Posledni obet Multi-cache

Krvavý ústup - cást tretí a chvála Bohu záverecná …

Obec Dobrív, 5.5.1945:

Po celé odpoledne casto pršelo a vál prudký vítr. Od Strašic po silnici odcházeli nebo jeli na autech vetší i malé skupinky Nemcu. Podle pokynu ani naši cetníci neodzbrojovali Nemce. Vecer prišlo do Nové hospody deset Nemcu s puškami. Dva naši cetníci se jich ptali, zda chtejí dobrovolne odevzdat zbrane. Když odmítli, odešli. První den revoluce minul štastne bez obetí …, píše se v obecní kronice.

Kolony nemeckého vojska táhly od Prahy na západ. Zpocátku to vypadalo, že ustupující Nemci se nechtejí pouštet do žádných konfliktu. To bylo však pouhé zdání. Vraždící besnení velkého oddílu SS se melo po Cheznovicích a Strašicích završit práve v Dobríve.

Tato keš vypráví tretí a poslední smutný, ale pravdivý príbeh, týkající se dobrívského obcana, který jako poslední prišel na samém konci války zbytecne o život rukou ustupujícího neprítele. Príbeh o okolnostech, které k této tragédii vedly, príbeh obycejných lidí na sklonku druhé svetové války.

V nedeli 6. kvetna dopoledne zase chodili po silnici od Strašic nemectí vojáci v malých skupinkách, z nichž mnozí již pušky nemeli. O 11. hodine projel tudy silný motorizovaný oddíl, který mel dva težké tanky a nekolik tanku malých.

A práve v tuto chvíli se náš poslední príbeh spojuje s dvema príbehy predchozími a do celkového obrazu zapadá poslední cást mozaiky …

Odpoledne po 2. hodine bylo znovu hlášeno, že jede od Strašic velký oddíl SS. Obcané byli vyzváni, aby se schovali, že Nemci strílejí. V cele Nemcu šly po obou stranách silnice skupiny v rade za sebou a držely pušky pod paží pripravené k výstrelu, zarputile se dívaly na vyvešené vlajky. Za nimi šly oddíly esesáku v houfech. Byli to vetšinou mladíci sotva škole odrostlí. Byli dobre vyzbrojeni. Meli tri tanky a nekterí nesli pancérové pesti.

Obyvatelé vbehli do domu a schovali se. Když Nemci pricházeli k Nové hospode, stála na rozcestí skupina mladíku, kterí jak spatrili blížící se esesmany, šli na náves a zabocili tu ke Staré hospode. Když byli u chalupy c.4 (staré drevené stavení) kde se chteli rozbehnouti, zvolal na ne nemecký porucík „halt“. Mladíci se zastavili a porucík, když k nim prišel, narídil jim, aby zvedli ruce. Držel v jedné ruce namírený revolver, prejíždel jim druhou rukou po obleku shora dolu. U Aloise Kalivody, který mel gumák, nahmatal revolver. Pristrcil ho ke zdi chalupy a revolverem míril mu na hlavu. Když po dvojím stisknutí spoušte rána nevyšla, zavolal mladého esesáka, který stál na rohu u císla 125 a narídil mu, aby Aloise Kalivodu zastrelil. Esesák uposlechl a strelil Loizíka ze vzdálenosti nekolika kroku dvema ranami do hlavy a Loizík se skácel k zemi. Potom Loizíkovi vytáhl z kapsy revolver a pak ho voják strelil na pokyn porucíka ješte jednou. Co se toto odehrálo, stálo na návsi poruznu nekolik esesáku s puškami, pripravenými ke strelbe. Jak se obcí rozlehly tri zlovestné výstrely, každý tušil, že se stalo neco strašného, že Nemci nekoho zastrelili. Nikdo nemohl uverit tomu, že obetí nacistické zvrhlosti a barbarství se stal Alois Kalivoda, 31 letý muž tiché a milé povahy, kterého mel každý rád, dobrý Sokol a za války uvedomelý vlastenec. Jeho tragická smrt zpusobila nám všem hluboký žal a rozhorcení proti vrahum. Všichni obcané cítili bolest se starými rodici, kterým mel býti na stárí oporou a od nichž mel prevzít hospodárství.

Popravou Aloise Kalivody však pobyt Nemcu v Dobríve nekoncí:

Do Dobríva prijeli po druhé hodine odpolední a po bestiální vražde Aloise Kalivody zustala tu tato sber a obtežovala obcany na Kudibalce. Pekari Krivdovi vzali všechen upecený chléb, aniž jej zaplatili, v konzumu sebrali vše, co bylo k jídlu. Vymáhali jídlo pod pohružkou zastrelením napraženou puškou nebo revolverem.

Ve statku u Václava Fruhaufa c.66 jeden Nemec spal na pohovce. Meli tam schované dva Rusy na pude. Chteli tu prenocovat. Ale Josefu Velichovi, veliteli cetnické stanice, se podarilo jim to rozmluvit.

Tento oddíl SS odzbrojil zdejší cetníky a po 6. hodine vecerní odešli smerem k Mirošovu a následujícího dne 7. kvetna opodál Blovic byli potreni a u vesnice Kotousov rozprášeni Americany.

Tím koncí smutné vyprávení o tragických událostech konce druhé svetové války. Pravdivé vyprávení o osmi zbytecne zmarených životech.

K uctení památky posledního dobrívského obcana, zavraždeného Nemci behem druhé svetové války, obecní úrad v obci udržuje pomnícek.

Alois Kalivoda, bytem v Dobríve, se narodil 14.6.1914. 6.5.1945 byl ve veku 31 let zavražden nemeckými vojáky v Dobríve u staré drevené chalupy cp.4.

Další pomnícek obetem druhé, ale i první svetové války, je od pomnícku Aliose Kalivody nedaleko. K výpoctu finálních souradnic jej budete také potrebovat.

Kde najdete keš?....................................................

Po príjezdu na výchozí souradnice do obce Dobrív zaparkujte svuj automobil na parkovišti pred restaurací Hamrovka. Odtud je jen kousek k obema zastávkám. Stojíte-li celem k restauraci, na levé strane u cesty, vedoucí podél potoka k obecnímu úradu, uvidíte cihlový pomnícek. To je naše první stage. Druhou stage najdete nedaleko, v zatácce na návsi pod velkou lípou.

A ted už Vás ceká luštení:

1. stage: Ciferace arabských číslic na pomníčku ti prozradí číslo „A“.

            Pocet obliceju na pomnícku = „B“

            Druhá číslice letopočtu uvedeného na pomníčku= „C“

2. stage: Poradí rádku, na kterém je uvedeno jméno „POSLEDNÍ OBETI“, které je venována tato keš = „D“. Pocítejte všechny rádky na desce, ne jen rádky se jmény.

           Počet osob s helmou = „E“

            Pocet pametních desek na pomníku = „F“

Pro kontrolu: soucet všech vyluštených císel je 27.

N 49°43,ABC

E 013°40,DEF

V okolí pomnícku se prosím chovejte dustojne, jedná se o pietní místo.

Tato keš je soucástí série:

Zdroj: obecní kronika, uložená v okresním archivu v Rokycanech

Foto: owner