Jednoduchá multina pro milovníky tichých lesních zákoutí, která vás provede nejzajímavejšími partiemi zdejších lesu, vcetne skalního útvaru Vlcí skála a pozustatku hradište Vlcí hrádek. Mezi všemi zastávkami vedou pohodlné cesty, ovšem pokud místo citu použijete pouze šipku GPS, mužete se na nekolika místech dostat až na ctyrkovou úroven. Trasa není uplne ideální pro cyklisty, ale pokud vám nedelá problém párkrát sesednout z kola, zvládnete to také. Signál v lese dost kolísá, spoléhejte na listing a vlastní oci.
Zastávka první: Vlcí skála N 49° 58.682 E 015° 29.759
Pár metru od turistické stezky je, aniž by o tom vetšina turistu vubec tušila, skrytá puvabná skalka, která si v nicem nezadá s mnohem známejšími Obrími postelemi. Je oblíbeným výletním místem místních a vzácne zde mužete narazit i na vyznavace boulderingu, kterým skála nabízí pekné previsy i technické položené plotny. Skálu tvorí žulový výchoz, který je soucástí asi 100 m dlouhého hrbetu (322 m n.m.) prevyšujícího okolí asi o 10 m. Morfologicky výrazný hrbítek tvorí usmernená až zbridlicnatelá žula s úklonem strukturních ploch k SSV. Ústrední, asi 30 m dlouhou a 4-8 širokou a 4-7 m vysokou cást hrbetu tvorí vlastní skalní výchoz, rozclenený zejména ve východní cásti do lavicovitých bloku. Ty jsou až 4 m velké, sklonené k SSV a nekde už odloucené od skalního podkladu. Výchoz byl výrazne modelován mrazovým zvetráváním. Soucástí vrcholové partie skalního útvaru je umele upravený nízký kamenný stul se sedátky, opredený povestí o Žižkove stolu. Vaším úkolem zde je nalézt Žižkuv stul a spocítat na kolika místech se vrchní placatý kámen dotýka s menšími podkladními kameny, tedy s jistou nadsázkou spocítat pocet nohou stolu(A).
Zastávka druhá: Lesní rybnícek N 49° 58.728 E 015° 29.646
Malebný lesní rybnícek nedaleko skály v poslední dobe trošku utrpel težbou dreva v blízkosti a ani lavicka neprežila letošní zimu, presto je zde stále krásne. Zde nás bude zajímat pocet vzrostlých kmenu na hrázi(B). Pocítejte opravdu jen vzrostlé kmeny ne odrostlé kroví.
Zastávka tretí: Píscitá rokle N 49° 58.455 E 015° 29.592
Od rybnícku se cesta svažuje do píscité rokle. Souradnice vás dovedou do jejího stredu, na kriržovatku lesních cest a brod pres potucek. Zde nás bude zajímat pocet prícek žebríku na nedalekém posedu (sudé dvojciferné císlo)(C).
Zastávka ctvrtá: Vlcí hrádek N 49° 58.356 E 015° 29.602
Z rokle jste vystoupali až na centrální cást pozustatku po tvrzišt Vlcí hrádek, které je situováno na jižním konci ostrohu vybíhajícího z masivu Železných hor a má pudorys nepravidelného trojúhelníku, jehož severozápadní a jižní strana byla chránena strmými svahy.
Na severovýchode, kde areál souvisel s okolím, jsou dva hluboké príkopy vytesané ve skále a mezi nimi je val. Na ploše tvrzište je nekolik prohlubní a terénních vln. Místo bylo nazýváno Hrádek již v 16. století. Svuj název dostalo podle nedaleké Vlcí skály. Nacházíte se v místech, kde ješte v predminulém století byli k videní pozustatky zdiva, které ostatne pripomíná i detská stavbicka u které se nacházíte. Zde máte za úkol urcit na jakou svetovou stranu (pri pohledu zevnitr, približne) smeruje východ.
SZ D = 8
SV D = 7
JV D = 6
JZ D = 5
Finále nazeznete na souradnicích:
N 49° 58.(2*B-D)(B+D-A)(C-(B+D)) E 015° 29.(C-(A+B))(D+A)(C/B)
V keši naleznete indici, kterou si uschovejte nebo ofotte. Ješte se vám bude hodit.
Finálka je lock&lock krabicka, vracejte ji pouze tak hluboko, aby nebyla videt z venku. Pokud jako příjezdovou cestu zvolíte spojnici Semtěše a Brambor, doporučuji projití zastávek v pořadí 3,2,1,4. V prípade jakýchkoliv nejasností nebo problému v terénu volejte trisedmicky petšestpet ctyripetnula
Zdroje:
Hrady, zámky a tvrze v Cechách, na Morave a ve Slezsku VI. Východní Cechy, 1989
Jan Vítek: Tvary zvetrávání a odnosu magmatitu ve Chvaletické pahorkatine, 2004