Tato keška je věnovaná synagoze v Kolíně, novému a starému židovskému hřbitovu. Na uvedených souřadnicích keš nehledejte, není tu. Najdete zde pěknou Kolínskou synagogu.
Tato keška spadá do série kešek věnovaným Židům a židovským památkám.
Zidovska serie - bonus GC418E7
Pokud jste ještě neviděli či nenavštívili židovské památky v blízkém okolí, tak jsem si některé pro Vás připravil:
A= Synagoga Golcuv Jenikov GC2D796
B= Synagoga Caslav GC2KE0W
C= Osudy zidu v Koline GC2VZ99
E= Zidovsky hrbitov v Malesove GC2X522
F= Zidovsky hrbitov ve Zbraslavicich GC3HMTV
G= Osudy zidu v Kutne Hore GC3JWED
H= Synagogy v Kutne Hore GC3PRFQ
I= Zidovsky hrbitov v Caslavi GC3VQ50
J= Zidovsky hrbitov v Golcove Jenikove GC3VQ53
Nezapomňte si zde opsat bonusové číslo D!!!
SYNAGOGA
Významná pozdně renesanční (manýristická) až raně barokní synagoga postavená v rozmezí let 1642 (1683) - 1696 na místě starší středověké modlitebny poškozené požárem. K přestavbám došlo před rokem 1721, kdy byla synagoga rozšířena o přístavbu na západní straně a boční prostory, v roce 1815, kdy byla rozšířena do parkánu přilehlého městského opevnění a v letech 1844-46 v souvislosti s připojením budovy židovské školy. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1953, kdy kolínská židovská obec zcela zanikla. Poté synagogu získalo město, které ji po nákladné rekonstrukci v letech 1990-2000 využívá ke kulturním účelům. Dne 25. dubna 2010 byla v jižní galerii otevřena výstava "Žili tu s námi" o historii židovského obyvatelstva v Kolíně.
Do dvora židovské školy se synagoga obrací východním průčelím prolomeným se třemi půlkruhově uzavřenými okny a vrcholícím mohutným štítem z konce 19. století s manýristickými prvky (starší literatura chybně uvádí, že štít pochází ze 17. století). Zadní část stavby přiléhá ke zbytkům raně gotické městské hradby.
Hlavní prostora synagogy je sklenuta lunetovou klenbou se štukovou výzdobou (reliéfy ovoce, květů a vinné révy s hrozny = v židovské symbolice znamenají moudrost a vinné úponky odkazují k dvanácti kmenům Izraelským) z roku 1700. Do centrální síně se půlkruhovými arkádami otevírají boční prostory, nad kterými jsou oddělené ochozy pro ženy. Z 19. století pochází tribuna v západní části a bohatě zdobená litinová zábradlí almemoru a ochozů v prvním patře. Z vybavení se na původním místě dochoval svatostánek (arón ha kódeš = svatá skříň) na umístění svitku Tóry s hebrejským dedikačním nápisem ve vlysu, který obsahuje datování 1696 a věnování od vídeňského Žida Davida Oppenhiema, strýce pražského rabína Davida Oppenhiema; podobný je také v Klausově synagoze v Praze. Po stranách synagogy jsou fragmenty nápisů v hebrejštině. Nad jižní galerií to jsou nápisy "samet", "matan", "damašek" a "atlas", které nejsou jen geografickými názvy a názvy látek (obchodního artiklu), ale také zkratky jednotlivých žalmů, které Židé řadí mezi ktuvim (spisy) a spolu s Tórou a Proroky tvoří Tanach, tedy celou hebrejskou bibli. Nad severní galerií je hebrejský nápis: "Tento dům byl postaven ke slávě jejich".
Kolínská synagoga patří mezi nejcennější památky svého druhu v Čechách a je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34261/2-738.
Synagoga je přístupná květen - říjen: úterý - pátek 9:00 - 17:00 hod., sobota a neděle 9:00 - 15:00; listopad - duben: pondělí - pátek 9:00 - 17:00 hod. Vstupné 40 / 20 Kč, skupinová vstupenka 200 Kč.
STARÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV
Jeho počátky sahají do 15. století a patří spolu se Starým židovským hřbitovem v Praze k nejstarším u nás. Na pozemku o rozloze asi 1 ha se nachází více než 2 500 náhrobků. Jsou zde náhrobní desky místních rabínů i významných učenců. Hř bitov byl používán do roku 1887. O významu židovské komunity v Kolíně svědčí zejména skutečnost, že židovské hřbitovy tu najdeme hned dva. Starý a Nový. Starý hřbitov, ležící v samém centru města v Kmochově ulici, byl založen pravděpodobně roku 1418 a po dvou rozšíření v 17. a 19. století nabyl úctyhodné velikosti 11 276 m2. Pohřbívalo se zde až do roku 1887, kdy byl otevřen nový hřbitov na Zálabí. Hřbitovní zeď obíhá kolem nepravidelného pozemku na který se vchází z východní strany pseudobarokní bránou. Je zde více než 2 500 náhrobků z 15. - 19. století, nejstarší zachované náhrobky pocházejí z roku 1492. Vedle pražského Starého židovského hřbitova jde o nejvýznamnější hřbitov v Čechách a dokumentuje vývoj židovských náhrobků během staletí. Nalezneme zde tak mladší pískovcové náhrobky ze 16. století bez ozdob. Mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století zhotovované z pískovce a červeného mramoru. Mladší náhrobky z 18. a 19. století se opět stylizují do jednoduššího typu výzdoby, kterou kromě stylizované niky často tvoří štítky s obloukovitě vybranými okraji. Nejznámějším náhrobkem je místo posledního odpočinku Becalea, syna pražského rabbiho Löwa.
NOVÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV
Vznikl v letech 1886 - 1887 jako náhrada starého židovského hřbitova. Nenachází se zde mnoho tradičních náhrobních kamenů, většina náhrobků je již ovlivněna nežidovskými motivy. Nalezneme však hroby místních rabínů i známých průmyslníků a podnikatelů. Po 2. světové válce byl odhalen památník obětem nacismu.
Ke kešce:
Finální souřadnice získáte z následujícího textu:
Kontrola finálních souřadnic:
O kešce:
Keška je plastová šroubovací schránka o objemu 130ml. V kešce nemusí být tužka. Keška je určena na výměnu CWG, GC a TB.
Doufám, že vám pomohl hint i ověření souřadnic a že získat finální souřadnice nebyl problém, tak a už je skoro Vaše.
Můžete tedy vyrazit. Přeji šťastný lov.
Doufám, že se Vám zde bude líbit. Přeji úspěšný lov.
Pokud se Vám tato keška nebo jiná ode mne líbila, tak se nebojte dát bod oblíbenosti.
Pokud chcete, tak můžete navštívit další naše kešky. Naše kešky jsou zde.