GC33J0J Palliardiho hradisko (Multi-cache) in Jihomoravský kraj, Czechia created by funking

This cache has been archived.

funking: Vinou některých "kolegů" došlo k veřejnému vyzrazení finálních souřadnic a ani tak si keš v tomto letním období svoje lovce nenašla. Konec boje s větrnými mlýny, za každou cenu jsem ji udržovat nechtěl..., díky všem za návštěvu a třeba se uvolněním místa objeví někdo "novej..., mladej..., ale (snad) to bude sekáč, pánové, ne jako já, ten se (takto) nezakecá.." :-)

GC33J0J ▼

A cache by funking Message this owner

Hidden : 9/18/2011

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Také se vám někdy stalo, že jste nadosah od svého domova měli místo, které jste léta přejížděli, obcházeli a teprve po čase ho objevili, prozkoumali a řekli si, že by se mohlo zalíbit i ostatním? Takto jsem se já léta nepochopitelně vyhýbal skalisku nad Želetavkou, po kterém je pojmenována tato jednoduchá multikeš.

HISTORIE ÚZEMÍ
Jedná se o archeologickou lokalitu nacházející se na ostrohu nad údolím Želetavky asi 2 km vzdušnou čarou severozápadně od hradu Bítov. Místo je dostupné ze tří silničních směru (Dešov, Zblovice, Vysočany), přičemž romantické zákruty při korytu řícky mezi Koberovým a Svobodovým (dříve Hakoňovým) mlýnem na trase Vysočany - Dešov nedávno prošly stavebními úpravami (zcela jiste k lepšímu).
Objevitelem místa, po němž je také pojmenováno, byl Jaroslav Palliardi, který tu společně s boskovštejnským učitelem Františkem Vildomcem nalezl koncem 19. století hradisko s bohatým archeologickým materiálem nacházející se jen několik metrů nad obydleným Koberovým mlýnem u Želetavky. Právě díky zmíněné říčce je zde utvořené hluboké a úzké údolí, nad nímž se podle sběratelských nálezů nacházelo první a nejintenzivnější osídlení v pozdní době kamenné (taktéž eneolitu; 6. – 4. stol. pr. n. l.) . Méně osídlené pak bylo v době halštatské (cca do roku 370 pr. n. l.) a pak opět silněji v období slovanském (cca 6. – 7. stol. n. l.) .
Strmý skalnatý ostroh, jehož stráně při čele přecházejí ve svislé skalní stěny, byl přírodou ideálně opevněné místo, které po nepatrných opevňovacích úpravách lze považovat za zcela nedobytné. Zmíněnými úpravami byly zejména dva dosud patrné příkopy za dvěma mohutnými skalisky, které tvoří přirozenou asi 2,5 m širokou a 2 m vysokou skalní bránu.
Z archeologických nálezů byl pod skalními stěnami (mimo slovanských střepů ve vrchní a četných úlomků keramiky ve spodní vrstvě) nalezen v hloubce 46 cm tzv. hliněný idol (viz obrázek) z pozdní doby kamenné. Světlehnědá 7,4 cm vysoká soška nalezená pri archeologické sondáži Vildomcovým synem Vědomilem po roce 1948 připomíná podobné nálezy z Čech, nadto je ovšem dovedněji modelována a pravidelně vyzdobena. Že se jedná o idol ženy, je patrné především velkými hrbolky naznačujícími poprsí, nad nímž se až po oblast ramen rozprostírá velké množství ďolíku a vpichů včetne tří vyrytých kosočtverců s tečkou uprostřed. Podobná symbolika na jiných kamenných idolech (napr. Palliardiho nálezy na Starém zámku v Jevišovicích) snad symbolizuje glorifikaci ženy s všemi jejími přednostmi :-) Pravděpodobně nejúplnější nález svého druhu a období není celý a dle dolní části byl z něčeho odloupnut.
Palliardiho hradisko i díky zmíněnému nálezu ve své době velmi oživilo otázku kultur mladšího a pozdního neolitu v naší zemi.

Obě hlavní skaliska a idol ženy nalezený zde při archeologických vykopávkách.

Obě hlavní skaliska a idol ženy nalezený zde při archeologických vykopávkách.

PÁR SLOV O OBJEVITELI
Pro vystudovaného právníka a pozdějšího notáře ve Vranově nad Dyjí a Moravských Budějovicích Jaroslava Palliardiho (20. 2. 1861, Telč – 12. 3. 1922, Moravské Budějovice) se již od mládí stala koníčkem a životní náplní archeologie, obor, ve kterém samostudiem nabyl rozsáhlých znalostí, které se ovšem neobešly bez praktického bádání v terénu. První archeologické výzkumy prováděl na znojemském hradě, kde identifikoval neolitický materiál nalezený při úpravě sklepů pro provoz pivovaru. Stranou jeho zájmu nezůstaly další obce politického okresu Znojmo – zkoumal k hradu protilehlé Hradiště, další naleziště byly u Oblekovic, Hodonic, Citonic či Horních Dunajovic. Významného objevu pak dosáhl při stavbě robotárny ve Znojme-Novosadech (dnešní Jarošova ulice), kde roku 1888 identifikoval první exempláře moravské malované keramiky (viz obrázek).
Na počátku 90. let 19. stol. započal Palliardi spolupráci s Františkem Vildomcem, učitelem v Boskovštejně. Společné výzkumy zejména na Starém zámku v Jevišovicích (ale také v Boskovštejně, Jaroměřicích, Křepicích či Těšeticích) úspešně vyvrcholily v poznání čtyř vrstvev nejdůležitejších kultur moravského eneolitu, na jejichž základě vytvořil chronologii pro moravský eneolit. Jeho výsledky se staly součástí všech středoevropských chronologických systémů.
Palliardiho rozsáhlá soukromá sbírka archeologických nálezů čítající přes 100 000 kusů se dnes nachází v Moravském zemském muzeu v Brně.

Jaroslav Palliardi, detail jeho pamětní desky na budově Jihomoravského muzea ve Znojmě a moravská malovaná keramika nalezená v roce 1888 ve Znojmě-Novosadech.

Jaroslav Palliardi, detail jeho pamětní desky na budově Jihomoravského muzea ve Znojmě a moravská malovaná keramika nalezená v roce 1888 ve Znojmě-Novosadech.

JAK ZÍSKAT KEŠ
Úvodní souradnice vás dovedly na místo u silnice, odkud vede zelená turistická značka přímo k hradisku, resp. k první a zároveň jediné stage (mimochodem všechny ostatní myslitelné cesty tam - např. od Koberova mlýna - jsou vzhledem k rozbujelému porostu a minimálnímu prošlapání obtížně zdolatelné). Pro získání keše však budete zaměstnáni už od výchozího bodu. Než dorazíte k turistickému ukazateli u skalisek, čeká vás na 300 metrů dlouhé lesní cestě množství nepravidelně rozmístených zelených turistických značek "odbočka k zajímavému objektu" viz obrázek níže. Najdete je zejména na stromech, ale pozor! Je třeba se dobře rozhlížet, neboť jsou rozmístěny z obou možných směrů chůze a tudíž velmi snadno přehlédnutelné. Snad vám to ulehčí nápověda, že první značku ze série objevíte na stromě již 10 metrů od úvodního ukazatele a poslední dvě se nacházejí na stejné skále. Počet těchto značek od silnice k hradisku (od ukazatele k ukazateli; ty natištené na nich viz foto se nepočítají) je dvouciferný a poznačte si ho jako hodnotu "A".
O tom, že jste úspešně dorazili na místo, vás informují dvě cedulky ukazatele KCT na stromě. Právě ony vám sdělí zbylé indície k získání finálních souřadnic.
Horní cedule udává trojmístnou hodnotu v metrech. Pokud od nejvyššího čísla tohoto trojčíslí odečtete obě nižší, získáte "B".
Indície "C" je jediná slovem zapsaná číslovka v textu na spodní cedulce. Máte-li vše zjišteno, dosaďte čísla za písmena ve vzorci a dle matematických pravidel proveďte výpočet:

N 48°57. (A × A × B) - (B × B × C) + B + C
E 015°41. (A × B × C) - (A × C) - B - C

Po zelené se ze silnice pohodlně dostanete k hradisku, kde na vás čeká další ukazatel. Na něm a cestou k němu najdete všechna potřebná čísla pro výpočet finálky.

Po zelené se ze silnice pohodlně dostanete k hradisku, kde na vás čeká další ukazatel. Na něm a cestou k němu najdete všechna potřebná čísla pro výpočet finálky.

Samotná keš je velikosti "micro", přičemž důvod této volby pochopíte při samotném odlovu, k němuž není zapotřebí žádného vybavení. Přineste si prosím vlastní tužku, ta uvnitř je pro ty opravdu největší zapomnětlivce, tak ať dlouho vydrží. Budu rád, když fotografie, které v prostředí hradiska případně pořídíte, nebudou nikterak prozrazovat umístění finálky, ani údaje z informačních cedulí KČT. To samé by mělo platit o vašem logu.
Dosud se každá moje návštěva místa obešla bez mudlopozornosti, přesto buďte opatrní - ke skalám občas vybíhají chovné kozy z blízkého Koberova mlýna, jež je nyní (bio?)farmou - a není tedy vyloučené, že některý z farmářů bude své chráněnky doprovázet. I proto vracejte keš přesně na to místo, odkud jste ji vzali.
Načasujete-li svoji návštěvu hradiska na dobu podzimní či zimní, je možné, že se dočkáte, podobně jako u jiných blízkých keší, pěkného výhledu. Jindy tomuto bohužel brání okolní listnatý porost.

PŘEJI VÁM PŘÍJEMNÝ ZÁŽITEK V CESTĚ ZA POZNÁNÍM TÉTO ZAPOMENUTÉ LOKALITY A BUDU DOUFAT, ŽE SOUČASNÝ NE PŘÍLIŠ ATRAKTIVNÍ STAV MÍSTA NEZPŮSOBÍ VAŠE ZKLAMÁNÍ Z JEHO NÁVŠTĚVY.