Skip to content

Vltaviny Traditional Geocache

This cache has been archived.

kromanonec: Archív. Furt to někdo krade a je tam moc lidí.

More
Hidden : 4/9/2011
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Vltavíny




Vltavíny patrí mezi jedny z nejvzácnejších minerálu na celém svete. Jejich unikátnost a jedinecnost spocívá nejen v jejich vzhledu, ale hlavne v tom, že se vyskytují prevážne na našem území hlavne v jižních Cechách a rídce i na Morave.

První popis vltavínu pochází z roku 1788 z Týna nad Vltavou od profesora Meyera. Jak už jméno mesta napovídá, byly pojmenovány podle reky Vltavy. Nekdy se jim také ríká moldavity, podle nemeckého oznacení Vltavy – Moldau. Pro ty nalezené na Morave se vžilo moravit.

Samotný minerál má tmave zelenou pruhlednou barvu. Jeho zabarvení je velice podobné lesnímu sklu. Díky tomu, byla jejich popularita koncem 19. století témer mizivá. Šperkari této podobnosti zneužívali do takové míry, že nebylo prakticky možné poznat skutecný vltavín od padelku.

Vznik

Vznik vltavínu se po dlouhou dobu vysvetloval tak, že se jedná o úlomky meteoritu, který kdysi dávno dopadl na zem. V dnešní dobe prevládá jiná a asi také více prijatelná teorie. Jedná se o ztuhlé kapky hmoty, která byla vyšplíchnuta meteoritem, který dopadl od jihozápadu pred 15 miliony let asi 120 kilometru východne od dnešního Stuttgartu. Dnes je po dopadu patrný kráter pojmenovaný Ries. Dopadající meteorit pred sebou zahríval a stlacoval vzduch, který roztavil horninu v míste dopadu. Po kontaktu meteoritu se Zemí, byla roztavená smes meteoritem vyšplíchnuta na kilometry daleko severovýchodním smerem. Jak dopadala na zem v podobe kapek, zacala se ochlazovat a tvrdnout. Po mnoho let na tyto minerály pusobily okolní živly. Hlavne voda a vítr vtiskly každému vltavínu jedinecnou clenitou strukturu, která delá z každého kousku neopakovatelný originál. Jejich napul vesmírný puvod radí vltavíny do skupiny tektitu, což je oznacení pro meteorické sklo.

Samozrejme je zde více teorií jejich vzniku. Mezi ty nejcastejší se uvádí pusobení mimozemských sil, kdy se má jednat o následek pristávání mimozemských teles, jejichž trysky tavily horninu kolem. Další teorie si pohrávají s myšlenkou, že se jedná o odlomky srážky dvou vesmírných teles, cí jen zlomky meteoritu, který nad územím pouze proletel. Teorie o tom, že by se jednalo o pozustatky praveké sklárny byly vyvráceny faktem, že v dobe vzniku vltavínu na Zemi lidé ješte nežili. Jiná myšlenka se zabývá vznikem vltavínu následkem zásahu zeme bleskem. V tomto prípade by se jednalo o takzvané fulgurity, ale ani ta nebyla nijak potvrzena.

Vedci zatím nedokázali úspešne vysvetlit, proc jsou vltavíny nalezené v Cechách svetlejší a mají vetší clenitost povrchu, než ty nalezené na Morave.

Nalezište

Do dnešních dob byly vltavíny nalezeny predevším na území jižních Cech a rídce i na Morave. Nalezište jsou konkrétne v okolí Písku, Prachatic, Kaplice, Jindrichova Hradce, Trebíce ci Moravského Krumlova, Podsedlic, Dlažkovic a Jesenické prehrady. Významná težební lokalita je Chebská pánev, kde bylo vyteženo nekolik stovek vltavínu. Jeden cas se s velkou dávkou štestí daly najít i v Praze. Sem byly podle všeho doneseny rekou. Malé nalezište je i okolo Dráždan. Mezi další místa výskytu se dá pocítat také Radessen v Rakousku. Místa výskytu jsou pravdepodobne zpusobena šikmým dopadem meteoritu a úhlem pod kterým byla roztavená hornina vyšplíchnut do okolí. Není vylouceno, že se nemuže objevit další významná lokalita.

Vltavíny se skládají hlavne z kremene, v malém množství se zde vyskytuje i kyslicník hlinitý a další prímesi, jejichž procento výskytu je velice malé. V minerálech témer chybí voda. Zvláštností vltavínu je i to, že by se melo jednat o minerál s vlastnostmi skla, ale není tomu tak. Sklo se dá mnohokrát pretavit a stále z neho bude sklo. Pokud, ale dojde k pretavení vltavínu, už z nej nikdy vltavín nebude.

Legendy

Asi nejvýznamnejší legendou okolo vltavínu je ta o Svatém grálu. Podle legend z dob krále Artuše mel být Svatý grál zhotoven z prusvitného zeleného nerostu, jenž mel podobnou barvu jako smaragd. Svatý grál byl na prelomu dvanáctého a trináctého století nazván Wolframem von Eschenbachem jako lapit exilis. Vedci se domnívají, že jde o skomoleninu slovního spojení lapis lapsus ex illis coellis, jenž se dá preložit jako kámen sestoupivší z nebe. Podle techto popisu nebyl doposud nalezen žádný jiný nerost než vltavín.

Jedna z pover ríká, že pokud si pred spaním priložíte na celo vltavín, tak budete mít veštecký sen.

Další zmínka není ani tak legenda jako spíše tradice. V nekterých oblastech, kde se vltavíny na jihu Cech vyskytovaly, musel mládenec pred svatbou donést své vyvolené vltavín.

Vltavín u sebe údajne nosil i Winston Churchill a Papež Jan Pavel II. z nich mel zhotoven dokonce celý ruženec. Mezi významnými majiteli vltavínu nechybí ani Madeleine Albrightová.

Kde mužete vltavín videt?

Nejvetší sbírku vltavínu má Geosvet v Praze a Národní muzeum. Podívat se na ne mužete také v Mestském muzeu v Týnu nad Vltavou. Další muzeum venované tomuto nádhernému klenotu vzniká v Ceském Krumlove.

Zdroje

Readers digest Výber 09/10 clánek Kámen z nebe
Wikipedia
Foto je vlastní výroby

Additional Hints (Decrypt)

[CZ]mroevx, hcyar qbyr [EN]gur ynqqre, gur svefg fgrc nobir gur jnyx

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)