Kostel Svateho Jana Nepomuckeho Karez Multi-cache

Krátká multi-cache venovaná kostelu Svatého Jana Nepomuckého v Kareze.

Tato cache je soucástí série kostelu.
Poznamenejte si bonusové císlo pro získání klíce k bonusové cache.

Tento kostel je nejmladší církevní stavbou na území okresu Rokycany. Pro jeho stavbu se rozhodli verící z Kareza, Cekova a Karízku, kterí se v roce 1933 sdružili do Spolku pro postavení katolického kostela v Kareze. Myšlenka na stavbu se objevila již po první svetové válce (verící si stežovali na velkou vzdálenost mýtského kostela) a dále jí rozvíjel predevším knez František Prantner, rodák z Karízku. Úcelem spolku bylo tedy postavit, vybavit a udržovat kostel v Kareze. Nejvetší úskalí predstavovalo získání penez. Ty clenové získali prostrednictvím sbírek, daru, clenských príspevku, z výnosu kulturních akcí a cástecne si je i zapujcili. Zprávu o ustanovení spolku a žádosti o financní podporu otiskly hned v roce 1933 noviny Národní politika, Ždár a Lid. V Karezu a okolí se také konaly podomní sbírky, využívány byly i poute. Finance se vybíraly i mezi krajany v USA. Dvema významnými financními dary prispela spolku konzistor. Drevo na stavbu zdarma dodali Josef Colloredo – Mansfeld a arcibiskupské lesy v Rožmitále. Cement darovala Královodvorská cementárna a vagónem vápna prispela firma Tomášek z Karlštejna. Královodvorská železárna venovala ze zrušené nemocnicní kaple oltár, zarízení do sakristie, lavice, klekátka a malovaná okna. Na cervené plátno pro vnitrní výzdobu kostela poslala nejmenovaná paní z Brna obnos 3 000 Kcs, zelené venovala predstavená sester sv. Karla Boromejského z berounské nemocnice, fialové pak poskytla paní Hofftichová ze Smíchova, vdova po rediteli dolu. Umelecké kování na vstupních dverích a tepaný kríž jsou dílem bratrí Tausu, majitelu umeleckého zámecnictví v Horních Mokropsích, rodáku z Karízka. Ministerský rada Razim venoval kostelu obraz sv. Jana Krtitele. Paní Marková darovala harmonium. Drobné bohoslužebné predmety pochází vetšinou od neznámých dárcu. Kalich, bílé plátno a vecná lampa byl dar plzenského arcidekana Aloise Cerného. Díky jeho pomoci se clenum spolku podarilo koupit obraz sv. Jana Nepomuckého v Plzni a zajistit renovaci obrazu na hlavní oltár. Oltární obrazy byly až do roku 1947 uloženy ve františkánském kláštere v Plzni.
Kostel byl postaven podle plánu architekta Josefa Kunce z Berouna, který zároven vykonával stavební dozor. Stavbu zpocátku rídil stavitel Josef Štochl z Olešné, po jeho zatcení gestapem jí prevzal stavitel Karel Hrabák ze Zbiroha. Stavební práce byly zahájeny 19. cervence 1940 svozem ornice. Za dva dny nato, 21. 7., vysvetil základní kámen Msgr. J. Matejka. V zárí 1940 již stály obvodové zdi, sakristie byla v rovine pro položení strechy. V srpnu 1941 se provádely betonárské práce na kruchte a zacala se stavet kostelní vež. Prední stranu kostela omítnuli zedníci v listopadu 1941. Severní cást strechy byla definitivne upravena 4. kvetna 1942. Podle výnosu ríšského protektora byly od kvetna 1942 zakázány veškeré stavby, pokud pro ne nebylo vydáno zvláštní povolení. Dve žádosti na dokoncení strechy byly zamítnuty, teprve tretí žádost z února 1943 byla kladne vyrízena a v srpnu 1943 mohla být strecha dokoncena. Pak se ale práce opet zastavily. Teprve po osvobození v roce 1945 mohla stavba kostela pokrocit. Kostel byl celý omítnut, dokoncen jeho interiér, tj. kazetový strop, dláždené podlahy, vnitrní výzdoba, žebríkové schody na vež apod. Hlavní oltár privezený z Plzne 14. 5. 1947, se skládá z peti obrazu – sv. Anny, sv. Josefa, sv. Lidmily, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Dne 16. 5. 1947 se uskutecnila kolaudace kostela. Celkem si stavba vyžádala 750 000 Kcs. V dobe kolaudace cinil dluh spolku 150 000 Kcs. Kostel byl vysvecen v nedeli 18. 5. 1947 v 10 hodin prelátem a generálním vikárem Bohumilem Opatrným (rodák z Mýta) za asistence vikáre Františka Pavlícka, kaplana Františka Prantnera a mýtského dekana Václava Šimka. Svecení kostela se zúcastnili také funkcionári místního národního výboru. Hojné návštevníky mše uvítala družicka Lidmila Zmeškalová z Cekova, poté prednesl básen k patronu sv. Janu Nepomuckému synovec Františka Prantnera. Následující den ráno se v kostele sloužila mše za dobrodince a cleny spolku, jíž se zúcastnilo okolo 70 lidí.Clenové spolku se ješte pokoušeli vybudovat v Kareze hrbitov, to se jim však nepodarilo. I po rozpuštení spolku na konci roku 1954, se verící o svuj kostel starali a sami si financovali opravy. Dne 16. prosince 1956 byl vysvecen zvon o hmotnosti 32,5 kg. Madarský nápis na zvonu lze preložit takto Dej Pane vecný odpocinek, zemrelým verícím, at jim vecné svetlo svítí. Z príspevku Szatymázských verících roku 1929 nechal odlít Valser Ferens v Budapešti.

Na úvodních souradnicích najdete kostel Svatého Jana Nepomuckého v Karezu. Zde zjistíme také všechno co potrebujeme k nalezení cache.

Obejdeme si kostel a všimneme si nekolika drobností.

Pocet malých bocních oken na budove kostela(u postraního schodište,ne na veži) = A

Pocet piliru jedne strany kostela = B

Kolik schodu je z boku kostela = C

Pocet vsech velkych oken na strane u bocniho schodiste,mezi piliri = D

Pocet soch u hlavniho vchodu do kostela = E

Pocet schodu u hlavniho vchodu do kostela = F


No vida, je to jednoduché. Tak honem pro cache.

N 49° 49 . (A+1) B (C+2)

E 13° 47 . D E F

Happy geocaching prejí Pohodárí :-)