[CZE]
V katastru obce Cetechovice u Strílek se vyskytuje zvláštní anomálie v jinak mineralogicky málo zajímavých Chribech, tvorených vnejším Magurským flyšovým pásmem, které je složeno prevážne z pískovcu (vápnité, kremito-vápnité, glaukonitické nebo arkózové), v menší míre z jílu, jílovcu, slínu, slínovcu, bridlic a slepencu. Jedná se o pozustatek jurského more z období zhruba pred 120 miliony let, které tvorí cetechovické bradlo mezi Strílkami a Zdounkami.
Území Chribu patrí z geologického hlediska ke Karpatské geologické soustave. Do mladších Prvohor byl geologický vývoj Karpat shodný s vývojem Ceského masívu. Zacátkem Druhohor v triasu došlo k záplave, kdy se v geosynklinále more ukládaly mohutné morské sedimenty po celou juru až do spodní krídy. Ve svrchní kríde došlo k intenzivním horotvorným procesum, kterými vznikly rozsáhlé hlavní príkrovy. Od konce miocénu se Karpatská soustava vyvíjí spolecne s Ceským masívem.
Kolem roku 1680 zde byly otevreny 3 kamenolomy, ve kterých se intenzivne težil jurský vápenec a velmi pekný mikrokrystalický kalcit - barevný mramor – cervený, bíle, žlute nebo zelene žíhaný. Na práci do Cetechovických lomu byli tehdy prizváni kamenári až z Itálie. Barevnost mramoru je zpusobena prímesí sloucenin železa. V mramoru se objevují bílé žilky, což jsou kalcitem vyhojené trhlinky, vyvolané vrásnením.
Cetechovický mramor si vysloužil znacnou proslulost. Zdejším mramorem je vyzdobena spousta kostelu na Kromerížsku a Olomoucku, byl z nej napr. vyroben morový sloup v Uherském Hradišti, vereje a portály kromerížského zámku, oltáre Kostela sv. Jakuba v Brne a také i obložení mnoha krbu šlechtických domu ve Vídni. V období težby se v lomech ve slinitém vápenci nacházely krásne zachovalé ulity rady druhu zkamenelin - amonitu, belemnitu a ramenonožcu. K videní jsou napr. v MZM v Brne.
Po mramoru zde už není ani památky, všechen byl vytežen (doly byly uzavreny za zacátku 20. století) a to ve všech trech lomech. Steny lomu jsou tvoreny pouze magurským pískovcem.
Mramor (krystalický vápenec) je hornina, která obsahuje více než 95% kalcitu. Primíšeny mohou být jílové hmoty, ruzné nerosty (grafit, limonit, hematit aj.) i organické látky, které puvodne bílý mramor zabarvují. V širším slova smyslu se slovem mramor oznacuje každý vápenec, který se dá leštit.
Druhy mramoru vyskytující se na území Ceské republiky
kararský se vyznacuje snehobílou barvou. Oznacení dostal podle mesta Carrara v Itálii.
šternberský je bílý (Ceský Šternberk)
cetechovický mramor je cervený (Cetechovice)
pernštejnský mramor je bilý (Nedvedice)
nehodivský mramor, je šedý (Nehodiv)
lipovský mramor, je tmavý a svetlý (Horní Lipová)
snežníkovský mramor, je svetlý (Horní Morava)
zríceninový má na vyleštených plochách kresby v hnedých tónech (Florencie v Itálii, Sudomerice).
JAK SI KEŠ ZALOGOVAT?
Odpovezte na následující otázky:
1. Který ze trí lomu na waypointech Q1 - Q3 je nejvetší. Odhadnete rozmery vybraného lomu a zkuste spocítat, kolik se v nem mohlo vytežit mramoru (pri predpokládané výtežnosti 40 - 50%).
2. Prohlédnete si steny lomu. Obsahuje pískovec, ze kterého jsou složeny, i další cástecky jiných hornin? Pokud ano, vysvetlete, jak se tam dostaly.
3. Jediné místo v okolí lomu, kde je možné spatrit mramor, je památník padlého lesníka na waypontu M1. Popište jeho barvu a rozhodnete, zda pochází ze zdejších lomu. Své rozhodnutí vysvetlete.
4. Vyfotte se v jednom z lomu na waypointech Q1 - Q3. Fotku pripojte k logu. Tato podmínka je dobrovolná.
... Odpovedi mi pošlete přes Message center.
Preju vám peknou procházku.
Zdroj: http://www.wikipedia.org/; http://miroslavbedan.webz.cz/mypage/cetechovice.htm