Cílem naucné stezky je seznámit návštevníky trasy s prírodovednými zajímavostmi prírodní rezervace Skalka.
A také s dalšími vlastivednými atraktivitami Ondrejníku i okolí.
Na témer 10 km dlouhém okruhu je umísteno 10 informacních panelu a 2 odpocívadla...
Na uvedených souradnicích finálku nehledejte, vaším úkolem je najít infotabuli c.9.
Dále pokracujte podle hintu.
Zastavení 9 - Salašnictví
Ondrejník a v okolí
Valašské pastýrské kmeny postupovaly z oblasti dnešního jižního Rumunska po karpatském oblouku nekolik staletí. V 90. letech 15. století dospela valašská kolonizace do oblasti Ondrejníku, kdy Valaši osídlili nevyužité horské oblasti a prinesli s sebou specifickou kulturu. Na hukvaldském panství sídlili v Kozlovicích až do roku 1764 valašští vojvodové. Život na horských salaších byl tehdy usmernován tzv. valašským právem – to umožnovalo Valachum urcitá privilegia (napr. osvobození od roboty), za což zase meli povinnost hlídat cesty a hranice nebo vykonávat vojenskou službu.
Ovce Valaška
Jde o puvodní menší až strední hrubovlné plemeno, prizpusobené salašnickému chovu, tedy i drsným podmínkám pobytu v horách. Valaška mela trojstranné využití – mléko, maso i vlna. Z mléka se vyrábel velmi chutný sýr, v dokladech z biskupského dvora 16. století zvaný valašský parmezán. Od roku 1999 je toto plemeno zarazeno do genových rezerv ohrožených zvírat. Projekt ochrany valašské ovce v rámci Národního programu zajištuje Svaz chovatelu ovcí a koz v Ceské republice.
Salašnictví
Salašnický chov ovcí (neboli horského pastýrství) spocíval v celosezónním (letním) pasení dobytka na horách. Pastevci bydleli v drevených domech zvaných salaše (nebo kurloky), tvorila je jedna místnost s ohništem. V salaši se za chladného pocasí spalo, jinak se zde zpracovávalo ovcí mléko. Na noc byly ovce ustájeny v ohrade zvané košár. Okolo salaše se rozprostírala pastvina, tzv. valašská louka.
Tato keška vznikla u príležitostí konání eventu 2.Kozlovické Geopivo.
