KRIZANOV
mestecko na nahorni rovine vzdalene 9 km od Velkeho Mezirici, nejnizsi bod katastru lezi ve vysi 526 m. n. m. Potokem Libochovkou je rozdelen na Horni (nyni Masarykovo namesti) a Dolni mesto (nyni Benesovo namesti). Vyznamne budovy jsou farni kostel, radnice, kaple sv. Barbory na Dolnim meste, na Hornim meste pak kaple sv. Jana Nepomuckeho, stara skola (dnes tovarna) a nova skola. Z pomniku zde nutno jmenovat pomnik padlym vojakum z I. Svetove valky na kostele a Mariansky sloup na Benesove namesti, pomnik TGM a padlym spoluobcanum z II. svetove valky na Masarykove namesti, ranne barokni bozi muka na Orechovske ulici a sochu sv. Jana Nepomuckeho u rybnika Podhradsky (GC2VTZQ). Do mestecka vbiha 5 silnic. Nad Krizanovem se zveda na jihu zalesneny vrch Sibenik, na vychode vedle statni silnice trat Sibenice, kde byvalo drive popraviste. V okoli je rozsahla krizanovska rybnicni panev lemovana kopci presahujicimi nadmorskou vysku 600 m (Svata 678 m (GC14TWP), Ambrozny 639 m (GC1GPT2), Na Nivach 662 m).
Prvni pisemna zminka (darovani patronatniho prava ke kostelu) je z roku 1239. Od roku 1297 je jiz Krizanov oznacovan jako mestys. Prvnim historicky znamym majitelem Krizanova byl Pribyslav, ktery dostal za sve zasluhy od kraleVaclava I. kus pohranicniho pralesa mezi Cechami a Moravou (tzv. udel), ktery se rozprostiral od dnesniho Havlickova Brodu po dnesni Velkou Bites. Za manzelku mel Sibylu – dvorni damu kralovny Kunhuty. Byli to rodice svate Zdislavy. Jejich druhou dcerou byla Eufemie provdana za Bocka z Obran, ktera podedila Krizanov a treti dcerou byla Eliska provdana za Smila z Lichtemburka. Pribyslav a Sibyla si zde v Krizanove postavili zrejmr drevenou tvrz v sousedstvi jiz existujiciho kostela.
Povest o zalozeni Krizanova
Dle tradicniho podani vznikl Krizanov po zalozeni hradu v Mezirici asi v roku 686 v dobe Samove. Obyvatele meziricske tvrze postihlo nekolik bezurodnych roku, takze se dostavil hlad. Zasoby v hradnich zasobarnach byly jiz male, proto hledel jeden druheho jakymkoli zpusobem vyhladit, aby bylo co nejvice zasob uchraneno. Tato nenavist rozdelila obyvatelstvo na dve casti, ktere mezi sebou bojovali. Slabsi strana byla porazena. Ti, kteri, se zachranili, utekli v malem hloucku na mista, kde stoji Krizanov. Na miste dnesniho zamku se stvanci zastavili. Byli vycerpani a vysileni. Postavili si zde chysi a zivili se rostlinnou potravou, az se rozmnozili na tolik clenu, ze se mohli branit, postavili si tvrz. Poloha a okoli zamku nasvedcuji temto vypravenim.
Od roku 1287 mozno se jiz docist pravdivejsich dat o Krizanove, tehdy ruzne pojmenovanem (Chrysan, Czyzans, Chrysansis). Pozdeji byly na miste tvrze postaven hrad.
Jina povest pravi, ze v dobach, kdy byl v mistech dnesniho Krizanova husty prales, jisty poutnik, kdyz tudy prochazel, si delal na stromech krize, aby nezabloudil pri zpatecni ceste. Podle toho pak Krizanov obdrzel sve jmeno. Skutecnost je pravdepodobne daleko prozaictejsi. Proste se zde krizovaly dve nebo vice cest.
CACHE
Jedna se o jednoduchou multinku, ktera ma neco kolem 0,5km.
Stage 1: Mariansky sloup
N 49° 23.261 E 016° 06.747
A = Pocet sloupku kovoveho zabradli na schodisti pred sloupem
B = Pocet slov vytesanych na podstavci sloupu
Na horni strane namesti - Na Kopecku - najdete barokni dilo z r.1730 od Frantiska Alexandra Jelinka. Jedna se o sloup z bileho mramoru, na jehoz vrcholu je piskovcova socha P.Marie. V r.1997 byla provedena rekonstrukce tohoto nejvyznamnejsiho socharskeho dila obce. Opravy se ujal sochar, restaurator M. Kovarik a akademicky sochar F.Kovarik ze Svratky.
Po oprave a vycisteni sochy byla zhotovena nova svatozar z medi a spolu s pulmesicem pozlacena. Sloup byl zpevnen. Kolem sloupu je balustrada, ktera byla pri oprave doplnovana specialnimi tmely a barvami tak, aby se co nejvice priblizila originalu. Kovove prvky byly antikorozne natreny. Vnitrek ohradky je vydlazden deskami ze slezskeho mramoru.
Stage 2: Radnice
N 49° 23.300 E 016° 06.652
C = Rok vystaveni prvni radnice (udaj z ramecku pod napisem RADNICE)
Radnice byla vystavena pred polovinou 14. stoleti. V 16.stoleti doslo k prestavbe a vybudovani vezicky. Krizanovska radnice mela bohaty mestsky archiv. V r.199l po Zdislavske pouti (konbec kvetna) zacala generalni oprava radnice a na Vaclavskou pout (konec zari) jiz byla nove upravena. O dva roky pozdeji byla radnice oblozena mramorovymi deskami, byly zhotovene schody se zabradlim od radnice ke kostelu. Nova fasada nese krizanovsky znak (sedm lomnickych per). Na budove najdeme take pamatni desku lekare Jana Melichara, ktera byla odhalena r.196l.
Stage 3: Pamatnik svate Zdislavy
N 49° 23.298 E 016° 06.664
D = Ciferny soucet roku, kdy byl pamatnik pozehnan biskupem Vojtechem Cikrlem.
Pamatnik tvori kasna s bronzovou sochou svate Zdislavy odchazejici z domova od sochare Otmara Olivy. Po obvode je 12 sloupu nesoucich architravy s napisy. Zakladni kamen pozehnal papez Frantisek v roce 2013. Pamatnik byl slavnostne odhalen za ucasti nekolika tisic poutniku.
Zdislava zila ve 13. stoleti, proslula svou peci o nemocne a byla svatorecena Janem Pavlem II. v roce 1995. Ackoliv do dejin vstoupila jako Zdislava z Lemberka, narodila se prave v Krizanove.
Stage 4: Rodny dum zemskeho prezidenta Dr. Meznika
N 49° 23.300 E 016° 06.616
E = Rok narozeni prezidenta Meznika
Dr. Meznik zastaval funkci zemskeho prezidenta, kdyz byl 7. 11. 1941 zatcen. Zemrel 14. listopadu, kdyz vyprovokoval nemeckeho vojaka, streziciho zvenci Kounicovy koleje, ke strelbe predstiranim pokusu o utek (dr. Meznik pres prisny zakaz otevrel okno sve cely a vyklonil se).
Pri pohrbu dr. Meznika dne 22. 11. 1941 v Krizanove naridilo brnenske gestapo, aby zemske cetnicke velitelstvi v Brne zajistilo pohotovost prislusne cetnicke stanice. Rozkaz okresnimu cetnickemu velitelstvi ve Velkem Mezirici vezl osobne sam zemsky cetnicky velitel. Kapitan vyk. Jiri Kuchar, okresni cetnicky velitel ve Velkem Mezirici, se dostavil 22. 11. 1941 v 8 hodin rano se ctyrmi cetniky, vsichni v civilnim odevu, na cetnickou stanici Krizanov, a zustali zde po cely den k dispozici (zrejme z obav, aby nedoslo k projevum odporu pri pohrbu). Krome toho bylo odeslano do Krizanova dalsich pet cetniku ze sousednich cetnickych stanic v obchuzkove vystroji a vyzbroji, ti se hlasili na cetnicke stanici v Krizanove dne 22. 11. 1941 v 7.30 hodin rano.
Stage 5: Kostel sv. Vaclava
N 49° 23.330 E 016° 06.630
F = Napravo od vchodu se nachazi pamatnik obetem 1. sv. valky. V kolika sloupcich jsou sepsana jmena obeti?
G = Obejdete cely kostel a zjistete kolik dveri do nej vede
Prvni pisemnost, ktera kostel zminuje, je zaroven nejstarsi pisemna zminka o Krizanove. Je to latinsky psana listina z roku 1239, kterou tito prvni historicky znami majitele Krizanova – pan Pribyslav se svoji zenou Sybilou – darovali patronatni prava ke krizanovskemu kostelu brnenskemu spitalu sv. Ducha. Tato listina bohuzel nevypovida nic o vlastnim kostele. Proto jeho dejiny musime stopovat ve stavebnich stylech jeho jednotlivych casti a podle nich se snazit doplnit psane zpravy do uceleneho prehledu. Bohuzel je nutne konstatovat, ze stavebne historicky pruzkum kostela nebyl doposud proveden. Podivame-li se na severni venkovni stranu fasady kostela, najdeme mezi sakristii a zazdenym vchodem romanske okno. V sakristii je romanska krtitelnice. Lze tedy tvrdit, ze puvodni kostel byl v techto mistech zrejme postaveny v romanskem slohu pravdepodobne ke konci 11. stoleti tedy podstatne driv, nez se stal Pribyslav majitelem Kizanova. Pro toto tvrzeni nejsou zadne pisemne zpravy, ale lze se domnivat, ze tento romansky maly kostelik zde postavilo Olomocke biskupstvi po donaci casti pohranicniho hvozdu od Polne po Krizanov Vratislavem II. (pozdejsim nededicnym kralem Vratislavem I.) po zalozeni biskupstvi v roce 1063.
Ve 14. stoleti za panu z Lomnice byl zde na miste romanskeho kostela postaven kostel goticky, coz doklada dochovany latinsky napis na epistolni strane presbytare z roku 1381, ktery lze prelozit, ze: “tuto archu postavil knez Jan k slave Bozi a sv. Jana Krtitele L.P. MCCCLXXXI“ (archou je minen oltar).
V 16.stoleti vybudovali pani ze Pteni vedle gotickeho farniho kostela na jizni strane samostatne stojici gotickou kapli sv. Michala, ktera slouzila jako jejich pohrebni kaple. Jejich renesancni nahrobniky se v kostele nachazeji v puvodni podobe dodnes.
V druhe polovine 17. stoleti, kdy krizanovske panstvi zakoupili hrabata z Oppersdorfa, stali vedle sebe goticky farni kostel, vedle nej samostatna goticka pohrebni kaple a nedaleko od ni samostatne stojici goticka vez. V roce 1678 – tedy temer 30 let po skonceni tricetilete valky, kdy se pomalu Krizanov zacinal zvedat z valecnych pohrom, rozhodla zbozna a moudra hrabenka Eleonora z Oppersdorfu rozena Dietrichsteinova, ze goticky farni kostel zvetsi a prestavi v baroknim slohu. Pri tom byla samostatne stojici ranne goticka pohrebni kaple barokne zaklenuta a spojena s farnim kostelem jako jeho vedlejsi lod az k vezi. Vez byla zvysena a do kostela byl pristaven novy vchod z namesti. Pri teto prestavbe kostela byla umistena nad vchod z namesi kartus s erbem rodu Dietrichsteinu, z nehor hrabenka Eleonora pochazela. V teto podobe se nas kostel v podstate dochoval dodnes.
Barokni prestavbou v roce 1678 byl vlastne ukoncen stavebni vyvoj kostela. Jen v druhe polovine 19.stoleti byly jeho barokni oltare nahrazeny pseudogotickymi. V roce 1933 byla do kostela porizena barevna okna jako dar krizanovskeho rodaka Mons. Ant.Bartose. Pri bombardovani Krizanova rano 9. 5. 1945 byl kostel zasazen leteckou pumou. Puma prorazila klenbu bocni lodi, tlakova vlna vyrazila temer nova kostelni okna, roztrhala byvaly oltarni obraz v bocni kapli a na kuru znicila varhany. Takze dnesni varhany jsou z roku 1948.
Soucasne s gotickou prestavbou tohoto kostela ve 14. stoleti byla prebudovana samostatne stojici vez s ochozem, ktera slouzila jako pevnost v pripade utoku nepratel a ktera mohla byt puvodne tez romanska. Tato vez dosahovala vyse oznacene naroznimi kameny z cerne zuly na fasade. Byla ukoncena ochozem a stala puvodne samostatne a s kostelem nebyla spojena. To souviselo s jeji obranou funkci. Vchod do veze byl ve vysi prvniho poschodi a slouzi dnes ke vchodu na pudu kostela. Ve vezi jsou i okenka, s kamennym ostenim, ktera slouzila v pripade oblezeni jako strilny. Vez mela zvlastni mistnost pro ulozeni cennosti nebo kostelniho inventare v pripade napadeni nepritelem. Dodnes ma tato mistnost sve vchodove dvere pobite zelezem a jejich panty jsou zazdeny tak, ze je nebylo mozne vysadit. Ve vezi jsou 3 velke zvony. Nejstarsi a nejvetsi z nich je Vzkriseni, ktery vazi 1680 kg a byl porizen v roce 1508 a je opatreny latinskym napisem Regina coeli letare… (coz jsou slova velikonocni pisne Vesel se nebes kralovno. Tento zvon nebyl pro svou historickou hodnotu nikdy rekvirovan pro valecne ucely. Dva mensi zvony porizene v roce 1732 byly rekvirovany jak v prvni svetove valce, tak i za 2.svetove valky. Proto byly porizeny v roce 1967 nove zvony Sv. Zdislava a sv. Vaclav a umiracek (odleval je zde v Krizanove ve farske stodole zvonar Gabriel Knoss). Stare vezni hodiny z 19.stoleti byly pri opravach kostela nahrazeny elektrickymi.
Final: Zamek a Kaple sv. Barbory
Cache se nachazi na souradnicich:
N 49° 23.X
E 016° 06.Y
X = E / F - B * ( A + 2 )
Y = C - X - G * D * B + B
Kontrola: Soucet cislic v cisle X je polovina souctu cislic v cisle Y.
Zamek
Na miste dnesniho zamku staval hrad, jehoz puvod spada do l3. stol., kdy zde sidlil nejstarsi znamy majitel pan Pribyslav z Krizanova, otec sv.Zdislavy. Tento hrad lezel v letech 1466-1560 v sutinach. Poboreny hrad koupil r.1560 Zdenek Lhotsky ze Pteni a provedl jeho prestavbu na renesancni zamek s arkadovym dvorem. Po ohni r.1710 byl zamek barokne upraven.
Roku l865 ziskali Krizanov slechtici Josef, Vilem a Moric Teuberovi. V teto dobe byly prikopy zasypany, zboreno predhradi se zdmi a branou a zamek prestaven v pseudorenesancnich formach. Nadvori zamku ma arkady, v prizemi a l.poschodi jsou puvodni, ale nyni jsou prosklene. V prizemi najdeme take zazdeny stary znak zdarskeho klastera.
V r.l945 byli majitele Teuberovi jako Nemci odsunuti. V r.l949 byl zamek i s prilehlymi budovami pridelen krizanovskemu MNV. Vznikly zde soukroma byty, v casti byly kancelare pro stavebni spravu a pro stavbu drahy.
V r.l950 se do zamku prestehovala narodni skola a byly zde zrizeny tridy pro materskou skolu. Sidlo zde mela i Strojne traktorove stanice. Kdyz byla r.l952 skola prestehovana do nove postavene budovy, byla cast zamku pronajata na skladiste textilu. V hospodarskych budovach nove zalozene JZD r.l958 zridilo kravin.
Od r.1960 byl zrizen rozhodnutim Krajskeho narodniho vyboru na zamku ustav pro zdravotne postizenou mladez. Hned tohoto roku bylo prijato prvnich 25 deti a postupnymi opravami se zamek premenoval, aby odpovidal potrebam provozu ustavu. Kolem zamku je krajinarsky park. Jeho pusobivost zvysuji dva rybniky, mezi kterymi je zachovana cast starych porostu. Parkova uprava vznikala v letech l867-l880.
Pocatkem 20.stol. nasledovala dalsi, ale na reseni parku jiz velky vliv nemela. Byly zde dosazeny azalky a penisniky. Dodnes muzeme obdivovat mohutnost nekterych puvodne vysazenych stromu.
Kaple sv. Barbory
Pravdepodobne v mistech dnesni kaple svate Barbory byl v druhe polovine 13.stoleti pri stavbe hradu postaven novy kostel Panny Marie, ktery zrejme slouzil po urcitou dobu jako farni kostel nez ve druhe polovine 14. stoleti postavili pani z Lomnice na miste puvodniho romanskeho novy goticky farni kostel a farni kostel P. Marie pred hradem, se stal kostelem hradnim. Oba kostely byly v 15. stoleti vypaleny. Tento kostel Panny Marie zrejme jiz nebyl obnoven a spolecne s hradem lezel po dlouhou dobu v rozvalinach, az z nej novi majitele Krizanova – Pernstejnove postavili v 16.stoleti modlitebnu pro prislusniky Jednoty bratrske, kteri se zde zacali usazovat. Tyto domnenky potvrzuji archeologicke sondy provedene v osmdesatych letech 20.stoleti pri generalni oprave kaple sv. Barbory, ktere konstatovaly, ze v prostoru kaple byly pod stavajici podlahou zbytky tri nad sebou provedenych podlah.
Po zakoupeni krizanovskeho panstvi hrabaty z Kounic v roce 1687 se v Krizanove a jeho okoli zacala intenzivne tezit a zpracovavat zelezna ruda. Krizanov se stal v teto dobe hornickym mesteckem a zrejme zamoznym. Proto chteli krizanovsti mit i kapli zasvecenou patronce horniku svate Barbore. K tomu se jim naskytala prave pohrebni kaple pred zamkem. Ta byla tedy celkove opravena po stavebni strance. Na opravu byla vypsana verejna sbirka. Zrejme vsak prostredky nestacily, takze vnitrni vybavu dokoncil svym nakladem az novy majitel krizanovskeho panstvi tedy Zdarsky klaster po roce 1727. Vnitrni vyzdoba kaple nese stavitelsky rukopis genia zdarskeho a vubec ceskeho baroka Giovani Santiniho i kdyz tuto vyzdobu pravdepodobne provedl nektery z jeho pokracovatelu. Zvenci je kaple celkem nenapadna. Vnitrni vybaveni je na nas kraj velmi originalni. Ma 3 oltare – hlavni je oltar svate Barbory, vedlejsi jsou oltar svateho Floriana a svateho Jana Nepomuckeho. Nad svatostankem prvniho je heraldicke figura ceskeho lva a nad ni obraz Spasitele a na druhem oltari je moravska orlice s obrazem Panny Marie. Na hlavnim oltari je obraz svate Barbory (svetecky atribut palma a mec), ktery je puvodni. Na bocnich oltarich jsou oba zminene obrazy nove malovane, protoze puvodni byly ukradeny. Uplne na vrcholu oltaru jsou sochy svetcu, jimz jsou bocni oltare zasveceny (sv. Florian a sv. Jan Nepomucky). Na jizni stene kaple je nove malovany obraz, ktery znazornuje pravdepodobny pohled na puvodni kostel P. Marie, kterym snad kaple ve 13.a14. stoleti byla. Vzacna je i barokni kazatelna a stare varhany. Na stene vitezneho oblouku v presbytari jsou rucne psane biblicke citaty z 16.stoleti psane ceskym a nemeckym jazykem – tedy z doby, kdy byla kaple bratrskou modlitebnou.
Ttexty prevzaty z www.krizanov.cz
Free counters