Geodeticka zakladna Kromeriz Mystery Cache
Geodeticka zakladna Kromeriz
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Geocaching je zalozen na praci se zemepisnymi souradnicemi. Uz jste se ale nekdy zamysleli, jak se urcovaly v dobe, kdy neexistovaly druzice ani technologie GPS?
Na vychozich souradnicich nic nenajdete!
Urcite jste je uz nekdy spatrili. Cerveno-bile tyce s napisem "Statni triangulace, poskozeni se tresta", pobliz kterych se nachazi zulovy hranol s krizkem na horni stene. Jak nazev napovida, jedna se o bod triangulacni site. Tato sit, ktera pokryva cele uzemi statu, slouzi k presnemu urceni pozice na zemskem povrchu.
Z historie
Rozvojem spolecnosti na zacatku 19.stoleti vznikl pozadavek na tvorbu presnych map a tim i na presne mereni zemskeho povrchu, Prvni systematicka presna mereni sahaji v nasich zemich k roku 1821, kdy byly zapocaty prace na prvni souvisle siti. Do roku 1840 bylo pokryto cele uzemi Rakousko-uherske monarchie. V letech 1862-1898 byla Vojenskym zemepisnym ustavem ve Vidni vytycena pomerne presna sit I. radu. Po rozpadu Rakousko-uherska vznikala Ceskoslovenska jednotna trigonometricka sit (JTS). Byla budovana v letech 1920-1957. Vedle ni byla od roku 1931 s nejvyssi moznou dosazitelnou presnosti a podle nejnovejsich vedeckych poznatku budovana tez tzv. Zakladni trigonometricka sit . Tato sit byla pozdeji dle mezinarodne zavedeneho terminu oznacena jako Astronomicko-geodeticka sit (AGS). Prace na ni pokracovaly az do roku 1954. Vysledky tohoto mereni vyuzivame dodnes.
Astronomicko-geodeticka sit
Veskera klasicka mereni jsou zalozena na triangulaci. - vytycovani trojuhelniku v terenu. Presnym zmerenim uhlu v trojuhelniku a znalosti delky zakladny lze vypocitat pozici tretiho bodu. Postupnym vytvarenim dalsich trojuhelniku lze pokryt rozlehle uzemi.
V pripade AGS, ktera tvori zaklad soucasnych siti, bylo na uzemi byvaleho Ceskoslovenska zamereno celkem 144 bodu. ktere tvori celkem 227 trojuhelniku. Body jsou umisteny na dobre viditelnych mistech - obvykle na nejvyssich kopcich v dane oblasti (napr.Brdo, Kelcsky Javornik nebo Bradlo) . Prumerna vzdelenost bodu je 36km.
Samotne zamereni trojuhelniku nedostacuje k presnemu vytyceni site - chybi nam totiz udaj o vzdalenosti bodu. K tomu, aby byla urcena i presna vzdalenost, je nutno v siti presne zmerit delku nekterych spojnic. Tato presne zmerena vzdalenost tvori geodetickou zakladnu. Zakladny byly zmereny v sesti mistech (Cheb, Ceske Budejovice, Podebrady, Kromeriz, Jesenske a Michalovce). Mista zakladen byla volena na zaklade nekolika pozadavku. Musela se nachazet v takovem miste site, aby jejich vliv na presnost site byl co nejpodstatnejsi. Navic se muselo jednat o lokality, kde bylo mozne mereni provest (minimum terennich prekazek, male prevyseni).
Mimo uhlovych a delkovych mereni byla provadena i gravimetricka (108 bodu) a astronomicka mereni (56 bodu). Astronomicka mereni slouzila k presnemu umisteni site na zemskem povrchu a gravimetricka ke stanoveni tvaru geoidu (jednoduse receno urovne vodni hladiny).
Zakladna u Kromerize
Jak jsem se jiz zminil, jedna ze zakladen je umistena pobliz Kromerize. Kde? Tak to vam nereknu. To je totiz predmetem teto mysterky. Misto toho se radeji zminim o zpusobu mereni, ktery je opravdu zajimavy.
K zamereni uhlu se pouzivaly legendarni teodolity Wild T3. Prestoze se jedna o predvalecne pristroje, pouzivaji se dodnes. Vynikaly velkou presnosti - mereni uhlu je lepsi nez 1 uhlova vterina. Pro lepsi predstavu - pri vzdalenosti bodu 36km je odchylka mereni v koncovem bode lepsi nez 15cm !!!!
Pri vlastnim mereni se nad body postavila drevena vez, ktera se zamerovala dalekohledem teodolitu z dalsich bodu. Zbytky nekterych vezi lze i dnes nalezt v nekterych lokalitach.
Delka zakladny se merila pomoci invarovych dratu. Drat mel delku 24m a prumer 1,65mm. Na koncich byl vybaven odecitacimi stupnicemi. Invar (slitina niklu a zeleza v pomeru 36:64) se pouzival z duvodu minimalni teplotni roztaznosti. Pred merenim v terenu se draty kalibrovaly na zkusebni trati Hvezda (zde je odkaz na zajimavou videoreportaz CT24). Po skonceni mereni se kalibrace zopakovala. Aby se zamezilo poskozeni, byly pri preprave draty navinuty na specialnim bubnu a po celou dobu manipulace platil zakaz primeho uchopeni do ruky.
Mereni zacalo vytycenim smeru zakladny pomoci teodolitu. a trasa se rozdelila na useky po 24m. Drat se natahnul mezi dva stojany a pres kladky se napinal pomoci desetikilogramoveho zavazi. Pocatecni stupnice se umistila na znacku s ryskou (umistene na stativu nebo drevenem kulu) u koncove stupnice se umistila druha znacka, vse se nastavilo (smer, vzdalenost a korekce vyskovych rozdilu) a provedl se odecet . Pak se cela sestava posunula o 24m, pricemz koncova znacka slouzila jako pocatek dalsiho useku a vse se zopakovalo. No a takto se postupovalo od jednoho bodu zakladny k druhemu.
Pri delce zakladny 9312m to predstavovalo 388 mereni. Sehrana parta pry dokazala postupovat rychlosti az 1km/h. Mereni se nekolikrat opakovalo a vysledek zprumeroval. Vysledna presnost byla lepsi nez 10-6. To predstavuje absolutni chybu pod 1cm pri delce 10 km. O jak precizni praci se jednalo si muzete udelat predstavu primo v terenu. Az budete u finalovky, podivejte se zapadnim smerem kde uvidite ve vzdalenosti 10 km pobliz jedne aglomerace druhy koncovy bod zakladny. A ted si na zemi udelejte carecku jeden centimetr dlouhou .
Docela zajimave je i vlastni oznaceni bodu (stabilizace bodu). V koncovem bode najdete zulovy hranol o rozmeru 16 x 16 x 90 cm. Jelikoz je temer cely zakopan v zemi, vidite z nej pouze horni plochu 16 x 16 cm s krizkem uprostred - ten oznacuje vlastni bod. Toto vsak neni vse. Pod kamenem se nachazeji jeste dalsi dve znacky. Prvni v hloubce 90 cm je tvorena zulovou deskou o rozmerech 30 x 30 x 10 cm. Druha se nachazi v hloubce 120 cm a tvori ji sklenena desticka o rozmerech 15 x 15 x 3 cm.
Mimo tohoto viditelneho bodu jsou kolem nej ve vzdalenesti 10 m (v jednom pripade jen 8m) umisteny 4 podzemni zajistovaci znacky. Ty se nachazeji v hloubce 1m a jsou tvoreny betonovym valcem o delce 160 cm a prumeru 34 cm.
Ucelem vicenasobeho oznaceni je snaha ochranit bod i v pripade poskozeni povrchoveho kamene.
O vlastni krabicce.
Tu najdete ve vzdalenosti 181 metru pod azimutem 186° od vychodniho bodu (pravdepodobne narazite na oznaceni severo-vychodniho) geodeticke zakladny u Kromerize. Jedno drobne upozorneni - kes se nachazi ve vzdalenosti vice nez 10km od vychozich souradnic !!!
Prestoze to asi nebude potreba, muzete si zjistene souradnice overit:
Additional Hints
(Decrypt)
Arav