V historii naseho vinarství se ve vinicich vystridalo mnoho odrud, nez se ustalilo pouzivani tech soucasných. Odrudy revy se k nam dovazely z Uher, Rakouska, Nemecka, ale i z Francie, Italie a Chorvatska. Drive se pestovaly odrudy ve smesi a hlavni vliv na jakost vina se prikládal pudnim podmínkám a poloze vinice. Vina vyrobena ze smesi odrud se nazyvala vetsinou podle nazvu polohy nebo jmenem obce. K vyraznejsimu uplatneni jednotlivych odrud pri vysadbach vinic nebo vyrobe vina dochazelo ojedinele. Nejvyraznejsi to bylo ve stredních Cechach. V Praze i okoli a na Melnice prevazovala vyrazne vysadba odrudy Pinot noir dovezene Karlem IV. z Burgundska. Ve stare cestine se nazyvala Rouci modre, nebo v okoli Prahy tez Kocinka. Na Litomericku byly vetsi vysadby Traminu bileho, který kdysi nazyvali Brynst. Tento nazev vznikl z latinskeho nazvu Vinum princeps, vino prvoradé jakosti. Vina Traminu bileho byla prodavana vzdy za podstatne vyssi ceny nez vina ostatni. Mnoho odrud pochazejicich z jiznich vinarskych oblasti, jez davaly vysoke vynosy, ale nizkou jakost vina v nasich podminkach, se postupne z nasich vinic opet vytratilo. Nejvetsi prevrat v odrudove naplni zpusobilo zniceni vinic revokazem pocatkem 20. stoleti a postupna rekonstrukce na vinice stepovane na podnoze odolne proti teto korenove msici. Spolu se stepovanim revy se vice uplatnila racionalizace v hospodareni na vinicich, ktere se pak vysazovaly v pravidelnych sponech a podle jednotlivych odrud.
Poznej podle kratkeho textu, ktery vzdy obsahuje neco specifickeho, o jakou odrudu vina se jedna. Spravne urcene odrude odpovidaji spravne finální souradnice krabicky. Ctrnact odrud bilych vin, ctrnact textu...
ODRUDA VZNIKLA VE VYZKUMNEM A SLECHTITELSKEM USTAVU V GEISENHEIMU ROKU 1882, JAKO DOMNELY KRIZENEC MEZI ODRUDAMI RYZLINK RYNSKY A SYLVANSKE ZELENE. BOTANIK, KTERY KRIZENI PROVEDL, SE POZDEJI ODSTEHOVAL DO SVYCARSKA, KDE SE STAL REDITELEM VYZKUMNEHO USTAVU PRO VINARSTVI A OVOCNARSTVI VE WADENSWILLU. JEDEN Z 150 RUZNYCH KRIZENCU, SE ZALIBIL VINARSKEMU TECHNIKOVI H. SCHELLENBERGEROVI TAK, Z JEJ ROZMNOZIL. KDYZ BYLO VE SVYCARSKU V ROCE 1912 ZAKAZANO GALOVANI VINA (MOKRE CUKRENI), NABYLA TATO NOVA SVYCARSKA ODRUDA NA VYZNAMU A ZACALA SE ROZSIROVAT. VINO JE MEKCI A OBLIBILO SI HO ZEJMÉNA MESTSKE OBYVATELSTVO, KTEREMU HO PRIPRAVUJI VELKE VYROBNI ZAVODY VETSINOU SE ZBYTKOVYM CUKREM.
(podle V. Kraus, Z. Kuttelvaser, B. Wurm – Encyklopedie ceskeho a moravskeho vina)
- N48°50.470 E016°32.738 – CHARDONNAY
- N48°50.370 E016°32.838 – VELTLINSKE ZELENE
- N48°50.270 E016°32.938 – VELTLINSKE CERVENE RANNE
- N48°50.170 E016°33.038 – NEUBURSKE
- N48°50.070 E016°33.138 – PALAVA
- N48°49.970 E016°33.238 – MUSKAT MORAVSKY, MOPR
- N48°49.870 E016°33.338 – SAUVIGNON
- N48°49.770 E016°33.438 – TRAMIN CERVENY
- N48°49.670 E016°33.538 – RYZLINK RYNSKY
- N48°49.570 E016°33.638 – MULLER THURGAU
- N48°49.470 E016°33.738 – RULANDSKE BILE
- N48°49.370 E016°33.838 – RYZLINK VLASSKY
- N48°49.270 E016°33.938 – SYLVANSKE ZELENE
- N48°49.170 E016°34.038 – RULANDSKE SEDE
Recognize by the short text below, which always contains something specific, which sort of wine from list below is meant. The right sort of wine has the right final coordinates. The cache is hidden there!
THIS SPECIES ORIGINATED IN THE RESEARCH AND CULTIVATION INSTITUTE IN GEISENHEIM IN 1882, AS A PRESUMED CROSSBREED OF RHEINRIESLING AND GRUNER SILVANER. THE BOTANIST WHO CROSSBRED THE SPECIES LATER EMIGRATED TO SWITZERLAND, WHERE HE BECAME THE DIRECTOR OF THE RESEARCH WINE-GROWING AND POMOLOGICAL INSTITUTE IN WADENSWILL. ONE OF THE 150 CROSSBREEDS THAT HE BROUGHT WITH HIM APPEALED TO THE WINE-GROWING TECHNICIAN H. SCHELLENBERGER SO MUCH THAT HE PROPAGATED IT. THE WINE IS SOFT AND POPULAR MAINLY WITH TOWNSFOLK, FOR WHOM IT IS PREPARED BY BIG FIRMS MOSTLY WITH RESIDUAL SUGAR.
(by V. Kraus, Z. Kuttelvaser, B. Wurm – Encyklopedia of Czech and Moravian Wine)
- N48°50.470 E016°32.738 – CHARDONNAY
- N48°50.370 E016°32.838 – GRUNER VELTLINER
- N48°50.270 E016°32.938 – FRUHROTER VELTLINER
- N48°50.170 E016°33.038 – NEUBURGER
- N48°50.070 E016°33.138 – PALAVA
- N48°49.970 E016°33.238 – MOPR
- N48°49.870 E016°33.338 – SAUVIGNON
- N48°49.770 E016°33.438 – TRAMINER ROT
- N48°49.670 E016°33.538 – RHEINRIESLING
- N48°49.570 E016°33.638 – MULLER THURGAU
- N48°49.470 E016°33.738 – PINOT BLANC
- N48°49.370 E016°33.838 – WELSCHRIESLING
- N48°49.270 E016°33.938 – GRUNER SILVANER
- N48°49.170 E016°34.038 – PINOT GRIS
