V keši je logbook,tužka a nejaké hracky.Prosím vás
aby,jste dodržovali porádek a cistotu a ješte,aby jste
nepremistovali keš ze svého úkrytu.Ke keši se dá
dostat po vyšlapané cesticce.
ted neco o Tršicích Nejstarší dochovaná písemná
zpráva o existenci Tršic je z roku 1282. Na listine
kláštera Hradište u Olomouce z toho roku je mezi
jinými uveden jako svedek Oneš z Tršic (de Trssicz).
Tento vladyka zaujímá jednu z nižších prícek
hiearchického žebrícku tehdejší feudální vládnoucí
trídy. V Tršicích vlastnil nejaký pozemkový majetek.
Predpokládá se, že mel v Tršicích vlastní zemanské
sídlo-tvrz a dvorec, jehož provoz byl zajištován celedí
a robotní prací nevolníku, jimž byla cást pudy v okolí vesnice
rozdelena k obdelávání a na niž nacházeli obživu. O
dalších feudálech, kterí meli v Tršicích majetek,
jsme informování ze zápisu v zemských deskách od poloviny
14.století. Do zemských desek byli zapisovány majetkové prevody
mezi svetskými feudálními vlastníky. Jejich strucná forma
však vetšinou nedovoluje blíže nahlédnout do
skutecných pomeru ve vsi. Tak se v roce 1359 pripomíná Hereš
z Tršic. O rok pozdeji zde zapsal jistý Náhrad své
manželce Anne 50 kop grošu vena. Casté zápisy na
tršické zboží v zemských deskách z tohoto období dávají
tušit, že vesnice nemela jednoho pána, ale byla
rozdelena na díly, jejichž velikost a ekonomickou funkci
mužeme jen s obtížemi rekonstruovat. Snad tretinu vsi
drželi koncem 60.let 14.století Medvídek z Tršic a jeho
strýc Václav z Doloplaz. V roce 1370 totiž vymenili tretinu
Tršic a tretinu Belé s Unkem z Majetína za jeho majetek ve
Svésedlicích a v roce 1371 Medvídek vyplatil své sestre Anne,
provdané za Vlcka z Rataj, veno na Tršicích. Koncem 60.let
tedy mužeme predpokládat existenci vladyku z Tršic,
kterí ve vesnici vlastnili mimo jiné zmínený dvorec snad o dvou
lánech a ten jako veno prenechali své sestre Anne. Své nároky na
majetek v Tršicích uplatnil rovner Oldrich Stoš z
Bránic na základe skutecnosti, že byl byl rucitelem Viknana z
Tršic, který se zadlužil u židu. Zdálo by se,
že s temito žalobami se Lacek z Kravar snadno vyporádal
poté, co mu v roce 1406 moravský markrabe Jošt udelil v léno
tvrz Tršice a ves ležící pod tvrzí s rybníky, mlýny,
selskými grunty, poli, lesy, loukami a patronátním právem k tamnímu
kostelu, tak jak toto zboží na markrabe spadlo po smrti Unky z
Majetína. V prubehu husitských válek dostala vesnice nového
majitele, když podle deskového zápisu z roku 1437 Václav
Ruš a Jan z Doloplaz ves Tršice s tvrzí a
dalším príslušenstvím vcetne patronátního práva
postoupili Mladotovi z Prusinovic. Po Mladotove smrti spravovala
majetek nejprve jeho manželka Anežka z Rokytnice. V roce
1460 obvinila Jana Tunkla z Brnícka, že služebníci jeho
otce pobrali na tršické tvrzi nejaké stríbro, stríbrné pásy,
sukne a další veci, které Tunkl nechce vrátit. Pozdeji
pripadly Tršice Mladotove dceri Markéte z Prusinovic a ta v
roce 1464 prijala k jejich spolecnému držení svého
manžela Bohuslava z Kokor.
Zdroj:http://trsice.cz/trsice/trsice.html