Úvalský železnicní viadukt
zvaný Devet kanálu z roku 1844.
Úvalský viadukt, podle svého vzhledu lidove nazývaný „Devet
kanálu“, byl postaven roku 1844 na trati Praha–Olomouc.
Jedná se o 135 m dlouhý most postavený do mírného oblouku pres
údolí rícky Výmoly. Je zdený z pískovcových a žulových kvádru
a dosahuje výšky 13 m. Úsek mezi Pardubicemi a Prahou byl
sveren vrchnímu inženýrovi Janu Pernerovi. V úseku mezi
Olomoucí a Pardubicemi bylo jen málo zdených mostu, naopak v úseku
mezi Pardubicemi a Prahou byla postavena celá rada kamenných del.
Vyžádal si to nedostatek lesu a naopak dostatek kamene
vhodného pro stavbu. Mosty se stavely pod vedením inženýra
Pernera z pískovcových kvádru. Nejvýznamnejším objektem z
nich byl práve úvalský viadukt, který ve své dobe patril mezi
pozoruhodné stavby na celé trase Praha–Olomouc. Prestože
se jednalo o nárocnou stavbu vyžadující založení podper
dílem na pilotách, dílem na ležatém dreveném roštu,
trvala jeho stavba necelých osm mesícu. V letech 1953-1954
došlo k rozširování železnicní trati o tretí
kolej. Z tohoto duvodu byl v tesném sousedství starého mostu
vybudován tvarove shodný most ze železobetonu. Ten je od
puvodního mostu vzdálen pouze 1,5 m.
Viadukt
Viadukt (z latinských slov via, cesta, a
duco, vést neco) je most vytvorený z nekolika menších
oblouku. Toto slovo však starovecí Rímané nepoužívali,
je to moderní obdoba slova akvadukt. Název naznacuje, že
viadukt je stejne jako rímský akvadukt složen z rady
približne stejne širokých oblouku.
Viadukt muže prekracovat vodní plochu nebo cestu. V románských
jazycích výraz viadukt oznacuje pouze most, který prekracuje cestu
nebo údolí. Most, který prekonává vodní plochu, se nazývá
ponte.