V historii naseho vinarství se ve vinicich vystridalo mnoho odrud, nez se ustalilo pouzivani tech soucasných. Odrudy revy se k nam dovazely z Uher, Rakouska, Nemecka, ale i z Francie, Italie a Chorvatska. Drive se pestovaly odrudy ve smesi a hlavni vliv na jakost vina se prikládal pudnim podmínkám a poloze vinice. Vina vyrobena ze smesi odrud se nazyvala vetsinou podle nazvu polohy nebo jmenem obce. K vyraznejsimu uplatneni jednotlivych odrud pri vysadbach vinic nebo vyrobe vina dochazelo ojedinele. Nejvyraznejsi to bylo ve stredních Cechach. V Praze i okoli a na Melnice prevazovala vyrazne vysadba odrudy Pinot noir dovezene Karlem IV. z Burgundska. Ve stare cestine se nazyvala Rouci modre, nebo v okoli Prahy tez Kocinka. Na Litomericku byly vetsi vysadby Traminu bileho, který kdysi nazyvali Brynst. Tento nazev vznikl z latinskeho nazvu Vinum princeps, vino prvoradé jakosti. Vina Traminu bileho byla prodavana vždy za podstatne vyssi ceny nez vina ostatni. Mnoho odrud pochazejicich z jiznich vinarskych oblasti, jez davaly vysoke vynosy, ale nizkou jakost vina v nasich podminkach, se postupne z nasich vinic opet vytratilo. Nejvetsi prevrat v odrudove naplni zpusobilo zniceni vinic revokazem pocatkem 20. stoleti a postupna rekonstrukce na vinice stepovane na podnoze odolne proti teto korenove msici. Spolu se stepovanim revy se vice uplatnila racionalizace v hospodareni na vinicich, ktere se pak vysazovaly v pravidelnych sponech a podle jednotlivych odrud.
Poznej podle kratkeho textu, ktery vzdy obsahuje neco specifickeho, o jakou odrudu vina se jedna. Spravne urcene odrude odpovidaji spravne finální souradnice krabicky. Ctrnact odrud bilych vin, ctrnact textu...
ODRUDA BYLA VYSLECHTENA V PADESATYCH LETECH MINULEHO STOLETI SLECHTITELEM J. VEVERKOU VELKYCH PAVLOVICICH A POZDEJI V PERNE KRIZENIM ODRUD TRAMIN CERVENY A MULLER THURGAU. ZAPSANA V ROCE 1977. VINA MAJÍ VICE KYSELIN NEZ VINA TRAMINU A VUNE PRIPOMINA VANILKU. VINO JE HARMONICKE, AROMATICKE A PLNE.
(podle V. Kraus, Z. Kuttelvaser, B. Wurm – Encyklopedie ceskeho a moravskeho vina)
- N48°50.588 E016°31.403 – CHARDONNAY
- N48°50.688 E016°31.503 – VELTLINSKE ZELENE
- N48°50.788 E016°31.603 – VELTLINSKE CERVENE RANNE
- N48°50.888 E016°31.703 – NEUBURSKE
- N48°50.988 E016°31.803 – PALAVA
- N48°51.088 E016°31.903 – MUSKAT MORAVSKY, MOPR
- N48°51.188 E016°32.003 – SAUVIGNON
- N48°51.288 E016°32.103 – TRAMIN CERVENY
- N48°51.388 E016°32.203 – RYZLINK RYNSKY
- N48°51.488 E016°32.303 – MULLER THURGAU
- N48°51.588 E016°32.403 – RULANDSKE BILE
- N48°51.688 E016°32.503 – RYZLINK VLASSKY
- N48°51.788 E016°32.603 – SYLVANSKE ZELENE
- N48°51.888 E016°32.703 – RULANDSKE SEDE
Recognize by the short text below, which allways contains something specific, which sort of wine from list below is meant. The right sort of wine has the right final coordinates. The cache is hidden there!
THIS SPECIES WAS CULTIVATED IN THE 1950s BY J. VEVERKA AT VELKE PAVLOVICE AND LATER PERNA BY CROSSBREEDING TRAMINER ROT AND MULLER THURGAU. THESE WINES HAVE MORE ACIDS THAN TRAMINER WINES AND THE BOUQUET REMINDS US OF VANILLA. THE WINE IS HARMONIOUS, AROMATIC AND RICH.
(by V. Kraus, Z. Kuttelvaser, B. Wurm – Encyklopedia of Czech and Moravian Wine)
- N48°50.588 E016°30.403 – CHARDONNAY
- N48°50.688 E016°30.503 – GRUNER VELTLINER
- N48°50.788 E016°31.603 – FRUHROTER VELTLINER
- N48°50.888 E016°31.703 – NEUBURGER
- N48°50.988 E016°31.803 – PALAVA
- N48°51.088 E016°31.903 – MOPR
- N48°51.188 E016°32.003 – SAUVIGNON
- N48°51.288 E016°32.103 – TRAMINER ROT
- N48°51.388 E016°32.203 – RHEINRIESLING
- N48°51.488 E016°32.303 – MULLER THURGAU
- N48°51.588 E016°32.403 – PINOT BLANC
- N48°51.688 E016°32.503 – WELSCHRIESLING
- N48°51.788 E016°32.603 – GRUNER SILVANER
- N48°51.888 E016°32.703 – PINOT GRIS
