Národní památník na Vítkove
Národní památník na Vítkove je funkcionalistický památník, který byl postaven v letech 1929–1932 na Vítkove v Praze, podle projektu Jana Zázvorky.
Hlavním úcelem melo být uctení památky ceských legionáru a ceského odboje v období 1. svetové války (1914–1918), rozšíren byl v letech 1946–1949.
Mezi lety 1954–1962 tu bylo umísteno i mauzoleum Klementa Gottwalda. Dnes jsou v památníku uloženy ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova a z dukelské operace. Zároven byla v památníku instalována expozice Križovatky ceské a ceskoslovenské státnosti.
Ústrední sín Národního památníku na Vítkove
Ústrední sín predstavuje jeden z pietních prostoru urcených puvodne k pohrbívání významných predstavitelu ceskoslovenských legií. Legionári zde však nikdy pohrbeni nebyli.
V Ústrední síni se nacházejí ctyri reliéfy, které jsou vytesány do bloku mramoru zabudovaných do konstrukce budovy. Jejich autorem je Karel Pokorný.
Reliéfy znázornují témata Útok (útocícího francouzského legionáre), Obrana (bránícího se ruského legionáre), Umírání (raneného italského legionáre) a Smrt (mrtvého srbského legionáre).
S reliéfy se pojí zajímavé osudy Památníku behem druhé svetové války a okupace. Po vypuknutí druhé svetové války byly spodní muzejní budovy (dnes Vojenský historický ústav), obsazeny Nemci a ke konci války pustošeny. Budova Památníku zustala do listopadu 1942 mimo pozornost wehrmachtu. Stavební správa Památníku tak od podzimu 1939 do léta 1940 podnikala utajené akce na záchranu veškerého cenného materiálu. Díla, která nebyla možno odvézt, byla trvale maskována.
To byl také prípad práve zmínených reliéfu, které byly zmeneny v neopracované kvádry v strukture a lesku puvodního kamene.
Ceskoslovenské legie
Ceskoslovenské legie je oznacení používané pro jednotky zahranicního vojenského odboje za první svetové války. Tento název vznikl až po válce, za války se používalo souhrnné oznacení revolucní dobrovolná vojska (pozdeji zahranicní cs. vojska).
Základ techto vojsk zacal vznikat již v roce 1914 z dobrovolníku, kterí se hlásili zejména do carské armády v Rusku. Tito dobrovolníci, již byli v hojném poctu z Varšavy a jejího okolí, v Rusku vytvorili legendární „Ceskou družinu“ (nejednalo se pouze o Cechy a Slováky, ti však meli velkou prevahu). Jiní dobrovolníci vytvorili ve Francii „Rotu Nazdar“.
Podle místa pusobení je lze rozdelit:
- ceskoslovenské legie v Rusku
- ceskoslovenské legie ve Francii
- ceskoslovenské legie v Itálii
K nim je možné pocítat i skupiny v dalších zemích.
Jednotlivé pluky byly císlovány podle místa pusobení: v Rusku od císla 1, ve Francii od císla 21 a v Itálii od císla 31. Koncem války mely jednotky ceskoslovenských zahranicních vojsk celkem pres 100 000 dobrovolníku (dobrovolcu, bratru – oficiální oznacení príslušníka vojska).
Více informací o legionárích je možné najít na stránkách Ceskoslovenské obce legionárské
Wherigo hra
Hru muzete stahovat na www.wherigofoundation.com
Podminkou logu je dokonceni hry na www.wherigofoundation.com - zalogovani a odemceni hry.
Jestlize nevlastnite potrebny pristroj a budete hrat hru ve skupine, uvedte pri logovani na techto strankach, s kym jste hru hrali.
Wherigo lze hrát na techto zarízeních:
- Garmin Colorado, Oregon a Nuvi 500, které mají jiz nainstalovaný SW od výrobce.
- PDA s Windows Mobile, kde si musíte nainstalovat SW pro hru Wherigo Player.
- na ruzných mobilních telefonech s GPS modulem:
- s podporou Javy - zde si musíte stáhnout SW OpenWIG.
- s operacním systémem Android - zde si musíte stáhnout SW WhereYouGo.
- s obrázkem nakousnutého jablícka - zde si musíte stáhnout SW Wherigo.
Geocoin a CWG
Pro prvnich 100 hracu je v cache pripraveno specialni CWG.
Pro propagaci legionáru mezi hráci geocachingu vydala Ceskoslovenská obec legionárská nekolik desítek geocoinu. Trackovací císlo geocoinu s císlem 0019 (TB3B271) získáte po dohrání wherigo hry.
Informace o všech geocoinech Ceskoslovenské obce legionárské naleznete na stránce CsOL-První geocoiny
cerpáno ze stránek: národní muzeum, wikipedie, CsOL
