LIBERECKÁ JEŠTĚRKA XXXII - Radčice
Veškeré základní informace najdete v listingu Liberecké ještěrky 0 - Startujeme.
Radčice (německy Ratschendorf) leží asi 7 km severně od centra Liberce na úpatí Dračí hory. Díky své rozloze a v důsledku různých časových období se rozděluje na dolní část „Staré Radčice“ a hoření část „Nové Radčice“.
Podle utváření půdy je území obce značně kopcovité. Hned na jižním vstupu do obce ční kamenitý hřeben, jeho nejvyšší vrchol – Siegmundova výšina – zdobila od roku 1890 dřevěná rozhledna s krásným výhledem na libereckou kotlinu. Tato rozhledna již neexistuje, v 50. letech minulého století byla zbourána a dřevo odneseno.
Obec vznikla pravděpodobně ve 14. století na panství svobodných pánů z Bibersteinu. Ves je poprvé úředně jmenována v roce 1454 jako Ratschendorff. Pověst, která název Radčice odvozuje od slovanského slova Hradšín, uvádí souvislost založení obce se vznikem hradu Hamrštejn, který byl postaven kolem roku 1304 u Machnína. Slovanští zedníci a přidavači, kteří na stavbě pracovali obdrželi od pánů pozemek, na kterém se mohli usadit a hospodařit. Obec osadníci pojmenovali Hradšínem, protože obec náležela k hradu.
Později s přistěhováním německých zemědělců získala obec charakter německého dvora. Sedláci ponechali původní název, pouze jej poněmčili na Ratschedorf. Po roce 1945 byla obec úředně opět pojmenována Radčice a tvořila s přilehlou Krásnou Studánkou spojenou obec spravovanou Místním národním výborem. V polovině minulého století byla obec spojena s městem Liberec a stala se jeho samostatnou čtvrtí.
Z historických pramenů je možno zjistit, že Radčice čítaly v roce 1900 ve 151 domech celkem 682 mužů a 721 žen, tedy 1 403 obyvatel převážně Němců. Obyvatelstvo se živilo zčásti zemědělstvím, zčásti lidé pracovali v okolních továrnách a zbytek byli řemeslníci a obchodníci. Podle víry byli všichni katolíky. Z užitkových zvířat bylo v roce 1900 napočítáno 18 koní, 182 dobytčat, 111 koz, 36 prasat, 3 včelí úly, 455 slepic, 12 hus a 69 holubů.
V tomtéž roce bylo v místě 42 průmyslových a řemeslných výrobců. Hostinců bylo 8, z toho jeden s tanečním sálem – hostinec Na Jedlové (Gasthof Fichtelschanke). Z významných výrobců je nutné jmenovat firmu Adolf Jakob, která vlastnila v Radčicích továrnu, v současnosti zvanou „Jakubka“ na výrobu jemného vojenského sukna. Ve své době zaměstnával asi 180 dělníků. Její význam ocenil roku 1890 místodržící František hrabě Thun Hohenstein. Zčásti na radčickém pozemku stojí také velká továrna, dříve textilka na výrobu sukna firmy Bratří Siegmundové. Po válce byla výroba změněna na elektrotechniku a dostala název Tesla. Za zmínku stojí i další výrobci: destilárna Františka Besemullera, pletárna punčoch Josefa Porsche a otěr dynamitu Josefa Simona.
LIBEREC - Ale no tak, nenechte se prosit. Já už toho začínám mít dost !?
|
Liberecká ještěrka XXXI - Krásná Studánka
|
Liberecká ještěrka XXXIII - Machnín
|
|