Vetrna cache/The wind cache Traditional Geocache

Tato cache se nachází na míste zvaném Vetrák. Nejen místní lidé téhle križovatce, kde se protínají cesty do ctyr okolních vesnic – Slatinice, Slatinky, Lípy a Trebcín, takhle ríkají. Pokud zvolite autobusovou dopravu (c. 890709 Olomouc - Slatinice a zpet nebo c. 890736 Lutín - Prostejov a zpet), vystoupíte na stejnojmenné zastávce: Slatinice – Vetrák.)

Proc se ale zrovna toto místo jmenuje Vetrák? V tomto regionu (jen mírne zvlnená Haná, která prechází až do výše položené Drahanské vrchoviny) se zpravidla zavedl název Vetrák pro kamenné vetrné mlýny, které byly hojne budovány na návrších, kopcích a vyvýšeninách. Naši dávní prapredci dokázali využívat síly vetru a síly vodního toku. Parní stroje ješte neexistovaly a elektrina byla v nedohlednu.

Jednalo se o budovy kulatého pudorysu z kamene, s drevenou otocnou strechou (u novejších typu), na které byly umísteny zpravidla ctyri velké drevené lopaty. Drevená otocná strecha se podle smeru vetru natácela, aby lopaty vykonávaly co nejvetší práci s využitím jen mírného vetru. Z vyprávení našich dedecku si pamatujeme, že jako malí chlapci vyskakovali na tocící se lopaty, nechávali se zhoupnout a když se lopata opet zacala zvedat, poušteli se a skákali casto z velké výšky dolu. Nedokážeme si predstavit, zda by se nekdo nepustil. Absolvoval by celé kolo jako na mnohých atrakcích v lunaparku (které jsou ovšem bezpecné) nebo by prišli k úrazu? Zajímavostí je, že interiér mlýnu byl zachován tak, aby se co nejvíce šetrilo místem. Vyrábely se napr. pulkruhové skríne na míru a podobne. V blízkém okolí se mužeme setkat s dalšími vetrnými mlýny „Vetráky“ napr. v Jednove ci nedaleko Premyslovic (vše okres Prostejov).

Ten náš Vetrák bohužel už ovšem dávno nestojí. Co se s ním stalo? Vyhorel? Zchátral a pak se zboural? Kronika pana Antonína Prichystala: „Pohledy do minulosti a soucasnosti Trebcína“ ríká, že 1. 8. 1887 se touto oblastí prehnala velmi silná vetrná boure s nesmírným prívalovým deštem a s krupobitím. Zrejme byl mlýn silným vetrem a snad i bleskem znicen. Díky této povodni došlo k znacným materiálním škodám na úrode, na železnicní trati i na obydlích cetných obyvatel. Dokonce prišli i tri lidé o život. Místo, kde stál mlýn, se dnes mužeme pouze dohadovat. Nebyly zde totiž nalezeny žádné pozustatky. Zrejme lidé z okolních vesnic použili stavební materiál (kámen) na stavbu vlastních príbytku.

Aktuální počasí, ať víte, jak moc je keš zrovna "větrná"

Rated by GCVote.com