V unoru roku 1951 se na fare v
Rokytnici zastavil byvaly spoluzak Jana Buly z gymnazialnich studii
Ladislav Maly. Vetrel se na faru pod zaminkou navstevy pritele z
mladi po tajnem navratu ze zahranici, kde mel byt udajne vyskolen
jako agent zpravodajske sluzby CIC s dulezitymi ukoly ve vlasti.
Pro Jana Bulu mel pripravenou legendu, ktera v dobe internace
arcibiskupa Josefa Berana na neznamem miste musela zaujmout kazdeho
kneze. Arcibiskupa se pry podarilo osvobodit a zatim se ukryva na
bezpecnem miste u duveryhodnych lidi. Maly organizuje pripravy
arcibiskupova odchodu za hranice. StB takovou akci predpoklada,
ostraha hranic je zvysena, takze pri pokusu je prekonat muze dojit
k nejhorsimu. Pan arcibiskup hleda prostrednictvim Maleho
spolehliveho zpovednika, kteremu by mohl predat instrukce pro dalsi
cinnost cirkve. Prestoze myslenka na tak dulezitou sluzbu byla
lakava, zpusob, jakym Maly celou vec prednesl, jeho vystupovani a
zevnejsek a skutecnost, ze prisel oblecen v uniforme SNB Jana Bulu
znepokojily. Pri nejblizsí prilezitosti se sveril starsimu kolegovi
v knezske sluzbe, jaromerickemu farari Janu Podveskemu, o kterem
bylo znamo, ze ma odbojarské zkusenosti jeste z dob nacisticke
okupace. Pater Podvesky reagoval ostrazite a radil mu okamzite s
Malym prerusit kontakty. Pochybnosti Jana Buly posililo opakovane
oddalovani navstevy v udajnem ukrytu arcibiskupa Berana a
dozadovani se alkoholu. Pri poslední navsteve Ladislava Maleho pred
Velikonocemi knez byvaleho spoluzaka vykazal. Nasledujiciho dne,
30. dubna 1951, Jana Bulu zatkli prímo v budove rokytnicke skoly
pri vyuce nabozenstvi. Cekaly ho brutalni vyslechy. Podle svedectvi
jeho sestry, ktera pozdeji dostala povoleni jej navstivit, prisel
ve vysetrovaci vazbe v Jihlave o predni zuby. Vyslechy slouzily ke
„zpracovani zatceneho“, absurdni argumenty pro obzalobu
ziskali vysetrovatele proti knezi ve chvili, kdy Ladislav Maly se
tremi dalsimi svedenymi spolecniky dne 2. cervence 1951, tedy vice
nez dva mesice po zatceni Jana Buly, zastrelil funkcionare MNV v
Babicich. Jan Bula podezreleho spoluzaka neudal, stal se tedy
spoluodpovednym za trojnasobnou vraždu a vedeni ilegalni
protistatni skupiny v Rokytnici. Proces s Janem Bulou a jeho
spolecniky probehl za nalezite publicity v Trebici v kine Svet ve
dnech 13.–15. listopadu 1951. Do salu se veslo 400 osob, na
tri dny procesu bylo publiku vybranemu okresnim sekretariatem KSC v
Trebici prideleno 1200 vstupenek. Hlavni role v „soudnim
predstaveni“ sehrali predseda senatu JUDr. Kepak a prisedici
JUDr. Rudy. Jan Bula byl odsouzen podle § 78 Trestniho zakona,
odst. 2 pis. a, dale odst. 3 pis. d, f k trestu smrti za velezradu.
Odvolaci liceni probehlo 9. února 1952 se zamitavym vysledkem. V
protokolu z tohoto liceni je obsazena veta, v niz zapisovatel
neumyslne uvedl pravy duvod absolutniho trestu pro Jana Bulu:
„V lidove demokratickem zrizeni ma stat v prve rade zajem na
tom, aby nase mladez byla vychovavana v novem, pokrokovem a
socialistickem duchu, a proto obvineny timto svym jednánim narusil
nase socialisticke zrizeni v jednom z nejdulezitejsich
useku.“ Tehoz dne probehlo rovnez se zapornym vysledkem
hlasovani o doporuceni Jana Buly k prezidentske milosti. Nepomohla
ani petice 80 farniku zadajicich milost pro sveho kneze. Osud Jana
Buly se naplnil v pet hodin rano dne 20. kvetna 1952 na dvore
jihlavske veznice. Bylo mu necelych dvaatricet let. Rehabilitovan
mohl byt az v roce 1990.