Dub v Mlace Traditional Geocache

Dub v Mláce

 
Obvod kmene:  677 cm

Výška:  17 m

Stárí:  približne 300 let

Jedete-li z Trebone  do Jindrichova Hradce, prochází silnice vesnicí Mlákou. V menší (severovýchodní) cásti obce zvané U Kostela, kterou hlavní silnice obchází, se nalézá statný dub letní (Quercus robur). Roste za kostelem, v plote zahrady u domu c.p. 22. Strom pusobí starobylým dojmem. Naklonený, kuželovitý, zužující se kmen má obvod 677 cm. Mezi korenovými nábehy je malý zazdený otvor. Na kmeni jsou jizvy a je poškozen množstvím zatlucených hrebíku a želez. Clovek nechápe, kdo mohl takový krásný, starý strom zbytecne nicit. Koruna stromu je široká, tvorí ji nekolik pater mohutných vodorovných vetví. Zdá se, že strom už pomalu dožívá. Vrchol a nekteré kosterní vetve jsou suché. Proto bylo v r. 2006 provedeno odborné ošetrení tohoto stromu, které má vést k jeho regeneraci a prodloužení života. Na kmeni se nachází dva zelené štítky: první - Strom chránený státem a druhý s císlem 37 51. Strom je od roku 1987 vyhlášen jako památný. Stárí stromu je odhadnuto na 300 let. Ješte pred druhou svetovou válkou se konaly v Mláce poute. Smerovala sem procesí lidí až z Rakouska. Nekteré mše nebyly slouženy v kostele, ale prímo pod rozložitou korunou dubu. Pod dubem bývala studánka, dnes už je ale voda svedena do studny u domu.

O oblasti:

Mláka je vesnice ležící v trebonské kotline 9 km od Trebone v okrese Jindrichuv Hradec. Samotný název obce poukazuje na bažinatý nehostinný les. Poprvé je pripomínána až v roce 1518, kdy byla majetkem Vencelíku z Vrchovišt. Poté byli jejími majiteli následující rody: Lobkovicové (1544-1577), Rožmberkové (1577-1611), Švamberkové (1611-1620), Habsburkové (1620-1660, casto poskytována jako zástava), Schwarzenberkové (1660-1923). Tohoto roku byla provedena pozemková reforma, do roku 1962 byla obec samostatná, nyní je cástí obce Novosedly nad Nežárkou. Mláka má místní cást zvanou Dolní Mláka nebo také Podemláka. Práve zde roku 1710 budejovická devecka z Jihlavy Anna Marie Lesler vyvázla z velkého nebezpecí, prepadena loupežníky a na dukaz díku zde na dub zavesila obraz Panny Marie. Trebonský kanovník a novosedelský farár Norbert Mojha zde pozdeji zrídil malou prkennou kaplicku a teprve díky darum cetných poutníku mohla vzniknout r. 1744 -1769 soucasná stavba kostela Zasnoubení Panny Marie podle plánu Vavrince Habla, schwarzenberského zednického mistra. O tom, jak to bylo s prkennou kaplickou faráre Mojhy, vyprávela mlácká hospodská trebonskému archivári Sveteckému r. 1751.

Jistá panna zde na ceste do Budejovic, od loupežnejch a chlípnejch lidí byla obklícená a tehdy slib ucinila ke cti a chvále Panny Marie, její obraz na to místo vystaviti, vyvázne-li z nebezpecí. Od tech zlejch lidí zproštena byla takovým zpusobem, že se jim neviditelnou ucinila. Jak slíbila, tak ucinila a nechala v Mláce obraz vyvesit, ale bez vedomí místního, novosedelského faráre. A tak se stalo, že když tudy novosedelský farár Norbert Mojha projíždel z Trebone do Jindrichova Hradce, uvidel vystavený obraz a náležite se namíchl. Když mu hospodská vyprávela o zázraku, jen se rozkrikl: "Lecjakás kurva dá vystavit Boží muka bez opovedi pri svej vrchnosti, což dovoleno není. A ten obraz se musí dát pryc!" Pobídl kone a nakvašene odklusal k Jindrichovu Hradci. Když se pan farár vracel nazpátek do Novosedel, stavil se opet u mlácké hospodské a vyprável, co se mu prihodilo. Za Mlákou kun klopýtl tak, že se Mojha svezl ze sedla. Noha mu ale uvízla ve trmeni a vylekaný kun ho vlácel nekolik kroku za sebou. A tehdy si vzpomnel, jak težce ve zlosti vyrcenými slovy zhrešil. V tom okamžení kun zustal klidne stát. Pan farár narídil nejen obraz na míste ponechat, ale ješte kolem nej postavit na svuj náklad prkennou kaplicku jako ochranu.

 Památky:

- barokní kostel Zasnoubení Panny Marie z let 1744-1769
- mramorová socha Bc. Aleny Bornové postavená teprve roku 2010
- nekolik stavení lidové architektury
- k Mláce historicky náleží usedlosti Krávovna a Hodejov