Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Jihovychodne od Rejstejna ve smeru ke Kozimu Hrbetu lze na starsich nebo take na soucasnych podrobnejsich mapach najit nazev Plzenec ci jeho nemeckou variantu Pilsenhof. Nejde o chybu, krome Stareho Plzence existoval jeste tento sumavsky Plzenec.
Plzenec byvalo jmeno kralovackeho dvorce pripominaneho jiz v roce 1584. Vybudovali jej osadnici, kteri prichazeli od 12. stoleti predevsim z Nemecka do pohranicnich hvozdu, tehdy v drzeni bavorskeho rodu Bogenu, aby je osidlili. Kolonizace se zrejme ridila tzv. nemeckym pravem, u nas znamym jako emfyteuticke. V tomto modelu ziskaval osadnik dedicne pravo uzivat pridelenou pudu, ale nebyl jejim vlastnikem, kteremu platil najem. Aby se na Planich vubec dalo uzivit, ziskavali osadnici radu privilegii. Podle prime podrizenosti uzemi Kralovskeho hvozdu ceskemu krali v nejstarsich dobach se temto temer svobodnym sedlakum rikalo Kralovaci. Sva zvlastni prava a postaveni si dokazali udrzet pres mnoho staleti az do konce poddanstvi v roce 1848. Chcete-li se o svebytnych obyvatelich Sumavy dozvedet vice, prectete si stranku Kralovaci Pavla Nedveda.
Kralovaci budovali sve domy uprostred pridelenych pozemku v podobe uzavrenych dvorcu, ktere byly roztrousene po cele vnitrni Sumave, aniz by tvorily vesnice ci osady. Plzenec byl jednim z takovych dvorcu uprostred lesu. Nachazel se na vychodnich svazich vrchu Nad Rejstejnem, kde mezi svahy vybihajici hrbet vytvari jen pozvolna klesajici plochu. Jejim vymycenim vznikla prihodna pastvina, dnes louky. Na jejim jiznim okraji stavala skupina chalup tvorena cp. 6 s hospodarskym stavenim, cp. 7, cp. 8 se stodolou a staji. Vsechny zminene budovy obklopovaly spolecny dvur uprostred.
Jeste v roce 1945 byl dum cp. 6 v majetku Aloise Wastla a cp. 7 i 8 v majetku Aloise a Theresie Sowovych. Lec tito obyvatele byli asi nemecke narodnosti a proto byli vyhnani. Veskere nemovitosti na Plzenci byly konfiskovany a 1. ledna 1949 prideleny do majetku narodniho podniku Ceskoslovenske statni statky. V nasledujicich letech domy na Plzenci chatraly do te miry, ze Plzenec zcela zanikl. V houstinach je mozne najit zbytky zdi domu, kamenne stopy na staleti osidleni.
Louky na Plzenci nabizeji vyhled predevsim na lesnate udoli ricky Losenice ve smeru proti jejimu toku. Udoli je krome svahu Hutske hory sevreno Safarovym vrskem a tisicovkou Valy s Obrim hradem, zaver udoli tvori Popelna hora. Vlevo v popredi vystupuje Lidlovsky kopec s Kaisrovym dvorem, v pozadi se na horizontu tahne hreben Javornicke hornatiny se Zdanovem, Svatym Janem a Kralovskym kamenem. Z nekterych mist uvidite Vinici a Sibenicni vrch a dozajista poznate hrad Kasperk.
K Plzenci se muzete vydat po lesnich cestach od kostela sv. Bartolomeje v Rejstejne nebo od osady Kozi Hrbety. Plzenec je dnes predevsim loukami a tak prosim pocitejte rano nebo po desti i s vysokou mokrou travou.
Narodni park Sumava
Kes je umistena na uzemi Narodniho parku Sumava, v casti volne pristupne verejnosti. Pri svem pobytu budte k prirode ohleduplni: chovejte se tise, odnasejte si sve odpadky, zapomente na rozdelavani ohne a v lesich vynechte i koureni. Kvetiny, stromy a zivocichy nechte rust a zit, jsou tu doma a mnoho z nich patri mezi ohrozene. S kolem jezdete jen po silnicich a vyznacenych cyklostezkach, kdekoliv jinde sesednete. Pohybujete-li se mimo znacene ci zpevnene cesty, jdete tak, aby priroda po vasi navsteve zustala stejna i pro dalsi navstevniky. Respektujte I. zony narodniho parku chranici nejcennejsi a nejstabilnejsi uzemi s prirozenymi ekosystemy a vstupujte do nich jen po vyznacenych cestach. Dekujeme!