Erbenka
Borovice Erbenka byla považována za jeden z
nejvýznamnejších památných stromu na území Ceských zemí. Rád
pod ní sedával Karel Jaromír Erben, který ji a a její povesti
zachytil ve svém díle. Psala o ní i rada další autoru, byla
zpodobnována mnoha ilustrátory, opredena radou povestí... Stála u
Kostelce nad Orlicí na kraji lesa nedaleko od levého brehu Divoké
Orlice v míste, kterému se ríká Lipová strán. Zanikla necekane v
listopadu 1934, kdy ji rozlomil vichr.
Z odborného hlediska se na Erbenku ve svém díle zameril pedagog
a ochránce prírody František Hrobar. V dobe vydání jeho
první knihy o památných stromech byla Erbenka jen nekolik let padlá
a autor neuvádí základní informace. Považoval je za notoricky
známé, protože je v té dobe citoval soudobý tisk i národopisné
publikace. Z techto duvodu neuvádí míry stromu ani odhad veku,
stejne jako vynechává vetšinu místních povestí a pouze
odkazuje na starší díla a clánky z tisku, které jsou dnes
hure dostupné:
- Dominik Filip: Staré stromy ceského severovýchodu, Cesta I,
103, 1918
- Dominik Filip: Povesti ze severovýchodu Cech, Národopisný
vestník cs., 16, 3-4, Praha 1929
- František Hrobar: Stromové povesti Kostelecka a
Rychnovska (Krása našeho domova, roc. 23)
- K. Prokeš: Památné stromy ceského severovýchodu
(Královehradecká rocenka, 1914, str. 6-7)
- G. J. Lašek: Památné stromy na Kostelecku a Rychnovsku
(Feuilletony v Orlicanu)
- Vlastivedný sborník Kostelecka a Rychnovska (po roce 1918. -
František Pavlišta: Stromy tradicí a stárím památné,
str. 65)
- Stanislav Dvorák: Povesti Rychnovska 1939 O zlatém zvonu v
Kostelci nad Orlicí str. 21-29
- Prof. Jirí Janda: O vhodné ochrane ptactva (snímek prejatý z
Krásy našeho domova jako príklad vhodného
shromaždište a nocovište pro ptactvo).
Historie, literatura a povesti
Erbenka byla oznacována jako duchovní majetek ceského národa.
Nejznámejší povest o borovici a zlatém zvonu zaznamenal
Karel Jaromír Erben v básni Veštkyne ze sbírky Kytice
(úryvek):
… Až z oné strany nad Orlici reku nový les vítr
zaseje, až mlází vzroste, až i svého veku, boroví toto
dospeje; a toho lesa krajní borovice až sama sebou
dožije, uschne a zetlíc padne do Orlice a již i koren
vyhnije: tehdáž vyryje prijdouc divá svine poslední zbytky na
pruhon, a tu pod nimi z rumu v rozvaline zjeví se zase zlatý zvon.
…
Povest o zlatém zvonu pod borovicí ve strucné podobe uvádí Alois
Jirásek ve Starých povestech ceských: Za dávných, dávných casu
stával nad Orlicí rekou, tam, kde nyní mesto Kostelec, nádherný
kostel. V tom kostele na veži visel zlatý zvon. Ale kostel,
vež i zvon propadly se do zeme, když lid príliš
hrešil. Než kostel se opet zaskví nad údolím na svém
míste a zlatý zvon se opet rozhlaholí, ohlásí nový, zlatý vek.
Nežli však cas ten nastane, oseje vítr za rekou strán,
borové mlází tam vyrazí a vzroste v temný les. Až krajní
borovice toho lesa uschne a koreny její zetlí, prijde cerná svine,
vyryje její koreny a vyreje pod nimi zlatý zvon, jenž z místa
svého, kde se propadl, bude putovati dlouho podzemní poutí až
do korenu toho starého stromu.
Soucasnost
Erbenka byla jednou ze zastávek naucné stezky J. S. Gutha
Jarkovského otevrené 21. kvetna 1922. Po zániku borovice se místní
okrašlovací spolek a odbor Klubu ceskoslovenských turistu
zabývaly možností realizace památníku. Hlavní iniciátori byli
reditel Pivrnec a lékárník Boehm, kterí spolu s rídícím ucitelem
Bílou a s pomocí správce Vacka na náklad kosteleckých turistu
vystaveli roku 1939 žulový památník.
Patronát nad pomníkem ochotne prevzalo mesto Kostelec nad Orlicí za
vedení starosty reditele Krejcíka. Prurez a cásti kmene byly
uložené v mestském muzeu.
Zdroj: Wikipedie
