Trocha historie
První pisemna zminka o Bezdruzicich pochazi z roku 1227 .Pocatkem 14 stol. tu jiz stal mensi hrad, ktery pozdeji patril Buskovi z Bezdruzic, povazovanému za jednoho z predku slavnejsiho Krystofa Haranta z Polzic a Bezdruzic.
Roku 1190 ziskal Bezdruzice Purkart z Kolovrat. V drzeni Kolovratu byly Bezdruzice az do roku 1540. Purkartuv vnuk Jan ziskal v roce 1459 od krale Jiriho z Podebrad dulezite privilegium, jimz byly Bezdruzice povyseny na mestecko s pravem týdenního trhu a pravem hrdelnim.
Roku 1540 koupili Bezdruzice Elpognarove. Za Elpognaru doslo k postupne germanizaci obyvatelstva a dosidlovani uzemi nemeckymi luterany.
Od roku 1569 vlastnili Bezdruzice Svamberkove, kterí sidlili na blizkem Krasikove.
Vroce 1646 vyplenili Bezdruzice Svedove, mestecko i hrad vyhorely. K dalsimu vypleni mestecka doslo behem velkého nevolnického povstani roku 1680, kdy vzboureni sedlaci vtrhli na hrad a pomstili se panskym urednikum. Povstani bylo krvave potlaceno na nedalekem Ovcim vrchu.
Od roku 1712 se Bezdruzice staly centrem rozsáhlého panstvi rodu Lowensteinu .V jejich majetku zustalo az do konce druhé svetove války.
V letech 1714-1808 tu fungovala jedna z prvních textilních manufaktur v Cechach. Krome ní byla na panstvi sklarna, barvirna a dve papirny. Neprilis uspesne byly pokusy s tezbou grafitu a rumelky.
V letech 1850-1949 byly Bezdruzice sídlem soudního okresu a berniho uradu. K rozvoji Bezdruzic a okoli prispelo i vybudovani zeleznicni lokálky Pnovany- Bezdruzice zprovoznene v roce 1901.
Za valky se Bezdruzice staly soucasti Sudet. Po osvobozeni byla odsunuta vetsina nemeckeho obyvatelstva. Nasledne dosidlovani, prevazne z vnitrozemi Cech, doplnilo puvodni pocet obyvatel jen asi z poloviny(v roce 1930 2013 obyvatel, v roce 1950 983 obyvatel).
V roce 2006 získaly Bezdruzice opet status mesta.
.
Zamek
Bezdruzicky zamek je dominantou nejen mestecka, ale i celeho okoli. Stoji na miste hradu vybudovaneho na tomto miste uz zacátkem 13.stoleti. Zbytky této nejstarsi casti byly zniceny pri pozdejsich prestavbach. V roce 1909 byl na posledních zbytcich hradu vystaven vodojem. 
Do dnes se zachovalo pouze nadvori sevrene dvema kridly gotických staveb ze 14-15 stoleti a skalkou na které stalo jadro nejstarsiho hradu. Za Kolovratu a Elpogaru prosel objekt renesancni prestavbou. Renesancni sidlo, obklopene parkanem a pristupne branou pres prikop s padacim mostem, bylo pozdeji vypaleno Svedy. Pri prestavbach pred rokem 1711 byl stary goticko-renesancni objekt zcásti zdemolovan a vyuzit pri dalsich prestavbach.
Zasadni prestavbu provedli Lowensteinove v letech 1722-1776. Tato predstavba dala zamku dnesni podobu. Objekty ruzneho stari byly upraveny tak, ze se pri pohledu z namesti jevi jako pravidelne usporadany barokni celek.
Od roku 1868 dali majitele zamek k dispozici rakousko-uherskym uradum. Z vetsiny mistnosti byly kancelare, cast zamku slouzila dokonce jako vezeni.
Po roce 1952 byl zámek upraven na rekreacní zarízení. V letech 1 999-2 004 byla uskutecnena soucasným majitelem rozsáhlá rekonstrukce objektu. Od roku 2004 je zámek zprístupnen verejnosti. Nachází se tu expozice venovaná zivotu a dílu Krystofa Haranta z Polzic a Bezdruzic a dále expozice umeleckého skla, venovaná ceské sklenené plastice druhé poloviny 20. století. Nejvetsim lakadlem byl sklenený betlem vytvarnika Jaromira Rybaka umísteny v byvale zámecké kapli. Jde o nejvetsi sklenený betlém na svete. Je vyrobený z taveného brazilského kristálu, zlata, bronzu a oceli. Je vysoký 2,4m a jeho hmotnost je 3650kg.
Bohuzel od sezony 2010 je zamek pro navstevniky uzavřen. Od jara 2015 je opet v provozu zamecka restaurace.
Kostel Nanebevzeti Panny Marie
Kostel byl vystaven v roce 1711 na míste puvodniho gotickeho kostela. Po pozaru v roce 1838 byl prestavem. 
Kolem roku 1880 byla staticky narusena stavba zpevnena kamennymi operaky a spodni cást veze doplnene plentou z tesanych kvadru.
V soucasne dobe je kostel vybaven pseudorenesancnim oltarem z 2.poloviny 19.stoleti a bocnimi oltari z 30.let 19.stoleti. Na leve strane lodi blizko bocniho oltare jsou umisteny dva nahrobniky prisuzovane Jirimu Bezdruzickemu z Kolovrat a jeho bratru Vaclavu. Ze starsiho vybaveni kostela se zachovala pouze renesancni krtitelnice se znakem Epolgaru z r.1554.
Pobliz kostela stoji budova puvodni radnice z roku 1842.
Sloup sv.Floriana
Po velkem pozaru v roce 1730 nechali mestane postavit na bezdruzickem namesti sloup se sv. Florianem. Ve spodni casti sloupu jsou umisteny sochy sv.Vaclava, sv.Jana a sv.Vita. Sv.Florian ale mestecku nepomohl a dalsi nicive pozary nasledovaly v letech 1809 a 1834.
Zidovske pamatky
Zidovske osidleni mesta pripomina klasicistni synagoga z roku 1812. Stavba je od pocatku 2sv.valky pouzivana jako skladiste. Nejvyznamnejsi židovskou pamatkou je hrbitov v lese zapadne od Bezdruzic. Je tu zachovano 10 stojicich a 60 ponicenych pomniku.
Cache
Krabička je ukryta na na okraji louky pod zámeckým areálem. Vyvysenina po prave straně cesty od parkoviste ke kesi byla dříve opevněna a byla vyuzivana jako soucast hradu. Pozdeji tu stavala mala kaplicka. Je odtud pekny vyhled do okoli.
15.8.2011 zmena umisteni cache. Prosim o peclive uzavreni a zamaskování at novy ukryt vydrzi co nejdele.
12.11.2011 ukryt c.3 Opet prosim o peclive maskovani.
21.8.2015 ukrytc.4 Kes je uložena mimo oplocený zamecky areal!!. Pri pristupu ze mesta pouzijte cestu od parkoviste. Nevstupujte prosim na oplocene soukrome pozemky, at nevznikaji dalsi problemy.