Na míste dnešního budišovského zámku stávala od 13. století vodní tvrz, jejími majiteli byli páni z Lomnice. Na renesancní zámek ji nechal prestavet v 70. letech 16. století Václav Berka z Dubé. Vznikla tak stavba uzavreného pudorysu s pravoúhlým nádvorím vyzdobeným arkádami. Dnešní podobu dala zámku honosná prestavba v barokním stylu za hrabat Paaru ve 20. letech 18. století. Charakterizuje ji podstrešní patro, portál a kamenný most. V predzámcí byly postaveny hospodárské budovy. V téže dobe vznikl kolem zámku francouzský park se ctyrmi rybníky. V letech 1776 - 1781 probehly v zámku další interiérové úpravy. Posledním majitelem Budišova byl JUDr. Richard Baratta-Dragono, jenž na zámku sídlil do roku 1945. Poté byla cást zámku premenena na bytové jednotky, v cásti krátce sídlila škola, pozdeji sklad textilu. V roce 1972 objekt prevzalo do správy Moravské zemské muzeum a zrídilo zde depozitáre prírodovedných oddelení. Od roku 1991 je zprístupnena cást depozitáre zoologických sbírek.
Otvírací doba: kveten–zárí: út-pá 8.00 h-13.00 h, so-ne 9.00 h-12.00 h, 14.00 h-17.00 h
Odlovení kešky není závislé na otvírací dobe zámku. Pri hledání krabicky se projdete zámeckým parkem se ctyrmi rybníky a zajímavými drevinami. Park byl zcásti upraven ve francouzském stylu, pozdeji ve stylu anglickém. Bohužel z jeho bohaté socharské výzdoby, jejímiž autory byli J. R. Donner, A. Jelínek, L. Matielli a F. G. Skalický, zbylo do dneška jen torzo sfingy u schodište k poslednímu rybníku a socha Atlase.
Dále vás zveme na procházku do okolí s typickou prírodou Ceskomoravské vrchoviny. Asi 300m severne od zámeckého parku na vrcholu Vetrák lze spatrit zbytky kamenného vetrného mlýna holandského typu, na mestecku kostel s pozoruhodnou korouhví na renesancní veži a v nedalekých obcích Náramec a Pyšel zachované zbytky zemanských tvrzí. Soustavu 4 rybníku v zámeckém parku doplnují rybníky v lese pod Vetrákem, u Kundelova a vetší Pyšelák.