GC37F23 SPORE 77 - Kostel Boleradice (Traditional Cache) in Jihomoravský kraj, Czechia created by Jardatrek

This cache has been archived.

Jardatrek: Jelikož se geocachingu z důvodu jiných zájmů a nedostatku času již příliš nevěnuji budu postupně archivovat všechny své keše tak jak se budou ztrácet atd.. Takže teď je na řadě tato!

GC37F23 ▼

A cache by Jardatrek Message this owner

Hidden : 11/9/2011

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Kostel sv. Jana Krtitele

Nejstarsí a nejvetsí památka obce. Jeden ze ctyr nejstarsích kostelu na okrese Breclav. Byl postaven na ostrozne nad návsí a jeho puvodní podoba mela pozdne románský pudorys. To dosvedcuje románské okno na jizní stene kostela. Jeho pocátky by byly mohly zjistit archeologické sondy, ale i tak se lze domnívat, ze je mozné je hledat kolem roku 1210. V té dobe totiz vlastník Boleradic, tedy rod pánu z Klobouk a Boleradic, po zalození premonstránského klástera v Brne – Zábrdovicích tomuto klásteru venoval vetsinu svých statku a ponechal si jen Boleradice, Kurdejov a Nemcicky. V Boleradicích zvelebil svoje sídlo postavením hradu a s nejvetsí pravdepodobností také kostela. Významný moravský historik profesor Ladislav Hosák uvádí první historickou zmínku o tomto kostele z roku 1287 a v té dobe byl jiz farním a zpravoval kostely v Kurdejove a Divákách.

Dalsí historie je jiz méne pestrá a vyznacuje se jen zmenou patronu a správcu a také stavebními úpravami, které sice rozsírily jeho prostor, ale pozmenily jeho puvodní tvar. Dnesní dispozici získal v 16. století. Úpravy z roku 1847 smazaly jeho pozdne gotický ráz. Pak se uz jen provádely udrzovací práce a do celkové dispozice nezasáhly. Jednalo se vzdy pouze o fasádu, ci krovy, nebo strechu apod. Stárí veze je nejasné. Mozná je pozdne gotického puvodu, stála osamocene. Úpravami na konci 17. století byla spojena s lodí. Roku 1530 koupili Boleradice páni z Víckova a ti sem privedli ceskobratrského faráre a kostel zrejme slouzil protestantské církvi, asi ceským bratrím. Arkleb z Víckova v r. 1607 dal tomuto sboru rád a narízení jak ve vecech církevních tak obcanských. Dle neho, mimo jiné, v nedeli se nesmelo pracovat, ani prodávat nebo pít lihoviny a to pod penezitou pokutou. V r. 1622 byl tento sbor vydrancován a spálen. Následne byly Boleradice konfiskovány a predány brnenským jezuitum, kterí téhoz roku prevzali správu obce. Po zrusení jejich rádu v roce 1778 presel kostel pod správu Nábozenského fondu a pozdeji patronát prevzalo divácké panství.
Jeste v r. 1781 bylo v obci 11 protestantu a to v rodinách Procházku a Veselých, ale v r. 1790 bylo narízeno aby vsechny deti chodily do katolických skol. Za pánu z Víckova se v obci usadili i Novokrtenci (Habáni), meli pronajatý panský dvur, venovali se predevsím pestování vína a výrobe keramiky.
Kostel je jednolodní stavba ukoncená knezistem, které spolu s chrámová lod jsou zaklenuty valenou klenbou. Kruchta je drevená a nesena dvema sloupy. Ve stredu oltáre je olejomalba krtu Jezíse Krista Janem Krtitelem, kterou pravdepodobne namaloval nekterý brnenský jezuita a ne italského mistra, jak se mylne tradovalo. Na bocích oltáre jsou umísteny sochy svatých Floriána, Augustýna, Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra. Jiz v roce 1672 mel kostel dva bocní oltáre a to sv. Jana Evangelisty a sv. Martina. Obrazy na nich byly namalovány v dobe kolem roku 1800, kazatelna a krtitelnice z poloviny 19. století. Pod hlavním oltárem se nachází krypta pokryta náhrobním kamenem s dochovaným nápisem a datem. Byli v ní pochování nekterí místní knezí, ale pri renovaci fasády v roce 1947 se její vybavení znicilo. Ke kostelu nálezely 3/4 vinohradu, k fare lán, louka a dva lesíky a malý desátek. Z filiálky diváckého kostela dostával farár 23 zlatých a 120 krejcaru, z filiálky nemcické 20 zlatých a vedro vína. Do roku 1831 se kolem kostela nacházel hrbitov spojený s chrámovou lodí bocním vchodem na jizní strane. Ten zasahoval az do míst dnesní komunikace. Vez má hranolovitý tvar a jehlancovitou strechu, ta vsak puvodne byla cibulovitého tvaru, ale v roce 1844 jí boure shodila do rybnícka–brodiste, severne od kostela. V r.1847 byl kostel nákladem patrona zcela zrestaurován, címz se setrela jeho pozdne renesancní podoba. Do první svetové války se na ní nacházely tri zvony a mimo toho i zvonek prenesený z veze radnice. Malý bicí zvon má letopocet r. 1690, nejvetsí zvon byl ulit v Olomouci r. 1856 druhý v Brne v r. 1774. V obou svetových válkách byly nekteré zvony sundány pro válecné úcely. V roce 1916 velký zvon musel být dokonce na vezi rozrezán, o rok pozdeji pak byl sundán umírácek a zvon z kaple. Varhany byly porízeny r. 1896, o rok pozdeji lavice. V roce 1924 byly vsechny tri zvony nahrazeny nákupem nových. V roce 1942 byly odebrány vsechny zvony a zustal jen nejstarsí z roku 1597 a zvonek z roku 1690. V roce 1948 byl jako náhrada nakoupen jeden zvon a v roce 1997 dalsí zvon, svatý Vojtech a zvon do kaple. Varhany jsou z let 1895 – 1987, lavice z let 1897 – 1899.
Na severním svahu kostela je na zdvojeném hranolovém soklu pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1832. Opodál stojí pomník osvoboditelum obce v dubnu 1945, postavený v roce 1947, ponevadz v tomto prostoru bylo pochováno nejvíce padlých ruských vojáku. Na jizní strane kostela stojí pomník obetem první svetové války postavený v roce 1922. Opodál v obvodové zdi kostela, stávala noclezna pro ponocného. Fara má stejné stárí jak kostel protoze od prvé zmínky byl kostelem farním. Mozná stávala na míste dnesní skoly a pozdeji byla postavena prostornejsí a s hospodárským zázemím na míste kde stojí dnes.
Pri opravách vnitrní fasády kostela v roce 2004 Dr. Josef Ungr provedl archeologické ohledání pri nemz nalezl cásti dlazdic známých z jiných lokalit z prelomu 13. a 14. století. Tento nález povazuje za prekvapivý a doklad vysoké úrovne stavební výbavy kostela a zároven i náznak vetsího stárí kostela nez se dosud povazovalo.

Prameny:
old.boleradice.cz
cs.wikipedia.org