Smirci kriz - Budisovice Multi-cache

Z dopisu, ktery zaslal pater Usmarus 21.5.1556 Ignaci z Loyoly, kdyz dorazil do Prahy.

Prakticky po cele stredni Evrope se tu a tam na nenapadnych mistech nachazeji kamenne krize. Jsou ruzne stare, ruzne utvarene, nektere z nich peclive opracovane, jine pouze nahrubo otesane. Potkate je hrde se tycici v krajine nebo az po ramena zapadle do hliny, vyvracene, lezici na zemi ci zasazene do zdi. Kazdy je jiny, lisi se tvary, napisy a znaky, kterymi byvaji casto opatreny, ale jedno maji spolecne - skryvaji v sobe cosi tajemneho.

Jeden takovy kriz stoji v Budisovicich na Opavsku. Najdete jej u plotu domu, v ulici vedouci ke kopci Straznice. Jestli to byl nahrobek svedskeho dustojnika, nebo patri k smircim krizum, uz dnes nikdo nevi. O kamen pecuje mistni patriot Oldrich Vavrecka, jehoz stryc nechal v roce 1914 vedle nej postavit bozi muka. Puvodne stal kriz jinde. Byl asi o dve ste metru dal, na kraji dnes jiz zrusene silnice. Podle pametniku tam zustal po svedskych valkach a mel by oznacovat hrob padleho dustojnika. Podle povesti totiz jeden z vojaku, ktere povazovali za mrtve, ozil a ujala se ho sluzka z Hrabyne. Kdyz pak skutecne zemrel, nechala mu jeji pani vytesat na hrob kriz. Ti, kdo maji stesti, na krizi uvidi vyryte srdce. Kdysi se lide, kteri chodili pracovat na panske, prave u tohoto krize schazeli a pravidelne si o nej cistili motyky. Pravdepodobne prave pro onu souvislost se svedskym vojakem. Kriz je ale natolik masivni, ze to vydrzel. Podle odbornika pochazi kamen, ze ktereho byl vyroben, z Hostynskych vrchu.

Cache je tentokrat ukryta kousek dale od krize, porad ale mene nez kilometr. Koho by taky furt bavily drajvky, ze? Rozhodl jsem se totiz spojit ji s jinou, dlouho planovanou kesi, takze tim vlastne ziskate dve v jednom :-) Na vychozich souradnicich, po prohlidce krize, nakouknete pod plechovou strisku informacni tabulky, umistene na bozich mukach. Tam objevite nalepeny cerveny stitek se souradnicemi 2. stage. Pote pokracujte do kopce po asfaltce co to pujde a az to nepujde, odbocte na polni cestu, ktera vas dovede skoro na misto. Cestou si za odmenu muzete uzivat krasne vyhledy.
Na miste puvodni finalky nyni hledejte na kmeni stromu dalsi stitek se souradnicemi. Pokud tam nebude, najdete alternativu na nejblizsim rohu plotu.

Kríž v Budišovicích (0666)
Puvodne stal u dnes jiz zanikle cesty. Pri stavbe domu byl kriz premisten na soucasne misto. Podle povesti stal na miste hrobu svedskeho dustojnika.

Vrch Strážnice 363 m.n.m.
V davnych dobach sledovaly cesty prevazne toky rek a potoku. Jedna takova vedla od Opavy udolim Sedlinky k Puste Polomi, odtud do Budisovic a pak udolim Porubky az k rece Odre. Na starobylost porubske cesty poukazuji mistni nazvy nekolika „straznic“ - hlidkovych vrchu. Nachazi se u Dolni Lhoty, Budisovic a Suchych Lazcu.

Proc vubec podobne krize, obecne nazyvane smircimi, vznikaly? Mnohe mely pouze vyznam hranicniho znameni, jine upominaly na nejruznejsi pohromy - morove epidemie, povodne nebo valecne bitvy. Obcas byly postaveny jako pamatne rodinou obeti v miste nestesti (splaseni koni, prevrzeni vozu …). Nektere vsak skutecne vznikaly jako symbol smireni. Az do prvni ctvrtiny 17. stoleti totiz mohl byt pri trestani provinilcu uplatnen system tzv. smirciho prava. V roli zalobce tehdy nevystupoval stat, ale pribuzni obeti. Postih pachatele tedy zavisel na jejich rozhodnuti a mohlo dojit k mimosoudnimu vyrovnani sepsanim tzv. smirci smlouvy, neboli „smlouvy o hlavu“. Pokud nebyl pachatel trestan na hrdle, vykoupil se splnenim urcitych podminek, na kterych se obe strany dohodly. Krome zaplaceni odskodneho k tomu patrilo uznani viny, odproseni a take tzv. pokora. Projevem kajicnosti byl obvykle zavazek postavit na miste vrazdy ci krivdy kamenny kriz.

Nejstarsim zdokumentovanym smircim krizem na uzemi Slezska a snad i ve stredni Evrope je kriz v polskych Stanowicich nedaleko Strzegomia, datovany ke dni 4.12.1305. Jedna se o latinsky kriz o rozmerech 81x77x21 cm, vytesany ze slepence. Puvodne byl zazden do obvodni zdi jednoho ze statku ve vsi, v roce.1974 byl prenesen do svidnickeho muzea.

V archivu johanitskeho radu v Praze se dochoval dokument, spojeny s instalaci tohoto krize. Dale je uveden jeho zkraceny obsah:
„My Beatrice, knezna Slezska a vladkyne Furstensteinska chceme, aby vsem vyznavacum Krista, do jejichz rukou se dostane tento dokument bylo znamo, ze Konrad von Langinberc, byvaly stanovicky mlynar, byl zbaven zivota Konradem, byvalym spravcem statku v Pasecne. Za zavrazdeni tohoto cloveka bratr Gunther, nynejsi klasterni administrator (spravce johanitske komendy) nabidl zene, detem a pozustalym pribuznym zabiteho kvotu pokani, kterou potvrdila rada duveryhodnych muzu. Zena, deti a blizci pribuzni, kteri byli pri uzavirani dohody pritomni, prijali dohodnutou sumu 12 marek a pripojili na dohodu sve podpisy. Sumu puldruhe marky obdrzel dale sluha zabiteho za utrpene skody a urazky a chirurg, ktery mu poskytl pomoc dostal jednu marku. Na znameni shody byl na miste cinu postaven kriz. Vsichni zmineni po potvrzeni dohody rezignovali pri zasedani soudu, v pritomnosti fojta a prisedicich na jakekoli ciny, jez by mohly mit charakter pomsty, soucasne dekujic za vyhodne podminky, stanovene touto dohodou. Aby se zadna ze jmenovanych osob nedopustila poruseni teto dohody, rozhodli jsme se opatrit dokument nasi peceti a pecetemi bratra Gunthera, administratora klastera a obyvatel Strihomi. Tim listina nabyla pravni moci. Jako svedky teto dohody uvadime (….) a mnoho dalsich duveryhodnych lidi. Dohoda byla sepsana rukou Konrada, rektora strihomskych skol, dne 4. prosince leta Pane 1305.“