MOTTO:
Touha vede k nalézání, cit provází vnímání, nezamenitelným bohatstvím je poznání. Platí to obecne, ale po vyslovení to zní nadnesene, ac práve tím žijeme ( úrivek z citátu S. Wiesner).
...kaple svatoanenského zázracného pramene...
V 17.století psal kazatel Pfalz ze Svatovítského chrámu v Praze, že poutní místo Svatá Anna u Plané je prastaré. Pochází prý z pocátku krestanství v tomto kraji a existovalo již pred rokem 1000.
Na severním úpatí vrchu se nalézá historický Svatoanenský pramen, dnes už bez výveru. Nad výverem zázracného pramene byla v roce 1667 vybudována kaple a ozdobena dvema erby (Sinzendorfským a Althanišským). Celý prostor kolem výveru byl vyzden. Vode Svatoanenského pramenu pripisovala zbožná víra prípady zázracných uzdravení pri pouti. Pramen bud pili nebo jím potírali oci ci nemocné údy. Na stene jsou patrné plastické erby a dole u kovového výtoku dnes vyschlého pramene je výrazný letopocet "1760". Jde zrejme o rok úprav již existující stavby.
Rádoví bratri chodívali po dnes zarostlých pešinách k "zázracnému" Svatoanenskému prameni. Na plochách teras rostly tehdy ovocné stromy, které zasadili redemptoristé. Vzhledem k plánovanému golfovému hrišti po roce 1989 byly ovocné stromy pokáceny, ale hrište vybudováno nebylo.
Poutní kostel sv.Anny
Kostel je dlouhý 44 metru, vysoký 18 metru a široký 14 metru. Vnitrek kostela má vedle hlavního oltáre ješte ctyri další oltáríky postranní. Jsou zasveceny sv. Josefu, sv. Janovi, sv. Antonínu Paduánskému a sv. Františku Serafínskému, jehož oltární obraz je dílem slavného malíre Škréty. Velký a vyzdobený hlavní oltár má vedle Mariánské sochy a Ježíška divotvornou sochu sv.Anny, výšky 160 cm, vyrezanou ze dreva. Dále se tu nachází sochy sv.Jana Krtitele, sv.-Zachariáše, sv. Jáchyma a sv.Josefa, všechny jsou novejší, z poslední ctvrtiny 19.století, zhotovené v Tyrolsku. Klenba kostela a steny jsou bohate zdobeny freskami a štukaturou. Husitské války zpusobily, že dnes nevíme, kdy vlastne kostel vznikl. Listiny byly páleny a niceny, a to postihlo i Svatou Annu. A tak nezbývá, než se držet tradice, podle níž jde o místo posvátné, prastaré více než tisíc let.
Hrobka Nosticu
Proti vchodu do kostela je ohrazená náhrobní parcela se tremi hrobkami rodu Nosticu-Rhienecku. Uprostred stojí masivní kamenný kríž s Kristem. Rodinná hrobka Nosticu tu byla založena roku 1910. Zde jsou pohrbeni podle náhrobních desek: "Carl Erwein von NOSTITZ-RIENECK, narozen 22.6.1850, zesnul 2.10.1911" "Marie Reichsgräfin von NOSTITZ-RIENECK, narozen Reichsgräfin von Nostitz-Rieneck, 30.4.1853, zesnul 17.10.1928" "Josef, hrabe NOSTIC-RIENECK, nar. Praha 21.2. 1878, zemrel Planá 26.5.1946" V první hrobce vlevo je pohrben starý pán, hrabe Karl Erwein Nostic-Rhieneck ze Slaného, krátce po tom, když v roce 1910 tu nechal založit malý hrbitov. 26.ríjna 1910 zemrela matka paní hrabenky Marie, ale ta je pohrbena ve Falknove. Uprostred je pochována hrabenka Marie Nosticová-Rhieneck a v roce 1946 zemrel její syn Josef Nostic-Rhieneck, který je ve tretí hrobce. Poslední deska byla sem uložena nove, asi pred dvema lety.
