KUN DOMÁCÍ
Kun domácí (Equus caballus) nebo proste kun je domestikované zvíre, patrící mezi lichokopytníky. Po nekolik tisíciletí lidské historie se kone používali predevším pro prepravu. Od 20. století se na nich jezdí hlavne rekreacne. Slovo kun oznacuje samce tak i samice kone. Kun používaný k orání je or (casto je to vnímáno jako básnický výraz). Samicka kone do ctyr let se nazývá klisnicka, starší samice jeklisna. Samice, která již rodila je kobyla. Samice v ríji se hríná nebo se ríná nebo vláckuje. Gravidní samice se oznacuje pojmem brezí nebo hrebná. Samice, která porodila se ohrebila. Samecek kone mladší ctyr let je hrebecek, starší je hrebec nebo valach( vykastrovaný hrebec). Mláde kone se nazývá hríbe. Veda zabývající se konmi je hipologie.
EVOLUCE KONE
Historie tohoto druhu je stará již více než milion let, predci dnešního kone jsou zarazeni do období pred 60 miliony let. Kun se vyvíjel v Severní Americe, potom precházel pres tzv.pevninské mosty do dnešní Asie. Pred nekolika tisíci lety kun v Severní Americe z neznámého duvodu zcela vyhynul. Znovu se sem kone vrátili až v 16. století spolu s osadníky z Evropy.Dobu ledovou prežili dva predkové kone – kun Prewalského a Tarpan, který byl lidmi vyhuben. Vliv podnebí na vývoj kone Horké podnebí dávalo podnet k vývoji lehcích koní, vyšších s užšími kopyty (typickým príkladem je achatelkinský kun a arabský plnokrevník). Naproti tomu v horských ci chladnejších oblastech žili kone menší a robustnejší (predevším ponyové). V suchých oblastech se vyvíjeli lehcí kone, ve vlhcích s bohatou pastvou kone težcí (chladnokrevní). Eohippus Kun pochází z Eohippa (neboli Hyracotherium), známého jako prakoník. Žil v pralesích starších tretihor – v eocénu – asi pred 60 miliony let. Na všech koncetinách mel pet prstu, ale k chuzi byly uzpusobeny jenom ctyri na predních koncetinách a tri prsty na zadních. Mel malé a ostré zoubky, ale pravdepodobne se živil listím. Byl velký asi jako liška[1].
Orohippus
Tento predek kone už žil ve stepích Severní Ameriky. Na predních nohách mel jen ctyri prsty, na zadních tri.
Mesohippus a Miohippus
Oba tyto druhy, z nichž Mesohippus je starší, byly již vetší než jejich predchudce Eohippus. Jejich zuby byly již také lépe vyvinuté, mohl proto prijímat více potravy. Na všech nohou meli tri prsty. Mesohippus žil v oligocénu, Miohippus v miocénu.
Parahippus
Parahippus už se na tvrdém povrchu pohyboval pouze po prostredním prste a ostatní dva používal jen v mekkém terénu.
Meryhippus
Stál u vzniku nekolika ruzných odlišných linií vývoje, z nichž nejduležitejší je linie Pliohippuse. Práve z tohoto predchudce se pred milionem let vyvinul Equus caballus – dnešní kun.
Domestikace kone
První dukazy o domestikaci kone pochází z Centrální Asie, z doby asi 3000 let pr.n.l. Domestikovaní kone se chovali zprvu pro mléko a maso, pozdeji pro prepravu nákladu i prepravu osobní. Do dnešní doby se zachovaly primitivní udidla, trmeny i sedla.
KUN V MINULOSTI
Kone byli pro cloveka vždy velmi duležití. Už v praveku mu sloužili jako potrava. Pozdeji clovek kone domestikoval a zacal ho využívat k tahu a jízde na nem. Kone sloužili v doprave, zemedelství, nezbytní byli ve vojenství, ale poskytovali lidem i zábavu pri lovech, ruzných soutežích a dostizích. Konské žíne byly využívány i pro výrobu matrací. V minulosti byl kun tažným zvíretem (Konesprežná dráha) V soucasnosti se kun využívá prevážne pro zábavu a také (v podstatne menší míre než tomu bývalo minulosti) i pro práci. Prestože jeho pracovní využití je cím dál tím menší, stále se využívá napríklad pro stahování dreva v lesích (zvlášt pri kalamitních situacích, v obtížném terénu apod.), nebo pro provoz turistických povozu (fiakr,drožka) zejména v centrech historických mest. Setkat se s nimi lze i v cirkusech. Kone se využívali a využívají i ve zdravotnictví - jednak k výrobe ockovacích látek a sér a dále také také k hipoterapii. Nejvetší využití koní je ale stále ve sportu.
SPORT
Cím dál víc roste sportovní využití koní - existuje velké množství jezdeckých i vozatajských disciplín. Nejduležitejšími soutežemi v jezdeckém sportu jsou: Drezúra je sportovní disciplina postavená na vzájemné harmonii a souhre kone a jezdce. Cílem drezúry je co nejvíce zdokonalit pohyb kone, pripravit (prijezit) kone tak, aby byl schopen nést svého jezdce lehce, aby byl pružný, vyvážený, správne osvalený a reagoval na i na ty nejmenší respektive nejjemnejší pobídky svého jezdce. Pro závody jsou vypsány drezurní úlohy rozdelené do na nekolik stupnu obtížnosti. Drezurní úloha je soubor cviku, které musí jezdec s konem postupne udelat co nejpresneji v urceném poradí. Je to olympijská sportovní disciplina. Jeden z nejtežších cviku je piaffa. Parkur je velmi oblíbené jezdecké odvetví, pri nemž kun prekonává prekážky. Ty se rozdelují na prekážky výškové (napr. kolmý skok), šírkové (napr. vodní príkop) a výškove-šírkové (napr. oxer). Jedná se o olympijskou sportovní disciplínu. Soutež jezdecké všestrannosti neboli military, jedná se o trídenní soutež skládající se z drezury, terénní jízdy a parkuru. Je toolympijská sportovní disciplina a pro kone i jezdce je velice nárocná. Parkur se delí také jako drezura do ruzných stupnu obtížnosti. Dostihy se delí na rovinové dostihy, prekážkové dostihy a klusácké dostihy. Ve své podstate se u dostihu nejedná o sport, nýbrž o výkonnostní zkoušku, jejímž výsledkem na konci kariery je tzv. generální handicap - GH. Dostihy nejsou a nebyly nikdy rízeny telovýchovnými organizacemi, rídí je Ministerstvo zemedelství, napr. prostrednictvím Jockey clubu. Výše GH urcuje vlastne kvalitu kone. Cím vyšší, tím vetší predpoklady kvalitního potomstva. Pri rovinných dostizích beží kun po dráze bez prekážek (nejznámejší jsou Derby a St. Leger). Pri prekážkových dostizích kun prekonává proutené, nebo pevné prekážky, príkopy ci vodní skoky: (Grand National (Velká národní) a Velká Pardubická). Pri klusáckých dostizích kun táhne jezdce na lehkém vozíku zvaný sulka. Méne obvyklé jsou klusácké dostihy pod sedlem. Kun zde musí pouze klusat (nesmí cválat). Klusácké dostihy jsou velmi oblíbené v Americe a Francii. Existují i další sportovní odvetví a zvláštní souteže provozované s konmi: Kocárové souteže resp. vozatajské souteže jsou specializovaným sportovní odvetvím, kdy soutežící - vozatajové - nejedou prímo na koni, ale vezou se (na povozu) ve speciálním vozidle taženým konmi (tedy jedou v kocáru). Obvykle se jedná o souteže, kdy se testuje vozatajská zrucnost na vymezené dráze. Vuz musí prekonávat ruzné umelé prekážky a speciální vozatajské branky. Konské pólo je kolektivní sportovní hra s míckem na branky, kterou hrají dve skupiny jezdcu na koních, u nás jen málo známá, v mnoha zemích Sveta je velice oblíbena. Kovbojské hry (rodeo), v Americe se jedná o velice rozšírenou a oblíbenou skupinu ruzných sportovních disciplín, kde krome speciálních jezdeckých souteží probíhají i další dovednostní souteže v lasování, krocení býku, svazování telat apod.
NEZAPOMENTE KES DOBRE ZAMASKOVAT!!!
UDRZUJTE PORADEK V OKOLI KESKY!!!
ZALOGUJTE SE PROSIM NA GC.COM CO NEJDRIVE PO NALEZENI KESE!!!