo nevím. Silniční komunikace v této oblasti neexistovaly (vyjma již citované Borkovy /Runczikovy ulice). Zemina cest byla zpevněna prostým uježděním, místy se škvárovým posypem. V zimě i v létě se komunikace udržovaly svépomocně obyvateli.
Konec této fáze pankráckého vršíčku nastal v roce 1962, kdy byly veškeré nemovitosti vyvlastněny, obyvatelům přiděleny náhradní byty bud ve staré zástavbě z nabídky bytového úřadu, nebo v novostavbách vznikajících panelových sídlišť Malešice a Petřiny. Potom vše nemilosrdně zbouráno a zplanýrováno. Jak to zde kdysi vypadalo je patrno z mapy Prahy z roku 1963. Jediný svědek těch dob je topol stojící v místě, kde stávala autodílna Truhlářových. Dnes křižovatka ulic Pujmanové a Milevské. Bohužel ani to již není pravda. Topol byl někdy kolem roku 2008 poražen.
Více informací a radu pěkných fotografií najdete na http://www.serak.cz/obce/pankrac/pankrac.htm