Ves Svojsin lezi asi 7 km zapadne od mesta Stribro pri rece Mzi. Dejiny Svojsina sahaji az do 12. stoleti a jsou spojeny se jmenem stejnojmenneho rodu. Zamek byl vybudovan v nejvyssi casti svojsinské navsi v tesne blizkosti kostela sv. Petra a Pavla na miste puvodni tvrze. Informaci o puvodnich obyvatelich hradu pred vystavbou zamku neni mnoho. Ve 13 stol. se puvodní majitele svojsinské tvrze stehuji na hrad Trebel. Kdy nastala potreba noveho sidla ve Svojsine neni znamo. Nelze vsak vyloucit, ze tomu bylo jeste ve 13. stol.. Stavba mladsi svojsinské tvrze, ktera neni v historickych pramenech blize zminovana, stavala zrejme v mistech pozdejsiho zamku. Za stavitele se povazuji Nalzovsti ze Svojsina, a to konkretne Puta(Puta de Pabianicz alias de Nalzow in Svoyssin residentis). V roce 2009 probehl archeologicky pruzkum a byla odhalena cast zdi sklepa mladsi tvrze. Diky nalezum vime, ze zed tvrze zanikla na pocatku 18. stol., a to pozarem v roce 1713. Vznik teto zdi se odhaduje na první polovinu 15. stol. Pozdejsi zamek nechali vybudovat udajne roku 1723 Prichovsti. Ve stejnem roce vznikla i fara stojici v tesne blizkosti kostela.

Budova zamku ma obdelnikovy pudorys a je k navsi otocena sestnactiosym prucelim. Stredem jednopatrove budovy prostupuje ctyrosy rizalit, ktery o jedno patro prevysuje kridla zamku. Prizemim risalitu prochazi valene zaklenuty prujezd s mohutnym piskovcovym portalem. Cela budova je vystavena se smiseneho zdiva s prevahou cihel a je kryta mansardovou strechou. Zamek s kostelni oratori spojuje visuta chodba,z cehoz vyplyva, ze v dobe kdy byl kostel prestavovan do dnesni velikosti, zamek jiz stal. Pod zamkem se nachazi kamenna, valene klenuta sklepeni. Sklepeni neobsahuji zadne zbytky starsi stavby.

Poslednim majitelem zamku z rodu Prichovských byl Frantisek,
ktery vsak jiz roku 1795 prodal panstvi Josefovi Bigattovi z Chebu. Ten vlastni
z dedictvi po sve matce Marii Justine take oselinsky statek. Protoze vsak
nemel zadne deti, odkazal svuj rozsahly majetek Karlu Antoninu Junckerovi s
podminkou, ze ke svemu jmenu pripoji jeste pridomek Bigatto. Ten zemrel
roku 1821 a jeho nahrobnik s jeho novym rodovym jmenem Juncker- Bigatto byval
donedavna uschovan ve svojsinskem kostele. Poslednim clenem tohoto rodu byla
Amalie, ktera zemrela roku 1935. Po ni majetek zdedil Klement Podeville,
kteremu patril az do roku 1945,kdy ho prevzal stat.

Z byvaleho zarizeni zamku se toho mnoho nedochovalo. Ve spodni casti zamku se
nachazi vystava dobovych fotografii, obrazu a drobnych predmetu. Z tesneho okoli zamku stoji za zminku i smirci kriz v blizkosti kostela.
<img src=" align="right" width="250" />
Mezi zajimavosti patri, ze zde udajne prespal Albrecht z Valdstejna pred svou cestou do Chebu , kde byl v unoru 1634 zavrazden. Mezi slavne osoby pochazejici ze Svojsina patril aribiskup prazsky Antonin Petr, ktery se zde roku 1707 narodil a ktery se podilel na vyzdobe zdejsiho kostela.

Behem prazdnin se na zamku kazdorocne kona work camp, behem ktereho s opravami zamku a jeho okoli pomaji studenti z Cech i ze zahranici. Po rekonstrukcich v objektu zamku vznikla nova turisticka ubytovna .
Vice na strankach o.ú. Svojsin . Zamek byva pristupny po telefonicke domluve.

Nejblissi cache v okoli: