-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
29.10.2013 Změna velikosti na regular.
28.10.2012 změna souřadnic a velikosti. Cache byla vymudlena. Z tohoto důvodu změna souřadnic.
POZOR - K cache nevede cesta, je primárně určena pro ty z velectěného kačerstva, kteří se rádi projdou. Před odlovem si z mapy nastudujte jak se k ní a od ní dostanete. Vzdálenější parkovací plocha je pro tyto účely vhodnější (není třeba se motat po dvorcích a zahradách mudlů). V případě parkování na bližším parkovacím místě je potřeba vesnickou zástavbu obejít (z leva je to kratší).
Lavického buk u Dolních Radslavic - Velkého Mezirící
Buk lesní - Fagus sylvatica L. výška 25m, obvod 325cm.
Od 20.8.1994 pamatny strom.
Mnoho se o tomto strome nevi. Jeho stari se odhaduje na 250 let. Pro srovnani, v dobe, kdy Napoleonska vojska byla postrachem Evropy to jiz byl vzrostly strom. Zazil prumyslovou revoluci, vynalezy vetsiny technickych vymozenosti, bez kterých si neumime predstavit dnesni svet. Zazil i zruseni nevolnictvi stejne tak jako vydani tolerancního patentu, dve svetove valky, nastup a pad komunismu….. a protoze zatim nema zadne zjevne poskozeni, je dost pravdepodobne, ze prezije i nas všechny. Proto se prosim snazte, aby vzpomínal na ty nenapadne lidicky, co kolem neho pobihali s jakýmisi podivnymi pristroji a neco hledali jen v dobrem.
FAGUS SYLVATICA L. – buk lesní / buk lesný
Autor Gabriela Leugnerová
Syn.: Fagus silvatica L.
Celed: Fagaceae Dumort. – bukovite
Rozsirenii: Stredni, zapadni a jizni Evropa. Hranice arealu na severu vede pres jizni cast Velke Britanie, severni Nemecko, Dansko, a jizni Svedsko (take v Norsku v okoli Osla a Jomfrulandu, snad puvodni i izolovana lokalita u Lygrenfjorden u Bergenu, ktera je zaroven nejsevernejsim vyskytem buku (60.7° s. sirky.), severni Polsko a cast Ruska u Kaliningradu, izolovane v Lotyssku. Na vychode hranice probiha Polskem, kde tvori hluboky zarez k Varsave, zasahuje po zapadni Ukrajinu, dale postupuje Moldavii, na jihovychode po jihozapadni pobrezi Cerneho more (nejnize v 17 m n. m. u Burgasu v Bulharsku). V jihovychodni a jizni Evrope v pohorch Balkanskeho poloostrova (nejvyse v Recku v pohori Pindos a na Olympu ve vyce 2 000 m n. m.), Apeniny, Korsika, Sicilie (nejjiznejsi vyskyt 37.7° s. sirky.), ve Spanelsku hlavne v Pyrenejich a Kantabrijskem pohori. Vertikalni rozmezí 17–2000 m n. m.
V CR temer po celém uzemi, hlavne v oblasti mezofytika a oreofytika, zridka take v termofytiku. Nejníže u Hodonina ve 120 m n. m., v inverzni poloze v udoli Labe u Hrenska, dale u Hodonina v 220 m n. m. Nejvyse v Jesenikach ve Velke kotline ve 1 250 m n. m., dale na Sumave nad Cernym jezerem ve 1 240 m n. m.
Ekologie: Drevina oceanického a suboceanického klimatu s rocnimi srazkami 800–1 000 mm. Treti nejtolerantnejsi drevina vuci zástinu u nas (po tisu a jedli). Vytvari vice etazove porosty, casto nesmisene, svym clonenim vytlacuje vetsinu ostatnich drevin. Buk nejlepe roste na vlhkych, dobre provzdusnenych, humoznich a mineralne bohatych, casto vapnitych pudach. Nesnasi pudy zamokrene a ulehle, rovnez neroste na suchych a piscitych pudach. Citlivy k suchu i k pozdnim mrazum. Diagnosticky druh svazu Fagion.
V CR se buciny cleni na kvetnate, vapnomilne, klenove a acidofilní. Ve stredni Evrope buk lesni doprovazi Abies alba, Pinus sylvestris, Taxus baccata, Quercus petraea, Fraxinus excelsior, Carpinus betulus, Tilia spp., Acer pseudoplatanus, Ulmus glabra, Sorbus torminalis, Cerasus avium, atd. V jiznim a jihovychodni Evrope take s Pinus nigra, Pinus heldreichii, Celtis orientalis, Picea omorika, Quercus cerris, Tilia tomentosa, Corylus colurna, Juglans regia, atd.
Buk se zacal sirit do Evropy z balkanskeho refugia ve strednim Podunaji. Na nasem uzemi se vyskytoval ojedinele v nizsích polohach už v obdobi atlantiku. Expanze buku pokracuje od 2 500 let pr. n. l., uprostred období epiatlantiku doslo k mohutne imigraci vegetacniho pasu Fagus-Abies (buk na nase uzemi imigroval oproti jedli v predstihu). Vegetacni pas Fagus-Abies k nam pronikl od jihozapadu jako klin mezi vegetaci pasu Picea v horskych polohach a pasu Quercus-Tilia-Acer v nizsich polohach v podminkach snizujici se horni hranice lesa. Nejvetsi rozvoj buku nastava od epiatlantiku po subatlantik, kdy se jeho areal formuje do konecne podoby a jeho zastoupeni v lesnich porostech je nejvetsi. Koncem mladsiho subatlantiku už dochazi k ovlivneni zastoupeni buku v porostech lidskou cinnosti. Nejvyraznejsi snizeni jeho zastoupeni je zhruba v poslednich 200 letech, kdy puvodni buciny nahrazuje smrk, borovice a take modrin.
Popis: Statny opadavy strom dorustajici 40(–50) m vysky se stihlym valcovitym kmenem a s kuzelovitou, pozdeji rozlozite vyklenutou korunou. Korenovy system srdcovity, se silnymi vsestrannymi koreny. Kura hladka, seda až beloseda, zridka rozpukaná. Letorosty cervenohnede, zprvu belave pyrite, pozdeji lyse. Pupeny dvourade stridave, stíhle vretenovite, 10–25 mm dlouhe, skoricove hnede, supiny na spicce belave. Listy kratce rapikate, cepel elipticka až vejcite eliptická, 3–12 cm dlouha, celokrajna až melce zubata, na okraji zvlnena, na lici lysa, leskla, na rubu svetlejsi, na hlavní zilce belave pyrita, v pazdi zilek na okrajích dlouze pyrita. Bocni zilky v 5–9 párech. Rapik 5–10 mm dlouhy, pyrity. Palisty uzce kopinate, svetle hnede, leskle, zahy opadave. Samcí kvety v pazdi listu na dlouze stopkatych svazeccích, samici po 2–3 v nacervenale cisce s chlupatymi vyrustky. Plody jsou asi 1 cm velke, hnede leskle trojboke, na hranách kridlate nazky – bukvice. Jsou uzavreny po 2–3 v hnede, drevnate, ostnité cisce, stopkate asi 2 cm velke a rozevirajici se 4 chlopnemi. Kvete koncem dubna a v kvetnu, plody dozravaji na podzim. Podzimni zbarveni listu byva od zlute pres nacervenalou až po tmavohnedou. Dozíva se 200–400 let.
V evropskych lesich je Fagus sylvatica zastoupen asi 10%. V CR je v soucasnosti zastoupen 6,1%, vetsina puvodnich bucin byla promenena ve smrkove monokultury. Prirozene zastoupeni cini 40,2%.
Poznamka: Buk je v ektotrofní mykorrhize s cetnymi druhy hub. Z jedlych hub je k nalezeni v bucinach napr. holubinka namodrala, holubinka olivova, ciruvka fialova, hrib kovar, hrib dubovy, bedla vysoka, suchohrib zlutomasy, suchohrib cerveny, ryzec syrovinka, atd.
POZOR: Nejedná se v zadnem pripade o drive in cache. Z doporucenych parkovacich mist je treba jit pesky. K cachi nevede cesta, takže ani jizdu na kole nemohu doporucit.
Signal v miste cache kolisa.
Additional Hints
(Decrypt)
PM: Cbq xnzrarz, zrmv qirzn fgebzl
RA: Haqre fgbar, oruvaq gjb gerr