Karanska vlecka #4 Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Káranská série kešek Vás provede po již zrušené trati káranské vlecky, která merí približne 3 km.
Procházka nebo projíždka na kole bude príjemná.
Historie kárenské vlecky:
V roce 1889 byl vydán zemský zákon o realizaci a provozu Spolecné vodárny a spolecného vodovodu pro hlavní mesto Prahu c.48 ze dne 16. srpna 1899. Jak bylo v té dobe obvyklé, Správa spolecné vodárny vyzvala odborníky ke zpracování návrhu na dodávky vody do Prahy. Po jejich posouzení byl v roce 1902 vybrán návrh stavebního rady Adolfa Thiema z Lipska. Nemecký hydrogeolog objevil v oblasti u Káraného príznivé podmínky pro získávání potrebného množství velmi kvalitní podzemní vody. Vodosprávní schválení dostalo se tomuto projektu vynesením c.k. okresního hejtmanství v Karlíne ze dne 27. prosince 1904 c. 58 055.
Definitivní projekt výstavby vodárny Káraný byl zpracován v roce 1905.Jako první soucást byla již roku 1904 projednána výstavba vlecky do vodárny, která byla podmínkou realizace stavby. Velký objem stavebního materiálu nebylo možno jiným zpusobem do Káraného dostat i když se zvažovala doprava lodemi. Ale z hlediska budoucnosti a predevším trvalého prísunu uhlí k pohonu parních stroju , Správa spolecné vodárny rozhodla pro stavbu železnicní vlecky. Stavba vlecky, odbocující z tehdy jednokolejné trati u sv. Václava, musela být ukoncena do konce kvetna 1906, protože v cervnu melo být zapocato se stavbou vodárenských budov a jímacích zarízení.
V roce 1904 vyhlásila správní rada vodárny verejnou soutež na zpracování projektu a výstavbu vlecky. Z nabídek byla vybrána firma Král & Štepán, dríve Reiter & Štepán, Praha II, Štepánská ul. 49, která ve spojení se stavitelem ze Sadské, Ing. Václavem Fantou, nabízela i zhotovení stavby. Cenu vcetne kompletní dodávky navrhovali 84 165,40 K.
V prubehu roku 1905 se projednávaly jednotlivé náležitosti k výstavbe vlecky a predseda správní rady, architekt Gregor, spolu s námestkem, stavebním radou, zacali tušit, že zajistit stavbu vlecky v úrednické mašinérii a naplnení podmínek železnicního eráru nebude žádnou jednoduchou záležitostí. K tomu ministerstvo železnic c.j.: 39764 ze dne 12. zárí 1905 narídilo na základe predložených plánu firmou Král & Štepán pochozí komisi a rízení vyvlastnovací na den 20. ríjna 1905 na vlecce. Proto Správní rada spolecné vodárny na svém zasedání dne 17. ríjna uznala, že bude potrebovat odborníka pro technickou pomoc pri odborném dozoru nad stavbou vlecky. Obrátila se s žádostí na Zemský výbor království Ceského. Na úvod komise byl projekt vlecné dráhy prohlášen "významu verejné prospešnosti", protože jinak by stavby bežným zpusobem nebyly umožneny. Po vložení výhybky do hlavní trate dne 17.dubna 1906 se materiál dopravoval prímo na vlecku a jeho preprava již tolik nekomplikovala provoz na jednokolejné trati do Prahy. Stavba probehla podle smlouvy, a tak k 31. kvetnu 1906 byla vlecka až na drobné dokoncovací práce hotova a dnem 1. cervna 1906 na ní povolen prozatímní provoz s omezením rychlosti na 20 km/hod. V km 4,809 trati Lysá - Praha odbocuje jmenovaná vlecná dráha z hlavní trati výhybku a vede až do km 3,718 do cerpací stanice Káraný. Nejvetší stoupání je 7,5 promile a nejmenší polomer oblouku ke 280 m. V míste odbocení bylo nove vystaveno hradlo Káraný. Pravdou je, že toto stanovište bylo zde sloužícími železnicári na dlouhá léta velmi oblíbeno.
Vlecka sloužila nejprve k doprave stavebního materiálu do Káraného Od roku 1912 zacala prevažovat doprava uhlí. Pokusné cerpání vody bylo zahájeno 18.10. 1912, kdy byla voda jímána z 220 studní. Vodárna o trvalé kapacite 880 l/s byla uvedena do provozu 1.1. 1914 a jímání vody bylo z 567 studní. Délka vodárenského systému od nejvzdálenejšího jímacího bodu u Benátek nad Jizerou až po vodojemy v Praze se blížila 50 km, celková délka svodného a výtlacného potrubí o profilech od 250 mm do 1 100 mm byla 70 km. Výtlacné potrubí bylo zaústeno do dvou vodojemu o objemu 11 000 m3 na Karlove.
V roce 1934 skoncila na vlecce preprava uhlí v dusledku rekonstrukce strojovny cerpací stanice, kdy byly parní stroje nahrazeny elektrickými motory. V roce 1937 probehla modernizace zabezpecovacího zarízení hradla Káraný instalací mechanických návestidel závislých na zabezpecovacím zarízení v Lysé nad Labem. Komplexní obnova vlecky v roce 1955 vedle výmeny kolejového svršku, bohužel zasáhla i do kolejište vodárny a silne jej zredukovala. Až v roce 1965 byl na hradlo zaveden elektrický proud a tím skoncilo období petrolejového osvetlení. S ohledem na malý provoz na vlecce byl roku 1971 podán návrh na její zrušení. Díky obcasné potrebe obsluhy vodárny nebyl návrh schválen. Výmenu mechanických návestidel za elektrická na hradle si v roce 1975 vyžádala elektrifikace trati Lysá nad Labem - Praha.
V souvislosti s modernizací stanice Lysá nad Labem bylo v roce 1996 modernizováno i u tratové zabezpecovací zarízení v úseku Lysá nad Labem - Celákovice. Bylo uvedeno do provozu automatické hradlo a zaveden obousmerný provoz. Tak byla po devadesáti letech na hradle Káraný ukoncena služba zamestnancu Ceských drah. Po roce 1989 dochází v dusledku nevyjasnené dopravní politiky státu k postupnému prechodu prepravy zboží ze železnice na silnice a tím k útlumu nákladní prepravy po železnici. Ekologie a bezpecnost provozu na silnicích zustávají nepovšimnuty. Dne 31. brezna 2003 byl ukoncen provoz na vlecce do vodárny Káraný, která byla v posledních letech využívána k nostalgickým jízdám historických vlaku tažených parní lokomotivou. V Káraném není firma, která by prepravovala zásilky po železnici a težko i v budoucnosti ve vodárenském pásmu vznikne.
Zrušení káranské vlecky:
Káranská vlecka sto let sloužila svému úcelu a najednou tu není! Za pár let si po ní nikdo ani nevzdechne. Zustanou tu jen staré fotografie a vzpomínky. Není to škoda? Stará trat prece nikomu neprekážela, ale to už dnes tak bývá, že se staré veci nicí a ruší. Byl tu jakýsi návrh na výstavbu cyklostezky, ale kdo by do ní v dnešní dobe investoval? Z vlecky nezbylo již nyní ani torzo. Koncem léta 2007 byly koleje sneseny a zlikvidován byl i celý železnicní svršek. Za své vzalo i manipulacní kolejište u hradla Káraný, jehož koleje již v poslední dobe zarostlo náletovými borovicemi.
Vlecka do Káraného byla majetkem mesta Prahy, které se ji rozhodlo zrušit a zlikvidovat. Mesta Lysá, Celákovice a Milovice se pokoušela tomuto vývoji zabránit, ale neúspešne. Majitel se rozhodl jít cestou likvidace...
Zdroj informací o káranské vlecce: Druidova mystéria
K vlastní keši:
Své geovozidlo mužete zaparkovat v Káraném nebo na križovatce na uvedených souradnicích pro parkování u oblíbeného místa pro in-line.
Ctvrtá keška ze série káranské vlecky Vás zavede na križovatku , kde lze dojít jinou cestou do Káraného a do osady Grádo. Pozor pri vyzvedávání kešky na mudly, v sezóne jich tu je opravdu hodne.. Od ctvrté kešky se vydáte po silnici podél vlecky k páté kešce ze série.
Každá keška ze série káranské vlecky obsahuje bonusové císlo, které se Vám bude hodit pro odlov bonusové keši.
Série káranských vlecek:
Káranská vlecka #1
Káranská vlecka #2
Káranská vlecka #3
Káranská vlecka #4
Káranská vlecka #5
Káranská vlecka BONUS
Mapka trasy:
Additional Hints
(Decrypt)
*bfnzbpra*cev uyrqnav avp arebmroveng*cev mrzv*